Zavedení plošného tříletého oddlužení bez stanovení minimální povinné míry uspokojení věřitelů probouzí pocity nespravedlnosti u řádně splácejících občanů. Možné varianty řešení diskutovali experti na odborném semináři konaném koncem října na půdě Poslanecké sněmovny místopředsedkyní Ústavně právního výboru Zuzanou Ožanovou ve spolupráci s InsolCentrem.
Směrnice otevírá i další možnosti
Povinné zkrácení doby oddlužení z pěti na tři roky u podnikajících fyzických osob vyplývá z evropské směrnice o restrukturalizaci a insolvenci. Vládní návrh novely insolvenčního zákona rozšířil tuto možnost i na nepodnikatele, což směrnice umožňuje. „Je však nutné upozornit na skutečnost, že tímto rozšířením dojde k tomu, že právní úprava bude mít v českém právním prostředí širší působnost, než směrnice vyžaduje,“ stojí ve stanovisku legislativní rady vlády k návrhu novely. Jde o tzv. „gold-plating“.
Podle člena legislativní rady vlády Bohumila Havla návrh nevyužívá možností směrnice, když sjednocuje oddlužení podnikatelů a spotřebitelů. U obou skupin je totiž odlišná motivace k přijímání dluhů, stejně tak jako jsou odlišné i dopady na trh. „V ČR neexistují studie prokazující, že je toto spojení vhodné,“ uvádí Havel.
Frustrace a posun přístupu k zadlužování
Zmírnění oddlužení bezpochyby dopadne jak na veřejné rozpočty, tak na poctivé dlužníky. U nich dále narůstají pocity bezmoci a nespravedlnosti.
„Nesplacené dluhy nezmizí. Jak vysvětlit občanům obce, kteří své závazky svědomitě plní, že vyrovnání dluhů za ty méně zodpovědné dopadne i na ně. V rámci pomoci dlužníkům nesmíme zapomínat, že je třeba hledat rovnováhu mezi zájmy dlužníka a věřitele,“ připomíná Ivona Mottlová, zástupkyně Svazu měst a obcí ČR.
Jak uvedl Mojmír Hampl, předseda Národní rozpočtové rady, znatelné finanční dopady doprovodí i nepříjemný posun k myšlení. „Zdá se, že s větší tolerancí Čechů k zadlužování soukromému i veřejnému sektoru, jde ruku v ruce i chuť se dluhů nejrůznějšími metodami snadněji zbavovat. A ne všechny tyto metody jsou žádoucí či správné z hlediska udržení přiměřené rovnováhy mezi dlužníky a věřiteli,“ uvedl Hampl.
Spravedlivější řešení?
Zhodnocení negativních dopadů vládního návrhu doprovázejí experti též doporučeními podloženými daty. Největší podíl dlužníků tvoří dle dat InsolCentra lidé v produktivním věku mezi 30 a 40 lety. Naproti tomu nejméně je seniorů nad 60 let věku. Potenciálních adeptů na oddlužení je přibližně 500 tisíc, z toho 72 procent mužů.
Institut oddlužení v Česku funguje, přesto jednatelka InsolCentra Jarmila Veselá upozorňuje na pokračující zmírňování podmínek oddlužení, jež způsobuje pokles platební morálky dlužníků. Průměrný podíl uspokojení pohledávek v oddlužení v letech 2013 až 2018 byl 56 procent, v roce 2022 již pouze 22 procent.
InsolCentrum, Svaz českých a moravských bytových družstev a Svaz měst a obcí ČR navrhují zachovat tříleté oddlužení pro starobní důchodce a invalidní důchodce ve 2. a 3. stupni a rozšířit okruh dlužníků o další ohroženou skupinu – osamělé rodiče. Navíc by bylo vhodné počkat na vyhodnocení úpravy účinné od 1. června 2019, která ustoupila od povinné míry uspokojení věřitelů v pětiletém oddlužení. Podle InsolCentra je pětileté oddlužení vhodné i proto, že si v rámci tohoto období dokáží dlužníci lépe stabilizovat pracovní návyky či najít vhodné pracovní místo.
„Jsou tady dvě skupiny dlužníků. Jedna, ta menší, jak ukazují data, která se do situace dostala nezaviněně, a té bychom měli pomoci,“ upozorňuje exministr financí Ivan Pilný. „Ostatní se tam dostanou jenom proto, že si na dovolenou nešetří, ale prostě si na ni půjčují. Nevím, proč bychom měli tyhle lidi nějakým zvláštním způsobem sanovat a snižovat jim postupně laťku, kdy mají něco zaplatit,“ dodává Pilný.
