Dne 16. července vstoupila v účinnost novela zákona o zadávání veřejných zakázek. Ulehčí život jak zadavatelům, tak dodavatelům. Jaké jsou největší novinky a kde má ještě zákon rezervy?
Tři stovky dílčích změn
Novela zákona o zadávání veřejných zakázek se použije na všechna zadávací řízení zahájená po 16. červenci, starší zadávací řízení doběhnou podle předchozí právní úpravy. Novele se říká „technická“, ale také „velká“. Opravuje hlavní nedostatky, které se v praxi za sedm let účinnosti zákona o zadávání veřejných zakázek projevily.
„Obsahuje více než 300 dílčích změn v zákoně. Jejím hlavním smyslem je odstranění nedostatků transpozice unijních směrnic, přičemž na tyto nedostatky opakovaně upozorňovala Evropská komise,“ říká advokát Vilém Podešva z advokátní kanceláře Rowan Legal. Kromě nápravy nedostatků novela zpřesňuje a vyjasňuje některé instituty a odstraňuje zbytečnou administrativní zátěž na obou stranách – u zadavatelů i dodavatelů.
Jednou z pozitivních změn je zrušení povinnosti dodavatelů dokládat originály některých dokladů a povinného vyloučení dodavatele při nepředložení originálu bankovní záruky za nabídku.
„Pokud se zadavatel s benevolentnějším přístupem neztotožní, bude si moci tyto povinnosti vyhradit v zadávací dokumentaci,“ vysvětluje advokát Lukáš Výmola z kanceláře Dentons. „O to větší důraz je proto kladen na podrobné prostudování zadávací dokumentace ze strany dodavatele,“ dodává Výmola.
Rychlejší veřejné zakázky
Jelikož nebude nutné povinně vyloučit dodavatele při nepředložení originálu bankovní záruky, ušetří zadavatel čas – nebude totiž případně muset zahajovat nové zadávací řízení.
„Dalším prvkem urychlení může nepochybně být aplikace práva zadavatele, že od vybraného dodavatele nebude vyžadovat předložení originálu či úředně ověřených kopií dokladů vztahujících se ke kvalifikaci tohoto dodavatele,“ doplňuje Podešva.
Za pozitivní považují experti též změnu, podle níž budou muset stěžovatelé na zadávací řízení k veřejným zakázkám složit kauci, jinak se Úřad pro ochranu hospodářské soutěže jejich podnětem nebude zabývat. Odpadnou tak praktiky některých dodavatelů, kteří se tak snažili účelově komplikovat zadávací řízení.
Poučme se z inflace
V praxi se objevují při aplikaci zákona i další problémy, kterých se novela nedotkla. Při jejich řešení zadavatelé často tápou, jak postupovat správně. Podle Podešvy jde například o institut tzv. mimořádně nízké nabídkové ceny či sčítání předpokládaných hodnot veřejných zakázek u plnění, která spolu tvoří funkční celek.
„Z praktického pohledu bychom uvítali poučení se z divokého nárůstu inflace způsobeného pandemií nemoci covid-19 a válkou na Ukrajině. Ministerstvo pro místní rozvoj a další ministerstva by v této souvislosti také mohla zadavatele metodicky podpořit při vypracování vhodných inflačních doložek, které umožní v budoucnu na podobné krize lépe reagovat, případně iniciovat úpravu příslušné evropské legislativy za účelem umožnění větší flexibility v případě nepředvídatelných situací,“ míní Lukáš Výmola.
Včleňovat do smluv inflační doložku je přitom v zájmu samotných zadavatelů. Pokud totiž dodavatel nebude schopen z důvodu nárůstu vstupních cen finanční obtíže ustát, dostane se do úpadku a nebude moci zakázku dokončit, zadavateli se situace dále zkomplikuje.
„Očekáváme do budoucna inovativnější a odvážnější formulace zadávacích podmínek ze strany zadavatelů, kdy nebude jediným parametrem hodnocení cena plnění, ale i další důležité prvky vycházející ze společenské odpovědnosti zadavatelů,“ uvádí k trendům ve veřejných zakázkách Vilém Podešva. Ačkoliv nově se povinnost aplikovat zásady sociálně odpovědného zadávání vztahuje jen na případy, kdy je to s ohledem na účel veřejné zakázky vhodné, trend sociální odpovědnosti ve veřejném zadávání bude podle Podešvy nadále posilovat.
