Firmy se snaží své zaměstnance motivovat zaměstnaneckými akciovými a opčními plány. A to nejen ve světě, ale i u nás. Je s nimi ale spojeno náročnější zdanění a odvody pojistného. Nejtěžší bývá zdanit opční plán.
Díky plánům mohou zaměstnanci v budoucnu získat část akcií firmy, ve které pracují, za výhodnější cenu nebo i zadarmo. Plány mohou zavést nejen akciové společnosti kótované na burze, ale i nekótované akciové společnosti, a dokonce i společnosti s ručením omezeným. Tento postup je přínosný pro obě strany. Zaměstnance motivuje k větší loajalitě, angažovanosti a výkonnosti, protože mají vidinu, že budou nějaké akcie vlastnit. Zaměstnavatelům plány usnadní přilákat a udržet klíčové zaměstnance.
Dvojí zdanění akciových plánů
„V Česku jsou akciové plány zdaněny jako příjem ze závislé činnosti, a to v okamžiku nabytí akcií zaměstnancem. Jako příjem se daní tržní cena akcií, které zaměstnanec obdržel bezúplatně, případně rozdíl mezi zvýhodněnou cenou, za kterou zaměstnanec akcie pořídil, a tržní cenou při jejich nabytí,“ vysvětluje Lenka Nováková, daňová poradkyně KPMG. Jestliže jsou akcie poskytovány přímo zaměstnavatelem v České republice nebo nesou náklady s tím spojené, bude tento příjem podléhat i odvodům pojistného na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění.
Dále se může danit při prodeji akcií. Jestliže jsou cenné papíry vlastněny déle než 3 roky od jejich nabytí, nebude se kapitálový výnos z prodeje na straně zaměstnance danit. V případě, že tento časový test není splněn, lze za rok osvobodit hrubý příjem z prodeje veškerých cenných papírů do maximální výše 100 tisíc korun. Jinak bude dani z příjmů fyzických osob podléhat rozdíl mezi pořizovací a prodejní cenou akcií.
Pokud zaměstnanec získal akcie bezplatně nebo se slevou, je možné výdaj oproti příjmům vyrovnat tím, že se uplatní nabývací cena akcií, jež byla dodaněna jako příjem ze závislé činnosti.
Zdanění opčních plánů se liší
U opčních plánů je důležité, jestli je zaměstnanec v okamžiku příslibu opce vlastníkem akcie. Pokud tomu tak není, zdanitelný příjem nevzniká. V případě bezúplatného poskytnutí práva opce (tj. pouze příslibu) přichází zdanění až ve chvíli, kdy zaměstnanec své opční právo realizuje. Výše zdanění a povinnost odvodů pojištění bude záviset na rozdílu mezi nabývací cenou a tržní cenou akcií při realizaci opčního práva.
Příklad zdanění akcií pro zaměstnanceZaměstnanec obdržel bezplatně 1 000 akcií, jejichž tržní hodnota v době nabytí činila 150 korun na akcii. Jako příjem ze závislé činnosti bude tedy zaměstnanci dodaněna nepeněžní hodnota ve výši 150 tisíc korun. Zaměstnanec později těchto 1 000 kusů akcií prodá za cenu 260 korun za akcii (a nebude splněn časový test). Pak za ostatní příjem fyzické osoby bude považována částka 260 tisíc korun, oproti které bude možné uplatnit výdaj 150 tisíc korun (tj. částka, která byla zaměstnanci dodaněna jako příjem ze závislé činnosti). Pokud budou zaměstnanci během doby držby akcií vypláceny dividendy, ty je pak nutné zdanit jako příjem z kapitálového majetku. |
