Přes šedesát zemí čekají letos volby. Rozhodnou o budoucnosti demokracie

Zdroj: Grafika e15

Letošek se zapíše do historie jako největší volební rok všech dob. K volebním urnám v příštích měsících zamíří až dvě miliardy lidí ve více než šedesáti zemích, tedy zhruba polovina dospělé světové populace. Potenciální výměny na postech premiérů a prezidentů mohou výrazně ovlivnit mezinárodní obchodní vztahy, pokračování západní pomoci Ukrajině nebo dodržování lidských práv a demokratických hodnot v řadě klíčových států a společenství, včetně Evropské unie a USA. A podle některých komentátorů jsou rizika opravdu vysoká.

„Na konci roku 2024 se dozvíme, jestli demokracie přežije, nebo zemře,“ uvedla na loňském setkání amerických novinářů ve Washingtonu uznávaná filipínsko-americká reportérka a nositelka Nobelovy ceny míru Maria Ressaová. Upozornila, že mnoho zemí si letos může svobodně zvolit lídry, kteří je následně o svobodu připraví. 

„Důvěra v demokratické režimy ve světě klesá,“ souhlasí kostarický politolog a šéf mezinárodního institutu GSoD Kevin Casas-Zamora, podle něhož narůstající počet lidí považuje demokracii za „příliš pomalou a neobratnou v řešení sociálních problémů“ a strach z ekonomické nejistoty „žene davy do náruče autoritářských politiků“. 

Odborníci na kyberbezpečnost zase varují před prudkým rozmachem nástrojů generativní umělé inteligence, jako je ChatGPT nebo Midjourney, jež mohou být snadno zneužity v kampaních k šíření dezinformací a proruské, respektive pročínské propagandy. Zajistit férové hlasování tím bude zase o něco těžší. Redakce e15 magazínu vybrala desatery nejdůležitější volby roku 2024, jejichž výsledek byste měli bedlivě sledovat.    

AFRIKA

Novou vládu či prezidenta si v nadcházejících měsících vybere několik afrických zemí, například Jihoafrická republika (mezi květnem a srpnem), Mauritánie (22. června), Rwanda (15. a 16. července), Mosambik (9. října), Ghana (7. prosince), Senegal (15. prosince) nebo Alžírsko (prosinec). Mnohé z nich mají zkušenosti s krvavými občanskými válkami či vojenskými převraty a výsledky voleb tak naznačí, zda jejich politické režimy pokračují ve své demokratizaci.

Zároveň mohou mít velký dopad na probíhající bitvu mezi Západem, Ruskem a Čínou o budování vlivu nad tímto kontinentem, který je bohatý na nerostné suroviny. Posilovat ekonomickou spolupráci s Afrikou se v poslední době snaží i Česko. V minulém roce kontinent oficiálně navštívili tři členové vlády včetně premiéra Petra Fialy (ODS). „Je to světadíl s velkým potenciálem pro naše firmy. Chceme jim ještě více otevřít dveře na tamní trhy,“ prohlásil tehdy Fiala.  

RUSKO A BĚLORUSKO

Od 15. do 17. března se budou konat prezidentské volby v Rusku, vůbec první od zahájení ruské vojenské invaze na Ukrajinu. Podle mezinárodních pozorovatelů však půjde spíše o formální záležitost a úřadující hlava autoritářské federace Vladimir Putin má znovuzvolení kvůli silné represi politických oponentů téměř jisté. Někdejší nejvýraznější postava ruské opozice Alexej Navalnyj byl pro jistotu odklizen do trestanecké kolonie za polárním kruhem. Další Putinově vyzývatelce, ruské novinářce Jekatěrině Duncovové, znemožnila kandidaturu ústřední volební komise. 

Velmi podobná situace panuje také v sousedním Bělorusku, kde už bezmála tři dekády vládne jako diktátor prezident Alexandr Lukašenko. Tamní parlamentní „volby“, naplánované na 25. února, na tomto stavu jen těžko něco změní.     

