Teplo od nového roku zdraží, nejčastěji o 3 až 5 procent
Náklady tepláren na výrobu tepla rostou, a tak se výrobci chystají od nového roku navýšit ceníky. Domácnosti si připlatí nejčastěji o 3 až 5 procent. Zdražení kompenzuje snížení sazby DPH. Podle kritiků by ale lidé měli za teplo platit méně.
České domácnosti, které jsou napojené na centrální zásobování teplem a do radiátorů jim tak proudí energie vyrobená v teplárnách, utratí ročně za teplo kolem 12 500 korun. Jeden gigajoul tepla nyní stojí v průměru kolem 600 korun, a to včetně daní. Mezi jednotlivými teplárnami ale existují rozdíly. Záleží i na tom, zda teplo vyrábí z uhlí, nebo ze zemního plynu.
Zdražují emisní povolenky
Cenu tepla ovlivňuje řada faktorů. Vedle nákladů na vstupní suroviny je to například i cena povolenek na emise skleníkových plynů. Povolenky představují, obrazně řečeno, jistou formu odpustku, a musí je nakupovat podniky, které do vzduchu vypouští škodlivé emise. Tržby z prodeje povolenek jsou příjmem státního rozpočtu, který loni tímto způsobem získal 15 miliard korun.
Dopad na ceny tepla má nejen růst ceny povolenek. Důležitou roli sehrává fakt, že počet bezplatně přidělovaných povolenek na výrobu tepla rychle klesá. „Zatímco ještě v roce 2017 zaplatily teplárny za povolenky 1,5 miliardy korun, letos to bude kolem 8,7 miliardy korun. Pokud se naplní prognózy dalšího růstu cen povolenek, mohly by se náklady na ně v příštím roce vyšplhat ke 13 miliardám korun, což nebudou teplárny schopné kompenzovat,“ vysvětluje Tomáš Drápela, předseda výkonné rady Teplárenského sdružení České republiky.
Vedle povolenek zdražují i další vstupy, nejen palivo, ale například také náklady na práci. Teplárny toto zohledňují v ceně tepla. Zároveň potřebují kompenzovat i investice do modernizace zařízení, které mají za cíl snížit emise znečišťujících látek. Podle Teplárenského sdružení České republiky teplárny mezi roky 2013 a 2018 utratily 21 miliard korun a značné prostředky investovaly i letos.
DPH na teplo bude 10 procent
Zvyšování ceny tepla má vyvážit snížení sazby DPH ze současných 15 na 10 procent. Snížená sazba začne platit úderem nového roku. Zlevnění tepla ale domácnosti většinou nepocítí, protože zdraží jeho výroba „Předpokládáme, že přes výrazný růst nákladů bude v příštím roce díky snížení sazby DPH na teplo většina tepláren schopná udržet stabilní konečnou cenu tepla pro domácnosti,“ dodává Tomáš Drápela.
V některých případech dokonce cena tepla mírně naroste, a to o 3 až 5 procent. Teplárny v průběhu prosince pomalu odkrývají své ceníky na příští rok. Zdražení už oznámila například brněnská teplárna. „Cena tepla se v Brně zvýší o 4,5 procenta bez DPH. Domácnosti připojené na centrální zásobování teplem však toto opatření na zvýšených výdajích nepocítí, a to díky snížení daňové sazby. Konečná cena tepla včetně DPH zůstane i v příštím roce ve stejné výši jako doposud. Hlavním důvodem úpravy ceny tepla jsou zvyšující se náklady na zemní plyn, a především extrémní vzrůst výdajů na nákup emisních povolenek, a to celkem o více než 300 milionů korun oproti roku 2017,“ uvádí Renata Diatková z Tepláren Brno a dodává, že teplárna navýšila cenu gigajoulu tepla o 25 korun.
Zvýšení tepla oznámila také teplárna v Táboře o 5,77 procenta, což je nárůst o necelých 26 korun za gigajoul. Lidé budou podle typu odběru platit 476 nebo 573 korun za gigajoul bez DPH. O 5 procent by měla od nového roku zdražit také teplárna v Plzni. Další teplárny už své ceníky oznámily nebo je vyvěsí během prosince – lidé si tak mohou na webu své teplárny ověřit, jakou cenu jim výrobce pro rok 2020 nachystal.
Kritika teplárenského tepla
Cena tepla z tepláren je dlouhodobě pod kritikou. Lidé v bytech nemají vytápění pod takovou kontrolou, jako domácnosti v rodinných domcích, které používají vlastní kotel. Důvodem je rozpočítávání nákladů na bytové jednotky. Některé bytové domy se proto odpojují od velkých tepláren, to ale zase zdražuje výrobu tepla, protože výrobci mají fixní náklady, jež rozpočítávají na počet odběratelů.
Cenám tepla podle Tomáš Drápely nepomohlo ani rozhodnutí Rady Energetického regulačního úřadu, která meziročně snížila podporu elektřiny z kombinované výroby elektřiny a tepla ve výrobnách nad 5 MW.
„Z teplárenství tím byla odebrána další přibližně miliarda korun, což tlačí část teplárenských společností na hranu ekonomického přežití. Situace v teplárenství zůstává nadále kritická a může se ještě dále vyhrotit. Rada Energetického regulačního úřadu postupuje v rozporu se Státní energetickou koncepcí a ponese zodpovědnost za důsledky živelného rozpadu některých teplárenských soustav,“ míní Tomáš Drápela.
Teplo dražší než v Německu
Na teplárny se snesla kritika i ze Sdružení českých, moravských a slezských SVJ, které uvádí, že české domácnosti platí za teplo příliš. Ve srovnání s Německem o 150 korun na jeden gigajoul tepla více. Podle sdružení některé teplárny hledají příležitosti, jak si cenu tepla upravit ke svému prospěchu. „Vytápění pomocí Centrálního zásobování teplem by mělo být pro koncové zákazníky výhodnější, tak jak tomu je například v Německu,“ domnívá se právník Jan Eisenreich, který sdružení zastupuje.
Podobného názoru je i Jan Ondřich, energetický expert. „Cena tepla by měla být určována především trhem – jak tomu je například v Německu. Pokud je i přesto potřeba regulace, tak musí být správně nastavená. Zároveň je ale nutné přecházet z uhlí na plyn, aby se zamezilo strmému nárůstu ceny způsobenému povolenkami,“ uzavírá.