Senát vrátil transpoziční novelu zákoníku práce zpět do Poslanecké sněmovny se dvěma pozměňovacími návrhy. Senátoři navrhují i posun účinnosti novely, aby se zaměstnavatelé na změny stihli připravit.
Novela do českého zákoníku práce promítá principy evropských směrnic, s jejichž implementací už má Česká republika zpoždění. Návrh novely zavádí povinnost rozvrhnout předem pracovní dobu i dohodářům a seznámit je s tímto rozvrhem či jeho změnou nejpozději tři dny před začátkem směny, nedohodnou-li se zaměstnavatel a zaměstnanec na jiné lhůtě. Senátoři navrhují úpravu, podle níž by bylo možné se se zaměstnancem pracujícím na DPČ či DPP dohodnout i jinak.
Senát též navrhuje posunout účinnost celé novely až na 1. ledna 2024. K datu 1. ledna měla původně nabýt účinnosti pouze právní úprava dovolené, zatímco ostatní novinky by měly platit od prvního dne kalendářního měsíce po vyhlášení.
„Pozměňovací návrhy Senátu by jistě umožnily jednak zachovat větší flexibilitu dohod, zejména pokud jde o rozvrhování práce, a současně daly zaměstnavatelům více času se připravit na změny, které novela přináší. Nicméně je pravděpodobné, že s ohledem na evropskou legislativu a hrozící sankce z Evropské unie bude novela schválena Poslaneckou sněmovnou v původním znění, tzn. bez přihlédnutí k těmto pozměňovacím návrhům,“ myslí si advokátka Romana Szuťányi z Rowan Legal.
Přesčasy ve zdravotnictví
Pozměňovací návrhy Senátu naproti tomu neupravují kontroverzní dodatečnou přesčasovou práci ve zdravotnictví. Tu na přechodné období pěti let do novely zanesl poslanecký pozměňovací návrh. K zákoníku práce ale Senát přijal doprovodné usnesení, v němž deklaruje znepokojení nad zhoršující se personální situací v českém zdravotnictví. „Senát žádá Ministerstvo zdravotnictví, aby v přechodném období urychleně začalo činit kroky, které budou řešit dlouhodobě neuspokojivou personální situaci ve zdravotnictví, a žádá Ministerstvo zdravotnictví, aby o těchto krocích průběžně informovalo Výbor pro zdravotnictví,“ stojí v doprovodném usnesení.
Podobné dočasné opatření pro přesčasy ve zdravotnictví již u nás platilo v letech 2008 až 2013. „V minulosti se nepodařilo přechodné období využít k nalezení systematičtějšího řešení. Můžeme jen doufat, že tentokrát dopadne lépe. Jen studium na lékařských fakultách je šestileté, a tak je zřejmé, že i kdyby se dnes nafoukly jejich kapacity, za pět let nebudeme mít jako mávnutím kouzelného proutku dostatek lékařů,“ míní advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal.
Zákon začne platit ještě letos
Pokud poslanci přehlasují Senát a odmítnou dva pozměňovací návrhy, účinnost zákona nastane buď od září nebo od října. Podle Romany Szuťányi je pravděpodobné, že Poslanecká sněmovna bude novelu projednávat na zářijové schůzi. Než dojde k vyhlášení, musí předlohu ještě podepsat prezident republiky. „Účinnost většiny ustanovení by se tak nejspíš posunula na říjen, ledaže by došlo k projednání a schválení novely sněmovnou mimořádně ještě v srpnu. Pak by se mohla stihnout plánovaná účinnost novely v září,“ říká Szuťányi.
Personalisté a další experti věnující se pracovnímu právu mají letos krušné léto. Dne 1. srpna nabyl účinnosti nový zákon o ochraně oznamovatelů. Některé povinné subjekty tak musí mít vytvořený interní oznamovací systém již od počátku srpna. Mezi povinné subjekty patří nejen velké společnosti s minimálně 250 zaměstnanci, ale i malé účetní nebo realitní kanceláře – jedná se totiž o osoby povinné podle AML zákona. AML zákon (na rozdíl od zákona o ochraně oznamovatelů) chrání i anonymní oznamovatele.
