Podpora uprchlíků nemůže být prvořadá, myslí si prezidentský kandidát Tomáš Březina, podle kterého riskuje vláda sociální neklid. Pro tak chudou zemi, jakou je Česká republika, znamená poskytnutí ochrany lidem prchajícím před válkou ekonomickou zátěž, se kterou musí být národ srozuměn. Pokud není, může zakrátko podlehnout přesvědčení, že půl milionu ukrajinských běženců se má lépe než čeští obyvatelé. Navíc ještě před pár měsíci podle něj vše nasvědčovalo tomu, že to tak bude.
„Jakýkoliv prezident, nebo premiér, má mít především na zřeteli ochranu českých obyvatel, ekonomických zájmů, státnosti a tak dál. Nesmí mít na mysli prioritně, pod vlivem emocí, byť pochopitelných, jiný národ a tomu pomáhat víc,“ má jasno bývalý podnikatel.
Zatímco v přístupu k Ukrajině byl podle prezidentského kandidáta Tomáše Březiny český premiér až zarážejícím způsobem proaktivní, když při červnové návštěvě Vatikánu předával papeži ukrajinskou bikolóru, nástupu krize vláda nečinně přihlížela. Dlouho nevěděla, co se děje, a chyběla jí komplexní znalost, přitom už v říjnu loňského roku bylo zřejmé, že ceny energií porostou. „Slovy ministra financí vláda přemýšlela, jaké politické náklady ty nepříjemné kroky přinesou pro ně, pro tu vládu,“ pozastavuje se nad obavou Zbyňka Stanjury ze ztráty ministerského křesla namísto deklarování dalších jasných kroků.
Březina sám se během 30 let podnikání utvrdil v tom, že vždycky je lepší dělat něco, dokonce i špatně, než nic. „Chyba současné vlády, kterou jsem mimochodem volil, je to, že nekoná, že problémy vysedává,“ říká s tím, že přebornicí v takovém nemístném otálení byla bývalá německá kancléřka Angela Merkelová. Ve funkci hlavy státu by proto takovému jednání mlčky nepřihlížel. „Lidé, kteří si přímou volbou zvolí svého reprezentanta, a ten se stává po obou komorách parlamentu jakoby třetím velkým lidově zvoleným hráčem, tak má dokonce povinnost do té nejběžnější politiky zasahovat,“ myslí si a v tomto ohledu by následoval vládu Miloše Zemana.
