V Česku máme jen málo zkušeností se ztrátami z nemovitostí (ECM, ORCO), pokles cen po krizi byl mírný a růst nyní atakuje 10 procetn ročně. Není tedy divu, že jsou nemovitosti populární.
Koupit a pronajímat, je podstatně menší riziko (a nižší výnos), než development, tj. koupit pozemek a něco na něm postavit. Poměr čistého příjmu a ceny udává výnos investice do nemovitosti. Zahrnuje nejen nájemné, ale i náklady na její provoz.
Nemovitost také asi nebude pronajata pořád – nájemníci přicházejí a zase odcházejí. Výnosy se pohybují od několika málo procent u dlouhodobých pronájmů pražských bytů až k hodnotám na dohled 10 procent v rizikových lokalitách.
Většina privátních investorů ovšem spekuluje s nárůstem ceny nemovitosti a tady přichází ke slovu finanční páka. Ta také činí z nemovitostí rizikovou záležitost – při poklesu ceny o 25 procent přijdu o celou investici, pokud jsem si 75 procent kupní ceny půjčil. To neodradí ty, kdo věří v přibližování českých cen k těm západoevropským: vídeňské byty se prodávají za 8-10 tis. EUR za m2, kanceláře za dvojnásobek pražských cen (8 vs. 4 tis. za m2), v Římě (9 tis.) a v Amsterdamu (12 tis.) za víc.
Zatímco investovat do bytů nebo bytových domů lze individuálně, tak investovat do nákupních center, kanceláří nebo průmyslových nemovitostí může běžný investor prostřednictvím fondů. Ještě komplikovanější je investovat do developmentu. Dostupné fondy nemovitostního developmentu lze spočítat na prstech jedné ruky, lze ale spolu-investovat přímo s některými developery.