       

UKRAJINA

Ve velmi složité situaci se nachází válkou zasažená Ukrajina, která by si měla 31. března zvolit nového prezidenta. Podle českého politického geografa Michaela Romancova musel současný ukrajinský lídr Volodymyr Zelenskyj od začátku konfliktu „projít neuvěřitelným vypětím a napadené zemi by prospělo, kdyby už mohl mandát předat někomu jinému“.

Není ale příliš pravděpodobné, že se volby ve válečných podmínkách podaří uspořádat, vzhledem k tomu, že necelou pětinu ukrajinského území stále okupují Rusové, miliony obyvatel uprchly do zahraničí a shromažďování lidí ve volebních místnostech by mohlo být nebezpečné. „V tuto chvíli volby určitě zorganizovat nelze. Zelenskyj na druhé straně nemůže zůstat ve funkci donekonečna a pokud by se válka neúměrně protahovala, tak by samozřejmě bylo nutné najít nějaké řešení,“ řekl e15 magazínu analytik z Asociace pro mezinárodní otázky Michal Lebduška.      

INDIE

Jedny z nejdůležitějších parlamentních voleb letošního roku proběhnou v dubnu nebo v květnu v Indii, která loni předstihla Čínu a stala se nejlidnatější zemí světa. V souvislosti s tím prudce roste i její postavení coby politické a hospodářské velmoci a jak Západ, tak Moskva a Peking se ji pokoušejí získat na svou stranu. Zatím se zdá, že úřad premiéra přesvědčivě obhájí stávající ministerský předseda Naréndra Módí, za jehož vlády došlo ke zlepšení vztahů země s USA.

Tamní opozice nicméně obviňuje Módího z porušování principů právního státu, útlaku menšin a zastrašování a pronásledování politických rivalů a nezávislých médií. Módího Indie také nepřímo podporuje válku na Ukrajině tím, že od Ruska nakupuje ropu, kterou agresor dříve vyvážel do Evropské unie.      

SLOVENSKO

Změna, která jistě nebude příliš významná z globálního hlediska, může ale naznačit další politické směřování středoevropského regionu: novou hlavu státu si na jaře 2024 zvolí Slováci. Už nyní je jisté, že současná prezidentka Zuzana Čaputová svou pozici z vlastního rozhodnutí obhajovat nebude.

Za hlavní favority jsou považováni bývalý ministr zahraničí Ivan Korčok a předseda vládní strany Hlas-SD Peter Pellegrini. Vítězství Pellegriniho by mocensky posílilo úřadující kabinet Roberta Fica. Naproti tomu Korčok by mohl po Andreji Kiskovi a Čaputové navázat na tradici „antificovských“ prezidentů.

Více: Volby na Slovensku 2024: Termín, kandidáti, průzkumy >>>   

MEXIKO

Nového prezidenta i obě komory parlamentu si budou 2. června vybírat obyvatelé Mexika. Současný prezident Andrés Manuel López Obrador už znovu kandidovat nemůže a poslední vývoj naznačuje, že do čela jedné z největších ekonomik světa poprvé v historii usedne žena. Hlavními adeptkami na vítězství jsou totiž Obradorova blízká spojenkyně z vládní levicové strany Morena Claudia Sheinbaumová a senátorka Xóchitl Gálvezová, která povede koalici hlavních opozičních stran. „Nastává éra žen,“ komentovala situaci pro americkou televizi CNN socioložka María Marvánová a připomněla, že Mexičanky získaly volební právo teprve v roce 1953.  

EVROPSKÁ UNIE

Mezi 6. a 9. červnem budou občané Evropské unie vybírat ve volbách své zástupce do Evropského parlamentu. Jde o první eurovolby po brexitu, v důsledku čehož unie rozdělila 27 křesel britských europoslanců mezi ostatní země a dalších 46 křesel zrušila. Celkový počet unijních zákonodárců se tak snížil ze 751 na 705. Složení parlamentu se zřejmě výrazně promění. Výzkumné agentury upozorňují především na nárůst podpory krajně pravicových a euroskeptických stran. Češi budou svých 21 zástupců volit 7. a 8. června.

