Rozvrh směn pro dohodáře: Jak správně splnit novou povinnost?
Změny související s rozvrhováním práce u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr jsou účinné již od října loňského roku. Jak tuto novou povinnost správně plnit?
Rozvrh tři dny předem
Zaměstnavatel je povinen u dohody o pracovní činnosti (DPČ) i u dohody o provedení práce (DPP) zaměstnancům předem rozvrhnout pracovní dobu v písemném rozvrhu pracovní doby. Podle zákoníku práce seznámí zaměstnavatel zaměstnance s tímto rozvrhem tři dny před začátkem směny nebo období, na nějž je pracovní doba rozvržena.
„Zaměstnanec a zaměstnavatel se mohou dohodnout i na kratší době seznámení, která by však měla zajistit požadavek předvídatelnosti práce. Obvykle doporučujeme zkrácení na jeden den. Není při tom nutné rozvrhovat celý týden, jako je tomu u pracovního poměru – stačí i jediná směna,“ vysvětluje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře FAIRSQUARE.
Pozměňovací návrh Senátu k návrhu novely umožňující to, že by strany od rozvrhu upustily úplně, nakonec neprošel. Byl totiž spojen s posunem účinnosti celé novely až na 1. ledna letošního roku. České republice v takovém případě podle advokátky Romany Szuťányi z Rowan Legal hrozily sankce ze strany Evropské unie za pozdní transpozici evropské směrnice.
Při porušení povinnosti rozvrhovat pracovní dobu se zaměstnavatel dopouští přestupku, za který mu hrozí pokuta.
Samorozvrhování? Při home office jednoznačně
Je-li se zaměstnancem uzavřena dohoda o výkonu práci na dálku, lze (obdobně jako u pracovního poměru) sjednat tzv. samorozvrhování. „V takovém případě je na zaměstnanci, kdy bude pracovat. Strany si nicméně mohou sjednat i určitá omezení – například s ohledem na zákonné příplatky, že zaměstnanec nebude pracovat v noci, o víkendu nebo ve svátek,“ doplňuje Rücklová.
Nejistota panuje ohledně otázky, zda je možné výslovně sjednat samorozvrhování i v případě, kdy zaměstnanec pracuje na pracovišti zaměstnavatele. Podle převažujícího názoru to možné není.
„To je však často v rozporu s tím, jak jsou dohody dlouhodobě chápány, a jak se používají v praxi. Jako reálný příklad lze uvést zaměstnance úklidu, který disponuje klíčem od kanceláře, a dle dohody chodí uklízet, jak sám potřebuje, nebo studenta, který dochází do zaměstnání podle toho, jak mu studijní rozvrh zrovna umožní,“ zdůrazňuje Klára Rücklová.
Advokátka se proto obrátila s dotazem na Státní úřad inspekce práce. Ten za jistých okolností na základě vzájemné dohody samorozvrhování připouští, odpovídá-li to povaze práce a okolnostem, za nichž vykonávána. Stanovisko Státního úřadu inspekce práce však není závazné, lze z něj pouze dovozovat možný přístup inspektorátů ke kontrole uvedené povinnosti.
„Inspektoráty budou podle Státního úřadu inspekce práce zkoumat, jestli je samorozvrhování sjednáno ve prospěch zaměstnance, tedy jestli jej sám zaměstnanec vnímá jako výhodu,“ dodává Rücklová.
Lze rozvrh práce změnit?
Povinnost rozvrhovat práci dohodářům byla do zákoníku práce zakotvena pro větší předvídatelnost pracovních podmínek v tomto typu zaměstnání. Rozvrh směn však není neměnný. Při zrušení plánované směny bude nutno zodpovědět otázku, zda zaměstnavatel zaměstnance včas informoval, tj. změnil mu rozvrh práce a s tímto změněným rozvrhem ho seznámil.
„Pokud ano, byla směna řádně zrušena. Pokud však řádně zrušena nebyla a zaměstnanec byl připraven práci konat, pak mu náleží náhrada odměny. Pokud naopak směna rozvržena nebyla, ale zaměstnanec souhlasí, že se i přesto do práce dostaví, náleží mu za vykonanou práci odměna,“ uzavírá Rücklová.
