Jsou hluční, dělají nepořádek, nerespektují pravidla a jsou vaší noční můrou. Zeptali jsme se odborníka, co s bezohledným sousedem.
Čím vyšší plot, tím lepší sousedé... Pokud se vedle vás nastěhuje bezohledný soused, máte problém. Situací, které mohou nastat existuje nekonečná množina, mnozí by jistě mohli vyprávět. Ať už jde o roztahovačného souseda v rodinném domě či bezohledného nájemníka „nad vámi“ v domě bytovém, zpravidla vás čeká peklo na zemi. Na toto téma radí Ondřej Rose, makléř společnosti Century 21 General.
Kdo je vlastně soused? Je pojem nějak vymezen?
Pojem soused není přesně v občanském zákoníku vymezen. Z hlediska soukromého práva je sousedem každý, kdo má společnou hranici s vaším pozemkem. To může být přeneseno i na jinou nemovitost, například byt. Z hlediska stavebního zákona č. 183/2006 Sb., je zde vymezen okruh účastníků řízení, tedy osob, jejichž vlastnické právo nebo jiné věcné právo může takovým řízením dotčeno.
Zjednodušeně řečeno, za souseda lze tedy považovat i osobu, se kterou sice nesdílím společnou hranici pozemku, ale kterou mohu svým jednáním obtěžovat.
Jaká jsou práva a povinnosti sousedů?
Práva a povinnosti vycházejí jednak z listiny základních práv a svobod, kde v čl. 11 je mj. uvedeno „Vlastnictví zavazuje. Nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. Jeho výkon nesmí poškozovat lidské zdraví, přírodu a životní prostředí nad míru stanovenou zákonem“, a dále z vlastnického práva, kde je Občanském zákoníku jasně napsáno (§ 1012): „Vlastník má právo se svým vlastnictvím v mezích právního řádu libovolně nakládat a jiné osoby z toho vyloučit. Vlastníku se však zakazuje nad míru přiměřenou poměrům závažně rušit práva jiných osob, jakož i vykonávat takové činy, jejichž hlavním účelem je jiné osoby obtěžovat nebo poškodit.“
A dále, v § 1013: „Vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.“
Nejčastější spory. Co s nepříjemným sousedem, když:
- Strom souseda přerůstá na váš pozemek
v případě přerůstajícího stromu či jeho větví na cizí pozemek zákon hovoří jasně v §1016: „Neučiní-li to vlastník v přiměřené době poté, co ho o to soused požádal, smí soused šetrným způsobem a ve vhodné roční době odstranit kořeny nebo větve stromu přesahující na jeho pozemek, působí-li mu to škodu nebo jiné obtíže převyšující zájem na nedotčeném zachování stromu. Jemu také náleží, co z odstraněných kořenů a větví získá.„
Části jiných rostlin přesahující na sousední pozemek tak může soused odstranit šetrným způsobem bez dalších omezení.
V praxi to znamená, že pokud se dostanete do sporu se sousedem, bývá nejlepší řešení se pokusit řešit spor domluvou. Zákon zde přímo vybízí, „požádat nejprve souseda“ aby situaci napravil, např. odstranil větve či kořeny stromu“ teprve poté, kdy soused v přiměřené době nereagoval, smí dotčený vlastník ze svého pozemku ve vhodné době šetrným způsobem např. přerůstající větve odstranit.
Zákon také v rámci prevence v §1017 stanoví pravidla pro výsadbu stromů u společné hranici se sousedem, kdy stromy vzrůstu nad 3 m smí být sázeny 3 metry od společné hranice pozemku, ostatní stromy 1,5 metru od společné hranice. I zde platí výjimky pro případ zvlášť chráněného stromu, či v případě, kdy sousední pozemek tvoří les či sad.
- A jak je to s plody?
Dalším sporem mohou být plody rostoucí na přerůstajících stromech, kdy dle §1016 platí pravidlo, že plody, které již spadly na sousedův pozemek patří sousedovi, kdežto plody které stále visí na stromě nad sousedovým pozemkem náleží vlastníkovi stromu.
- A co stékající voda či padající sníh?
Také v případě staveb může soused požadovat, aby na jeho pozemek nestékala z vaší stavby voda či sníh a led.
Jak problém řešit?
V případě jakýchkoli sporů, ať už se jedná o hlučného souseda, rušení nočního klidu (22:00 až 6:00 hod.), obtěžování kouřem ať už se jedná o sousedův gril či komín, bych vždy doporučil nejprve řešit spor domluvou. Zachovají se tak dobré sousedské vztahy. Ne vždy si sousedé uvědomují, že svým počínáním obtěžují ostatní, a ve velké většině případů domluva pomůže.
A když domluva nepomůže?
Dalším krokem je písemně vyzvat souseda, aby se svým počínáním, které vás obtěžuje přestal. Pokud však domluva ani výzva nepomůže a takový soused dále vědomě obtěžuje ostatní, lze se obrátit na příslušné orgány – policii, obecní úřad, krajskou hygienickou stanici apod.
Poslední možností, jak bránit svá práva je podáním žaloby u soudu. V takovém případě však bude třeba se obrnit trpělivostí, neboť se jedná o zdlouhavý proces.
Dobrá rada závěrem
Jak už uvedl Ondřej Rose, soudní spor je prostředkem tzv. ultima ratio, tedy tou nejzazší možností. U soudu zvýšíte své šance tím, když prokážete, že jste se snažili celý spor řešit mimosoudně, domluvou, avšak váš soused na toto nereflektoval. Proto si průběh sporu dokumentujte, pomůže vám to, až se soudce zeptá „a co jste udělali pro smírné řešení...?“ Budete-li s to pohotově reagovat, posílíte tím své šance na úspěch.
