Onkologičtí pacienti by po sedmi letech od vyléčení měli dostat hypotéku, pojištění i úvěr za stejných podmínek jako zdraví lidé.
Dohodli se na tom zástupci Ministerstva zdravotnictví ČR (MZ ČR) a pacientských organizací s Českou asociací pojišťoven (ČAP) a Českou bankovní asociací (ČBA). Nyní se pacienti někdy i po deseti a více letech od uzdravení potýkají s vyššími úroky i zamítnutím žádosti o úvěr či pojištění.
„Chtěla jsem si vzít hypoteční úvěr na výstavbu rodinného domu. Nebyl vůbec problém s výší příjmů, měla jsem i další nemovitost do zajištění a vlastní zdroje. Vzhledem k trvalým následkům onkologické léčby pobírám invalidní důchod 2. stupně. Ač příjem z invalidního důchodu nebylo nutné započítat, vyžadovala banka ještě spoludlužníka,“ popisuje svoji zkušenost Nikol Pazderová, která má léčbu karcinomu prsu za sebou již déle než deset let.
Její slova potvrzují i pacientské organizace. Podle nich například některé pojišťovny stále přihlíží při uzavírání životního pojištění k údajům ve zdravotní dokumentaci i patnáct či dvacet let zpátky. A lidem žádajícím o pojištění nebo hypotéku pak třeba i před patnácti lety prodělané onemocnění zdraží cenu produktu o stovky korun měsíčně. V některých případech ho pojišťovna i odmítá uzavřít nebo nemoc zahrne do výluk z pojištění.
Situace se nyní mění
Takové praxi by mělo zabránit chystané doporučení České asociace pojišťoven pro jednotlivé pojišťovny, v němž Asociace vyjde z dat Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) o výsledcích onkologické léčby, počtech nemocných, uzdravených a návratu onemocnění.
„Jsme schopni na datech doložit, že v případě velkého množství pacientů je po několika letech minimální až zanedbatelné riziko návratu onemocnění,“ uvedl vrchní ředitel sekce legislativy a práva MZ ČR Radek Policar s tím, že doporučení je výsledkem jednání s pojišťovnami a pacientskými organizacemi.
Směrnici na uplatňování takzvaného práva být zapomenut připravuje také Evropská komise. V ní by se k prodělanému onkologickému onemocnění nepřihlíželo u dospělých osob po deseti letech od uzdravení. U nezletilých osob se doba podle návrhu zkracuje na pět let od uzdravení.
„Tato samoregulační opatření jdou v mnohém nad rámec připravované evropské směrnice,“ řekl k doporučení pro pojišťovny výkonný ředitel ČAP a České kanceláře pojistitelů Jan Matoušek.
Upozornil ale, že pojišťovnám Asociace nemůže nařídit jednotný přístup k posuzování rizik u onkologických pacientů. Pojišťovny si podle Matouška musí vzájemně konkurovat. I kvůli tomu chystané doporučení posuzoval i antimonopolní úřad. Nicméně se domnívá, že u většiny onkologických diagnóz se doporučení na „právo být zapomenut“ uplatní po sedmi letech. U některých může být doba i kratší, u jiných naopak delší.
V Polsku onkopacienty vůbec nepojistí, říká šéf pojišťovny
Mnohé finanční instituce vývoj a pokrok v onkologické léčbě a medicíně obecně sledují a přizpůsobují svou nabídku trendům. Podle ředitele pojišťovny Simplea Martina Švece je přístup komerčních pojišťoven v Česku k pojištění klientů po onkologické léčbě ve srovnání s některými jinými zeměmi racionální a správný. Příkladem jmenuje Polsko, kde zájemce o pojištění, který rakovinu prodělal, žádná pojišťovna nepojistí.
„Naopak u nás klienti, kteří prodělali rakovinu a neproběhla u nich následná lékařská léčba chemoterapií či radioterapií, tedy došlo ‚jen‘ k odstranění nádoru, jsou pojistitelní už po jednoroční kontrole,“ říká k praxi pojišťovny Martin Švec.
Zároveň také uznává, že podmínky pojistné smlouvy určí až konkrétní typ rakoviny. Dnes časté rakoviny kůže, u žen karcinom prsu a u mužů třeba varlat, už medicína vyléčí, pokud jsou včas odhaleny. To znamená, že pacienty s těmito onemocněními, kteří úspěšně projdou léčbou, pojišťovny pojistí.
„Nejpozději pak pět let od prodělání nemoci…Rozhodně už to není tak, jak to bývalo, že pacient po rakovině je nepojistitelný,“ říká Švec.
Dodává, že zhoubné nádory i podle statistik pojišťovny Simplea zasahují stále více lidí. A výjimkou mezi nimi nejsou ani třicátníci a čtyřicátníci. Rakovina podle Švece připadá na 95 procent všech pojistných událostí u pojištění rizika závažného onemocnění. Následují ji infarkty a mrtvice. Nárůst počtu pojistných událostí kvůli onkologickým onemocněním Martin Švec vysvětluje i tím, že se v posledních letech zlepšila prevence. A tím i včasná diagnostika nemocí. Za což vděčíme i screeningovým programům, dodává.
Text vznikl ve spolupráci s poradenskou firmou Partners.
