Výpovědní lhůta: Jaká pravidla platí pro podání výpovědi?

Výpověď, ilustrační foto

Výpověď, ilustrační foto Zdroj: Shutterstock

.
.
3
Fotogalerie

Zaměstnavatel i zaměstnanec mohou pracovní poměr ukončit podáním výpovědi. Zaměstnanec může podat i neodůvodněnou výpověď, zaměstnavatel však nikoliv. Při podání výpovědi nekončí pracovní poměr ihned.

Pokud chce zaměstnanec z různých důvodů ukončit pracovní poměr co nejdříve, musí se se zaměstnavatelem dohodnout na ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou. V případě ukončení pracovního poměru vzájemnou dohodou mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem totiž neplatí pravidla pro dodržení výpovědní lhůty a termín ukončení pracovního poměru závisí pouze na vzájemné domluvě. Výpověď musí být vždy podána písemně.

Výpovědní lhůta je dvouměsíční

Zaměstnavatel může pracovní poměr ukončit pouze pro důvody taxativně uvedené v zákoníku práce, přičemž písemná výpověď musí být vždy řádně odůvodněna. Ať už podá výpověď zaměstnanec nebo zaměstnavatel, tak běží dvouměsíční výpovědní lhůta, která začíná běžet od prvního dne dalšího měsíce po jejím doručení. Během výpovědní lhůty samozřejmě náleží zaměstnanci standardní mzda a v případě obdržení výpovědi od zaměstnavatele pro důvody, na kterých nenese vinu i odstupné.

Kdy náleží odstupné?

Zákonné odstupné náleží zaměstnanci při splnění zákonných podmínek, jestliže obdrží výpověď od zaměstnavatele. Jestliže zaměstnanec sám podá výpověď, tak mu odstupné nenáleží, bez ohledu na počet odpracovaných let u zaměstnavatele. Odstupné náleží zaměstnanci, jestliže obdrží výpověď od zaměstnavatele (nebo je pracovní poměr ukončen dohodu ze stejných důvodů): pro zrušení zaměstnavatele, přemístění zaměstnavatele, obdržení výpovědi pro nadbytečnost a z důvodu obdržení výpovědi pro nemožnost vykonávat práci z důvodu nemoci z povolání, kvůli pracovnímu úrazu.

Jak je odstupné vysoké?

Částka zákonného odstupného závisí na délce trvání pracovního poměru. V případě, že trval pracovní poměr méně než jeden rok, tak činí jednonásobek průměrného výdělku. Pokud trval pracovní poměr alespoň jeden rok a méně než dva roky, tak činí odstupné dvojnásobek průměrného výdělku a jestliže trval pracovní poměr alespoň dva roky, potom činí odstupné trojnásobek průměrného výdělku. Ve výši dvanáctinásobku průměrného výdělku náleží odstupné, když obdržel zaměstnanec výpověď z důvodu, že nemůže dle lékařského posudku konat práci pro pracovní úraz nebo nemoc z povolání.

Ani pracující penzisté nekončí v práci ihned

Výpovědní lhůtu musí dodržet i zaměstnavatelé, kteří dali výpověď zaměstnanci v důchodovém věku. Samozřejmě to platí i opačně a zaměstnanec v důchodovém věku nemůže výpovědí ukončit pracovní poměr ihned a taky musí dodržet dvouměsíční výpovědní lhůtu.

Smlouva na dobu určitou a výpověď

V praxi často uzavírají zaměstnavatelé se zaměstnanci nejdříve smlouvu na dobu určitou a teprve následně smlouvu na dobu neurčitou. I pracovní smlouvu sjednanou na dobu určitou může zaměstnavatel i zaměstnanec ukončit před uplynutím sjednané lhůty výpovědí. Na výpověď podanou během trvání pracovního poměru na dobu určitou se vztahují stejná legislativní opatření jako na výpověď podanou během trvání smlouvy na dobu neurčitou.

Odvolání výpovědi pouze se souhlasem

Zejména zaměstnanci by si případné podání výpovědi měli vždy pečlivě rozmyslet a nejednat unáhleně. Výpověď nelze jenom tak snadno vzít zpět, jakmile emoce opadnou. Dle zákoníku práce může být výpověď odvolána pouze se souhlasem zaměstnavatele, v případě podání výpovědi zaměstnavatelem se souhlasem zaměstnance. Odvolání výpovědi i souhlas druhé smluvní strany s odvoláním musí přitom být písemně.