O křeslo v europarlamentu usilují například bývalí prezidentští kandidáti Danuše Nerudová (za STAN) a Karel Diviš (za Svobodné) nebo někdejší ministři zahraničí Tomáš Petříček a Lubomír Zaorálek (oba SOCDEM). Společnou kandidátku vládní koalice SPOLU povede politický matador Alexandr Vondra (ODS). Hnutí ANO by měla vést exministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová.  

RAKOUSKO

Celá Evropa bude na podzim ostře sledovat především parlamentní volby v Rakousku, ve kterých by podle dosavadních průzkumů mohla dosáhnout historického vítězství krajně pravicová Svobodná strana Rakouska (FPÖ) Herberta Kickla. V prosinci jí vyjádřilo podporu rekordních třicet procent voličů. Kicklův triumf by mohl mít nepříjemné následky zejména pro Ukrajinu, protože FPÖ odmítá zasílání vojenské pomoci válkou postižené zemi a rozšiřování protiruských sankcí. Nový rakouský kancléř by tak mohl společně s maďarským premiérem Viktorem Orbánem a šéfem slovenské vlády Robertem Ficem blokovat společný postup Evropské unie vůči ruské agresi.          

SPOJENÉ STÁTY

Nejzásadnějším politickým kláním letošního roku budou nepochybně prezidentské volby ve Spojených státech naplánované na 5. listopadu. Aktuálně to vypadá, že se v nich po čtyřech letech opět střetnou republikán Donald Trump a demokrat Joe Biden. Pokud se tak opravdu stane, jednalo by se o první prezidentskou odvetu v USA od roku 1956. 

Pro Bidena je největší překážkou jeho vysoký věk – v době voleb mu bude bezmála 82 let. Trumpovi zase může zabránit v kandidatuře Nejvyšší soud USA, byť to není příliš pravděpodobné. Minulé prezidentské volby provázela velmi vyhrocená atmosféra, která vyvrcholila v lednu 2021 útokem radikálních příznivců Republikánské strany na sídlo amerického Kongresu ve Washingtonu, při němž zahynulo pět lidí. Trump se nikdy nesmířil se svou porážkou. Dodnes považuje výsledek hlasování za zmanipulovaný, a na základě průzkumů o tom dokonce dokázal přesvědčit více než jednu třetinu Američanů.

Britský týdeník The Economist označil Trumpův možný návrat do Bílého domu za vůbec „největší nebezpečí, které hrozí světu v roce 2024“. Panují obavy, že by republikánský exprezident mohl zastavit americkou podporu Ukrajině a ukončit tak válku v Evropě za podmínek, které budou vyhovovat Rusku. V minulosti rovněž vyhrožoval, že USA vyvede ze Severoatlantické aliance. Za jeho vlády by mohlo dojít též k eskalaci konfliktu s Čínou. Podle profesora politické sociologie ze Stanfordovy univerzity Larryho Diamonda by Trumpovo znovuzvolení otřáslo důvěrou celého Západu v USA coby lídra a garanta svobodného světa.

Více: Volby v USA 2024: Termín, kandidáti, průzkumy >>>

VELKÁ BRITÁNIE 

Ačkoli na ně teoreticky může dojít až v lednu 2025, britský premiér Rishi Sunak nedávno ujistil voliče, že příští parlamentní volby se ve Spojeném království uskuteční ještě letos, pravděpodobně ke konci roku. Sunaka přitom nečeká snadný úkol. Jeho skandály zatížená Konzervativní strana v průzkumech už řadu měsíců výrazně zaostává za opozičními labouristy Keira Starmera, byť není jasné, nakolik se v nich odráží nespokojenost Britů se současným kabinetem.

Ať už ale hlasování vyhraje kdokoliv, neočekává se, že by příští britská vláda změnila svůj postoj vůči ruské agresi na Ukrajině nebo se jakkoliv pokusila zvrátit brexit. Přesto lze určité změny čekat, třeba v oblasti obchodu s USA a Evropskou unií nebo v obranné či migrační politice. Starmer si rovněž plánuje naklonit skotské a velšské nacionalisty tím, že by jako premiér posílil pravomoci regionálních parlamentů.

Volby v roce 2024

V roce 2024 čeká Česko a další státy řada voleb. Projděte si následující volební speciály: