Podle obchodního ředitele skupiny Partners Jana Brejla lidé přestávají mít zájem o stavební spoření. Důvodem jsou vládní změny ve stavebním spořením. K nim patří ponížení státní podpory, zdanění výnosu a úvěry jen na nízkoenergetická opatření.
„Aktuálně sledujeme pokles poptávky klientů po nových smlouvách stavebního spoření bez navázaného úvěru. Klienti tedy vyčkávají, jaké bude finální znění nové podoby stavebního spoření a zda se bude jednat o atraktivní spořicí produkt,“ říká Jan Brejl a dodává, že pokles zájmu o stavební spoření je zjevný.
Není se co divit, vláda ve svém úsporném balíčku navrhuje snížení státního příspěvku u stavebního spoření ze dvou tisíc korun na tisícovku ročně. Úvěry ze spoření nově podmíní účelovostí využití peněz jen na nízkoenergetické projekty. A také zdaní výnosy ze spoření.
Konec osvobození z daně z příjmů
Loni směřovalo na státní příspěvek ve stavebním spoření ze státního rozpočtu 4,1 miliardy korun. Vzhledem k ponížení příspěvku o polovinu a dalším podmínkám lze očekávat i významný pokles objemu peněz, který vláda věnuje na podporu účastníků stavebního spoření. Ale ani to vládě nestačí. Nově totiž navrhuje také zrušit osvobození výnosu ze stavebního spoření o daň z příjmů.
Podle zástupců vlády zrušení daňového osvobození ale nutně neznamená, že klienti stavebních spořitelen státní podporu zdaní. Přesto ji zahrnou mezi ostatní příjmy podle paragrafu 10 zákona o daních z příjmů. Podle důvodové zprávy ke změnám ve stavebním spoření budou výnosy ze stavebního spoření od daně osvobozené pouze tehdy, pokud nepřesáhnou s dalšími příjmy spadajícími do tohoto druhu příjmu v úhrnu částku 50 tisíc korun za zdaňovací období.
Vláda ke zdůvodnění tohoto kroku uvádí, že inkaso daně z těchto ostatních příjmů fyzických osob je relativně malé. A jak uvádí, kvůli zjednodušení zákona a snížení administrativy chce zavést uvedený padesátitisícový obecný limit pro osvobození ostatních příjmů. Limit se uplatní pouze pro ostatní příjmy, které nejsou osvobozeny na základě jiného ustanovení zákona o daních z příjmů.
Úvěry ze stavebního spoření na solární panely
Dalším změnou, která se týká stavebního spoření, je navázání úvěrů z něj výhradně na nízkoenergetická opatření u bydlení. Stavební spořitelny přitom poskytují řádné úvěry, které vynikají atraktivním úrokem. A pak takzvané překlenovací úvěry. U nich je vyšší úrok, ale nejsou vázány na hmotnou zástavu. Lidé tyto úvěry používali na dofinancování vlastního bydlení. Podle Jana Brejla je toto rozhodnutí minimálně diskutabilní.
„Větší smysl než to, čeho jsme svědky, by dávalo zachování státní podpory v současné výši, ale podmínění využití naspořených prostředků na účely bydlení,“ říká.
Pokud se tak nestalo a ani se tak nestane, pak by podle něj snad bylo lepší státní podporu úplně zrušit. Tvrdí, že neexistuje žádný důvod, proč by měl fungovat finanční produkt se státní podporou, jehož využití není vázáno na konkrétní oblast sociální politiky. A je otázka, zda je například pořízení si solárních panelů oblastí sociální politiky. Naopak zástupci stavebních spořitelen s tím problém nemají. A i přes zjevný pokles atraktivity stavebního spoření zůstávají optimisty.
„Nový systém stavebního spoření nám umožní zjednodušit, inovovat a zpřístupnit levné úvěrové produkty většímu počtu zájemců. Zrychlí přechod na udržitelné technologie a domácnostem tak pomůže snížit náklady na energie,“ tvrdí předseda Asociace českých stavebních spořitelen Libor Vošický.
Podle analytiků se jejich slovům nelze divit. Vzhledem ke změnám, kterými stavební spoření projde, je vůbec zázrak, že přežilo. Počítat s tím, že by se těšilo takovému zájmu jako v minulosti, se ale již rozhodně nedá. A to ani jako čistě spořicí produkt, ani jako úvěrový produkt, jenž mnohým lidem pomohl k získání vlastního bydlení.
