S nedostatkem pracovníků se zdravotnictví potýká dlouhodobě. Problém je podle expertů často řešen na hraně zákoníku práce. Transpoziční novela zákoníku práce, kterou v současnosti projednávají poslanci, navíc výrazně mění podmínky zaměstnávání na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. Poslanecký pozměňovací návrh k novele proto navrhuje legální zakotvení další dohodnuté práce přesčas ve zdravotnictví.
Legalizace dodatečných přesčasů
Jak upozorňuje advokátka Klára Rücklová z advokátní kanceláře GHS Legal, ve zdravotnictví chybí tolik pracovníků, že ani přesčasové hodiny podle stávajícího znění zákoníku práce k pokrytí nepostačují.
„Situace se řeší například sjednáváním dohod o provedení práce nebo o pracovní činnosti, které však novela zásadním způsobem reguluje. Současně jde o řešení na hraně, protože tyto dohody by se neměly se zaměstnancem uzavírat na stejný druh práce, jaký má v pracovní smlouvě. O jinou práci by se mělo jednat nejen na papíře, ale i v praxi,“ připomíná Rücklová. „Dosud jsem však neslyšela o případu, kdy by byla z tohoto důvodu udělena nemocnici pokuta, a tak se výše uvedené patrně děje s tichým pochopením ze strany inspektorátů práce,“ dodává advokátka.
Na problém upozornil výbor pro zdravotnictví v návaznosti na hodnocení dopadů novely v otázce regulace dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr. „Výbor pro zdravotnictví upozorňuje, že koncept vycházející v přesvědčení, že pracovní režim DPP a DPČ je vždy předvídatelný, nereflektuje realitu a praktické potřeby zaměstnavatelů a zaměstnanců v oblasti zdravotnictví. Pokud bude návrh v této části schválen beze změn, může snížit dostupnost pracovníků ve zdravotním provozu a ve svém důsledku ohrozit kvalitu poskytování zdravotní péče v ČR,“ píše výbor pro zdravotnictví v usnesení k návrhu novely.
Přechodné období
Osobní zkušenost s problematikou přesčasové prací ve zdravotnictví má jeden z navrhovatelů pozměňovacího návrhu poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Jako bývalý ředitel nemocnice má sám s problematikou zkušenosti. „Pro manažera zdravotnického zařízení zůstane prioritní zajistit péči o pacienty, ale velmi rádi bychom to dělali v legálním prostředí,“ uvedl Kaňkovský na schůzi Poslanecké sněmovny. Návrh počítá s dodatečnou dohodnutou přesčasovou prací, a to maximálně na přechodné období pěti let. Evropská legislativa totiž neumožňuje takovéto opatření zakotvit jako trvalé.
„Zásadní problém, který ve zdravotnictví máme, je ten, že máme nedostatek zdravotníků. Ve skutečnosti vytloukáme klín klínem,“ uvedl Vít Kaňkovský. „Ale to není problém zákoníku práce, to je problém českého zdravotnictví. A možná by bylo třeba říci, že je to i problém celé Evropy. Musíme se s ním nějakým způsobem popasovat,“ dodal Kaňkovský. V průběhu trvání přechodného pětiletého období bude nutné přijít se systémovým řešením. Obdobné opatření přitom v České republice platilo již v letech 2008 až 2013, tedy též po dobu pěti let.
„V minulosti se nepodařilo přechodné období využít k nalezení systematičtějšího řešení. Můžeme jen doufat, že tentokrát dopadne lépe. Jen studium na lékařských fakultách je šestileté, a tak je zřejmé, že i kdyby se dnes nafoukly jejich kapacity, za pět let nebudeme mít jako mávnutím kouzelného proutku dostatek lékařů,“ míní Klára Rücklová.
Pravidla pro dodatečnou přesčasovou práci
Podle pozměňovacího návrhu by dodatečná přesčasová práce byla dobrovolná a zaměstnanec, který s ní nesouhlasí, nesmí být k jejímu sjednání nucen ani vystaven jakémukoliv postihu.
„Podmínkou přesčasové práce by měla být písemná dohoda mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. O přesčasové práci musí zaměstnavatel navíc písemně uvědomit inspektorát práce,“ vysvětluje Rücklová.
Pokud je dohoda o dodatečné přesčasové práci platně písemně sjednána, může být okamžitě zrušena, a to i bez uvedení důvodu v období 12 týdnů od sjednání. Zároveň může být vypovězena. Nebyla-li sjednána kratší výpovědní doba, bude činit dva měsíce. Dohodu nemá být možné sjednat v prvních 12 týdnech ode dne vzniku pracovního poměru. Zaměstnavatel bude mít též povinnost vést aktuální seznam všech zaměstnanců ve zdravotnictví vykonávající další dohodnutou práci přesčas.
„Zdravotníci pracující v nepřetržitém provozu lůžkové péče by mohli nad rámec stávajících 416 přesčasových hodin pracovat dalších 416 hodin, a u zdravotnické záchranné služby dokonce 624 hodin ročně,“ uzavírá Klára Rücklová.
