Budoucnost Nové zelené úsporám je nejistá, bývalí ministři žádají její zachování
- Bývalí ministři vyzvali k podpisu petice na podporu programu Nová zelená úsporám.
- Vláda podle nich zatím jasně neřekla, jak bude program pokračovat.
- O osudu dotací rozhodnou i peníze z emisních povolenek.
Bývalý ministr životního prostředí Petr Hladík a někdejší ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (oba KDU-ČSL) představili petici s názvem Zachraňme Novou zelenou úsporám. Na tiskové konferenci uvedli, že chtějí podpořit pokračování dotačního programu zaměřeného na energetické úspory v domácnostech. Současná vláda podle nich zatím hledá finanční zdroje pro jeho další fungování.
Program Nová zelená úsporám funguje od roku 2009 jako nástroj podpory renovací rodinných i bytových domů a snižování energetické náročnosti. Za dobu své existence pomohl přibližně 600 tisícům domácností, přičemž dvě třetiny podpor byly poskytnuty od roku 2021. Podle údajů ministerstva dosáhly investice do energetických úspor domácností od té doby zhruba 55 miliard korun. Hladík označil program za jeden z klíčových nástrojů reakce státu na energetickou krizi.
Pozastavený příjem žádostí
Ministerstvo životního prostředí v listopadu dočasně zastavilo příjem nových žádostí o dotace. Důvodem byl mimořádný zájem, kvůli němuž se rychle vyčerpaly prostředky vyčleněné pro loňský rok. Již podané žádosti ale podle úřadu pokračují bez omezení.
„V současnosti jsou tisíce lidí, kteří čekají na vyřízení svých žádostí. Ministr Macinka je nepodepsal a nová vláda kličkuje a neříká jasně, jak bude Nová zelená úsporám pokračovat. Proto přicházíme s touto společnou aktivitou a vyzýváme občany, aby petici podepsali jak ti, kteří již programu využili, tak i ti, kteří se k tomu teprve chystají,“uvedl Hladík.
Podpora i pro znevýhodněné
Součástí programu je i varianta Nová zelená úsporám Light, která se zaměřuje na zranitelné skupiny obyvatel. Podporu mohou čerpat například nízkopříjmové rodiny s malými dětmi, lidé se zdravotním postižením či senioři.
Podle Jurečky program těmto domácnostem umožnil realizovat opatření, která by si jinak nemohly dovolit. „Nešlo o to, aby dlouhodobě pobírali příspěvek na bydlení, ale aby dostali možnost udělat zásadní opatření. Pro mnoho z nich bylo zateplení, výměna oken či dveří nebo podobné úpravy dříve nemyslitelné,“ uvedl.
Zároveň připomněl, že na program jsou navázány tisíce pracovních míst, především v malých stavebních firmách a mezi živnostníky, kteří úsporná opatření realizují.
Sporné příjmy z povolenek
Ministr životního prostředí Petr Macinka na konci ledna uvedl, že předchozí vláda podle něj nadhodnotila očekávané příjmy z emisních povolenek do Státního fondu životního prostředí na 12 miliard korun. Současný rozpočet počítá s částkou 5,5 miliardy korun. Právě z tohoto fondu je program Nová zelená úsporám financován.
Hladík zároveň uvedl, že v případě pokračování předchozí vlády byl připraven plán, který měl programu každoročně zajistit deset miliard korun. „Tento prostor tam stále vidím, ale současná vláda se stále nerozhodla,“ dodal.
Vláda mluví o návratu, ale i změně modelu
Vláda už dříve naznačila, že se chce k programu vrátit, avšak v upravené podobě. Ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček uvedl, že hlavní roli by mohly převzít státní záruky za zvýhodněné úvěry místo přímých dotací. Premiér Andrej Babiš zároveň prohlásil, že kabinet bude pro program hledat peníze, konkrétní zdroje ale zatím nepředstavil.
Zástupci oborových asociací přitom varují, že úplné omezení podpory by znamenalo citelné ochlazení trhu s fotovoltaikami i tepelnými čerpadly.
