Digitalizace víz a pasů selhává. Úředníci data přepisují ručně, systémy nejsou propojené
- Digitalizace víz a konzulárních služeb podle NKÚ selhává, systémy ministerstev nejsou propojené a úředníci pracují ručně.
- Stát vyčlenil stovky milionů korun, nové informační systémy ale zatím nevznikly.
- Náklady na IT u cestovních dokladů výrazně vzrostly, přestože se rozsah agendy nezměnil.
Česku se ani po letech a stovkách milionů korun nepodařilo převést vízové a konzulární služby do funkční digitální podoby. Podle Nejvyššího kontrolního úřadu zůstávají informační systémy ministerstev vnitra a zahraničních věcí nepropojené, což vede k ručnímu přepisování dat, tisku dokumentů i využívání kurýrních služeb. Nasazení nových systémů je navíc stále v nedohlednu.
Uvedl to Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) v závěrech kontroly zaměřené na výdaje za informační podporu vízových a dalších konzulárních činností.
Kontrola se týkala let 2016 až 2025
Kontroloři prověřovali postupy Ministerstvo zahraničních věcí a Ministerstvo vnitra v období let 2016 až 2025.
Zatímco vyjádření ministerstva zahraničí ČTK zjišťuje, ministerstvo vnitra uvedlo, že s přípravou nových systémů čekalo na zajištění financování, které umožnil až Národní plán obnovy.
Vývoj za 732 milionů korun ještě nezačal
Podle NKÚ dosud nezačal ani vývoj nové informační podpory vízových služeb, přestože na ni bylo vyčleněno 732 milionů korun.
Úřad upozorňuje, že v současném systému musí úředníci stejná data opakovaně ručně přepisovat do několika nepropojených aplikací, tisknout elektronické dokumenty a kompletní spisy se žádostmi zasílat ze zahraničí prostřednictvím komerčních kurýrních služeb.
Příklad z praxe: dlouhodobé vízum
NKÚ jako příklad uvádí vyřizování žádosti o dlouhodobé vízum. Zaměstnanec podle kontrolorů kopíruje papírové dokumenty a opakovaně zadává stejná data do několika systémů, které spolu nekomunikují.
Na podporu a rozvoj stávající informační podpory vízových a konzulárních služeb přitom ministerstvo zahraničí podle NKÚ vynaložilo více než 67 milionů korun.
Pět nových systémů, ale bez termínu spuštění
Zjištěné nedostatky mělo odstranit pět nových informačních systémů. Podle kontrolorů však nelze s jejich spuštěním v dohledné době počítat. NKÚ jako hlavní důvody uvádí mimo jiné nedodržování vlastních termínů a zpoždění v přípravě potřebné legislativy.
Ministerstvo vnitra: zásadní bylo financování z Národního plánu obnovy
Mluvčí ministerstva vnitra Ondřej Krátoška ČTK sdělil, že příprava nového informačního systému pro plnou digitalizaci cizinecké agendy byla podmíněna zajištěním financování.
To umožnil až Národní plán obnovy. Ministerstvo podle něj začalo na legislativě pracovat bezprostředně poté, co tato možnost vznikla, tedy v roce 2019. Aktuální prioritou je podle Krátošky rychlé projednání zákona v Parlamentu, aby bylo možné práce na novém systému zahájit co nejdříve.
Nový systém cestovních dokladů: vyšší náklady, stejný rozsah
NKÚ kritizuje také postup ministerstva zahraničí při přechodu na nový informační systém pro cestovní doklady. Za systém zaplatilo téměř 127 milionů korun, přesto ho v době plánovaného spuštění nasadilo pouze na 12 z celkem 86 zastupitelských úřadů. Ministerstvo proto muselo prodloužit provoz původního systému a uzavřít novou smlouvu s dodavatelem.
Roční náklady na podporu systému se po uzavření nové smlouvy zvýšily z původních 1,2 milionu korun na více než 15 milionů korun.
Náklady vzrostly 22krát, agenda se nezměnila
Kombinací nové, výrazně dražší smlouvy a současného provozu dvou systémů vzrostly podle NKÚ celkové roční náklady na informační podporu cestovních dokladů 22násobně, na téměř 26 milionů korun.
Agenda se přitom věcně ani rozsahem nezměnila, uzavírá Nejvyšší kontrolní úřad.
