Vyžaduje po vás zaměstnavatel mlčenlivost o výši mzdy? Od června mu za to hrozí pokuta
Mohou si zaměstnanci mezi sebou sdělovat výši mzdy? Flexinovela zákoníku práce s účinností od 1. června zavádí nové sankce.
Veřejný ochránce práv již v roce 2020 vydal stanovisko, podle něhož není v souladu s právními předpisy požadovat po zaměstnancích zachovávání mlčenlivosti o výši mzdy ve vztahu ke kolegům.
Zákoník práce zakazuje zaměstnavatelům ukládat zaměstnancům povinnosti nad rámec zákona. To se vztahuje na dodatečné povinnosti uložené ve vnitřním předpise i převzaté v rámci pracovní smlouvy. Právě pracovní smlouvy často obsahují doložky mlčenlivosti o výši mzdy.
Z ankety připravené před několika lety Hospodářskou komorou ČR ve spolupráci s Kanceláří veřejného ochránce práv vyplynulo, že pouze čtvrtina respondentů zaměstnancům mlčenlivost o výši mzdy neukládá.
Navíc se tři čtvrtiny respondentů domnívaly, že je zaměstnanec povinen zachovávat mlčenlivost o výši mzdy, pokud je sjednána obecná povinnost mlčenlivosti o skutečnostech souvisejících s výkonem práce v pracovním poměru. „Většina respondentů tak nějakým způsobem mlčenlivost o mzdách vyžaduje nebo se mylně domnívá, že se na jejich zaměstnance vztahuje,“ uvedl k tomu ombudsman Stanislav Křeček.
Zaměstnanci podle zákona musí jednat v souladu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele, mezi které v určitých situacích patří i zachování mlčenlivosti o určitých skutečnostech. Mlčenlivost o výši mzdy ale bez dalšího mezi tyto skutečnosti nepatří.
„Zájem zaměstnavatele na tom, aby nevyšly najevo některé nedostatky v jeho systému odměňování nelze považovat za oprávněný,“ uvedl veřejný ochránce práv Stanislav Křeček. Doložky mlčenlivosti o výši mzdy jsou tedy i podle stávající právní úpravy nevymahatelné.
Nová pravidla vyplývající z flexinovely
Flexinovela zákoníku práce s účinností od 1. června 2025 zavádí přímo do zákona nový § 346a, podle něhož zaměstnavatel nesmí omezovat zaměstnance v nakládání s informacemi o výši a struktuře jeho mzdy, platu nebo odměny z dohody o práci konané mimo pracovní poměr.
Novela zároveň zavádí do zákona o inspekci práce nový přestupek. Pokud zaměstnavatel zaměstnance omezí v nakládání s informacemi o výši a struktuře odměny za práci, hrozí mu od inspektorátu práce pokuta až do výše 400 tisíc korun.
Pakliže jsou doložky mlčenlivosti o výši mzdy zakotvené přímo v pracovních smlouvách či dohodách o pracích konaných mimo pracovní poměr uzavřených v minulosti, měli by zaměstnavatelé co nejdříve přistoupit k jejich změně. Od počátku června musí umět prokázat, že doložky nevymáhali a zaměstnance transparentně informovali o tom, že jsou povinnosti doložkami uložené neúčinné a nevymahatelné.
Zákonodárce tak v předstihu zakotvil do našeho právního řádu pravidlo, které vyplývá též z evropské směrnice o transparentním odměňování, která cílí na zajištění rovného odměňování mužů a žen za stejnou nebo srovnatelnou práci. Členské státy musí směrnici do vnitrostátních právních předpisů transponovat nejpozději do 7. června 2026.
