Umělá inteligence a budoucnost práce v Česku: Které profese zaniknou a kdo přijde o místo
Nástup umělé inteligence, automatizace, stárnutí populace i odlišné preference nastupujících generací v následujících deseti letech nepochybně promění trh práce. Přes 1,2 milionu lidí odejde do důchodu, naopak 1,9 milionu jich na pracovní místa nastoupí. A zatímco některé firmy budou kvůli otřesům na trhu práce zoufale hledat nové zaměstnance, jinou část profesí čeká přetlak uchazečů.
Na tuto otázky se pokouší odpovědět studie s názvem Budoucnost českého pracovního trhu, kterou připravila poradenská společnost Boston Consulting Group (BCG) ve spolupráci s ministerstvem práce a sociálních věcí a Aspen Institute. Navazuje tak na předchozí výhled z roku 2022, který nově aktualizovala o ekonomické dopady po covidové pandemii, vliv přílivu uprchlíků kvůli válce na Ukrajině a rychlý rozvoj generativní umělé inteligence, který ve stejném roce eskaloval po spuštění ChatGPT.
Z výsledků studie vyplývá, že do roku 2035 zanikne kolem 355 tisíc pracovních míst. „Značná část lidí bude muset za svého života buď výrazně zvyšovat své kompetence, nebo projít rekvalifikací a osvojit si nové dovednosti,“ vysvětluje partner společnosti BCG a jeden z autorů studie Tomáš Wiedermann.
Odhaduje, že kolem dvou milionů lidí se bude během následujících deseti let muset učit nové věci, aby na měnícím se pracovním trhu dokázali obstát. Největší vliv podle něj bude mít umělá inteligence, dotkne se přibližně poloviny pracovních pozic – z toho 600 tisíc zcela zásadně. Mezi nejvíce zasažené profese budou patřit analytici a vývojáři softwaru, databázoví specialisté, pracovníci informačních služeb a také část úředníků.
„Zatímco pro odvětví informačních technologií bude AI znamenat další výrazný rozvoj a většině lidí v tomto odvětví umožní soustředit se na činnosti s vyšší přidanou hodnotou, u úřednických míst může znamenat snižování počtu tabulkových míst, protože řadu činností půjde zautomatizovat,“ dodává Wiedermann.
VIDEO: Platy jako v Německu? Za čtyři roky je určitě mít nebudeme. Česká práce je stále podhodnocená, tvrdí analytik Dombrovský ve FLOW
Někde bude chybět, někde přebývat
Studie dál předpokládá, že by o práci do roku 2035 mohlo dlouhodobě přijít až 70 tisíc lidí. Ti budou mít problém najít uplatnění, pokud zcela nezmění obor nebo neprojdou zásadní rekvalifikací. Současně bude ale na trhu práce až dvojnásobek neobsazených pozic, na které budou chybět lidé s dostatečnou kvalifikací. Právě kvůli měnícím se potřebám zaměstnavatelů spustilo přede dvěma lety ministerstvo práce a sociálních věcí společně s Úřadem práce kurzy digitálních dovedností financované z Národního plánu obnovy.
Ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL) v polovině března přislíbil, že finanční podpora rekvalifikací a kurzů digitálního vzdělávání bude pokračovat i nadále, peníze chce hledat v dalších programech Evropské unie. „Některé typy výdajů budeme hledat v národním rozpočtu. Pro nás je opravdu cílem udržet to tempo rekvalifikací, do budoucna opravdu budeme potřebovat i větší finanční objemy,“ dodal ministr.
Na koho dopadnou změny nejvíce?
Skupina Boston Consulting spočítala, na jakých pracovních pozicích lze očekávat v následujících deseti letech přebytek, a kde naopak budou lidé chybět. Zatímco největší poptávka bude například po učitelích, kuchařích nebo po všeobecných sestrách, přebytek očekávají například u specialistů v oblasti práva.
„Ten může být poněkud překvapivý, ale obor bude výrazně ovlivněn nástupem generativní umělé inteligence, která dokáže analyzovat právní dokumenty nebo vyhledávat vzorové případy a tvořit jednodušší smlouvy dle šablon,“ vysvětluje Widermann. Pracovníci v maloobchodě podle něj budou zase ovlivnění automatizací a rozvojem e-commerce.
Studie BCG doporučuje šest kroků, jak by měl na změny na trhu práce zareagovat nejen stát, ale i české firmy. Tři z nich nastínili odborníci již v roce 2022 – jde o zvyšování kvalifikace, celoživotní vzdělávání a o doplnění pracovní síly zahraničními pracovníky. Na základě vývoje z posledních dvou let pak přidala další tři.
První krokem by měl být ještě větší důraz právě na vzdělávání v oblastech umělé inteligence, druhou pak zvýšení flexibility vzdělávacího systému. Třetím zásadním krokem by podle podle Widermanna mělo být lepší využívání odbornosti ukrajinských uprchlíků, podle prognóz jich totiž v Česku plánuje zůstat přibližně 260 tisíc ze současných 375 tisíc. „Mnozí z nich mají vysokoškolské vzdělání, ale narážejí na pomalý proces nostrifikace. U řady z nich stále zůstává bariérou také znalost češtiny,“ upozorňuje.
