Nemocenská: Víte, kdy ji nemůžete dostat? Podívejte se na příklady | E15.cz

Nemocenská: Víte, kdy ji nemůžete dostat? Podívejte se na příklady

Petr Gola

Sdílet na Facebook Messenger Sdílet na LinkedIn
Vstoupit do diskuze
0

V případě pracovní neschopnosti nevzniká nárok na nemocenskou automaticky. Podívejme se v praktických příkladech, kdy nelze nemocenskou dostávat na účet.

Nemocenská, stejně jako ostatní nemocenské dávky, náleží pouze při splnění zákonných podmínek. Rozhodně tedy neplatí, že každý nemocný dostává od státu peníze.

1.      příklad: Nemocný student

Studentka VŠ Kateřina je třetí týden nemocná. Samotné studium však nezakládá účast na nemocenském pojištění, takže ani při delší nemoci nedostávají studenti nemocenskou.

2.      příklad: Krátkodobá nemoc

Pan Jakub pracuje pro zaměstnavatele na hlavní pracovní poměr a po týdnu nemoci se vrací do práce. Pan Jakub nemocenskou nedostane, protože ta se vyplácí až od 15. kalendářního dne pracovní neschopnosti. Za týden nemoci však nebude pan Jakub bez finančních prostředků, neboť v prvních 14 dnech pracovní neschopnosti náleží zaměstnancům náhrada mzdy, kterou jim vyplácí zaměstnavatel.

3.      příklad: Práce na DPP do limitu

Paní Hana pracuje pro dva zaměstnavatele současně na dohodu o provedení práce s hrubou měsíční odměnou 10 000 korun. Pokud je hrubá měsíční odměna 10 000 korun a méně, potom se z ní neplatí sociální pojištění a nevzniká účast na pojištění. V případě pracovní neschopnosti tedy paní Haně nebude nemocenská náležet.

4.      příklad: OSVČ bez účasti na pojistném

Podnikatelka Kristýna si neplatí dobrovolné nemocenské pojištění, platí si pouze povinné důchodové pojištění. V případě nemoci tedy nemůže podnikatelka Kristýna dostávat na účet nemocenskou, přestože si platí na povinném důchodovém pojištění nadprůměrné částky. Odvody na povinném důchodovém (sociálním) pojištění totiž ovlivňují pouze důchodové nároky, a nikoliv podmínky čerpání nemocenských dávek.

5.      příklad: Nemoc po skončení zaměstnání

Zaměstnanci Filipovi skončil pracovní poměr uplynutím sjednané doby na dobu určitou, přičemž 12. den po skončení zaměstnání onemocněl. Pan Filip nemá nárok na nemocenskou. I po skončení zaměstnání je možné nemocenskou dostávat, ale k pracovní neschopnosti musí dojít v 7denní ochranné lhůtě po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění, což tedy není v případě pana Filipa splněno.

6.      příklad: Dlouhodobě nemocní pracující penzisté

Starobní důchodce Karel pracuje na klasickou pracovní smlouvu. V řádném důchodovém věku je možné mít libovolně vysoké příjmy a pracovat i na smlouvu na dobu neurčitou, čehož řada penzistů využívá a ke svému starobnímu důchodu pobírají ještě mzdu ze zaměstnání, stejně jako pan Karel. V letošním roce je pan Karel nemocný již déle než 70 kalendářních dní, a proto již nárok na nemocenskou vyčerpal. Starobní důchodci totiž dle zákona o nemocenském pojištění mají nárok na nemocenskou nejvýše 70 kalendářních dní a nejdéle do dne, kdy jim skončila doba zaměstnání.

7.      příklad: Příjmy pouze z nájmu

Paní Alena má pravidelné měsíční příjmy pouze z nájmu a z kapitálového majetku, nemá tedy žádné příjmy, ze kterých by platila sociální pojištění. Paní Alena tedy nesplňuje podmínku účasti na pojištění, a proto v případě nemoci nemá nárok na nemocenskou. Pro účely nároku na nemocenskou není rozhodující, že paní Alena si řádně a včas platí zdravotní pojištění jako osoba bez zdanitelných příjmů. Zdravotní pojištění a nemocenské pojištění jsou dva rozdílné instituty, přičemž pro účely nároku na nemocenské dávky je právě rozhodující účast na nemocenském pojištění.

Autor: Petr Gola

Mzdová kalkulačka