Vypořádání SJM: Jaká platí pravidla u rozdělení společného jmění?

Vypořádání SJM: Co nepatří do SJM? Jak řešit nemovitost po rozvodu a co dědictví? (ilustr.)

Vypořádání SJM: Co nepatří do SJM? Jak řešit nemovitost po rozvodu a co dědictví? (ilustr.) Zdroj: Shutterstock

Uzavřením manželství automaticky vzniká společné jmění manželů. Majetek nabytý po vzniku manželství je (až na výjimky) společný. Do společného jmění patří také dluhy. Při rozvodu je pak nutné společné jmění vypořádat. Vypořádání však nemusí proběhnout půl napůl.

Do společného jmění nepatří věci sloužící osobní potřebě jednoho z manželů (například oblečení), ani majetek získaný darem nebo děděním. Zisky z výhradního majetku již do společného jmění patří. Jde třeba o příjmy z nájemného z nemovitosti patřící do výlučného majetku některého z manželů, dividendy z akcií nebo výnosy z úroků.

Smlouvy o manželském majetkovém režimu

Manželé mohou rozsah SJM i zúžit anebo rozšířit dohodou ve formě notářského zápisu. Takovou dohodu lze uzavřít nejen před sňatkem, ale i kdykoliv během manželství.  

„Zúžením společného jmění mohou manželé ze společného jmění vyjmout movité i nemovité věci a stanovit, že se nově stanou výlučným vlastnictvím jednoho z nich. V případě zúžení se mohou také dohodnout, že věc, kterou se teprve chystají pořídit, se nikdy součástí společného jmění nestane,“ vysvětluje Notářská komora ČR.

Principy vypořádání společného jmění  

Manželé se mohou na způsobu vypořádání domluvit a uzavřít písemnou dohodu. Není-li dohoda možná, rozhodne soud.

„Do tří let od rozvodu můžete soudu podat návrh, aby společné jmění vypořádal. V takovém případě je v moci soudu rozhodnout, komu připadne konkrétní majetek a dluhy. Společné věci přikáže jednomu z exmanželů, který následně musí druhého vyplatit. Soud může věci rozdělit nebo rozhodnout o tom, že se prodají a rozdělí se zisk,“ uvádí advokát Ondřej Preuss, zakladatel služby Dostupný advokát.

Soud bude rozhodovat podle zákonných pravidel tak, že podíly obou manželů jsou stejné, přihlédne přitom k potřebám nezaopatřených dětí a k tomu, jak se každý z manželů staral o rodinu, pečoval o děti a rodinnou domácnost a dále k tomu, jak se každý z manželů zasloužil o nabytí a udržení majetkových hodnot náležejících do společného jmění.

Pokud se manželé nedohodnou a nepodají návrh na vypořádání soudu, podle zákona zůstane majetek ve vlastnictví toho, kdo jej výlučně užívá. „Ostatní společný majetek včetně dluhů zůstane v podílovém spoluvlastnictví,“ dodává Preuss.

Vypořádání - hypotéka na nemovitost

Podle občanského zákoníku musí každý z manželů nahradit tomu druhému to, co bylo ze společného majetku vynaloženo na jeho majetek výlučný. Platí to obrácení – manžel má právo žádat, aby mu bylo nahrazeno, co ze svého majetku vynaložil na společný majetek.  

Rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3428/2020-287 z ledna 2021 řešilo případ dovolání ve věci vyrovnání pro manželku, když manžel za dobu manželství hradil ze společného jmění manželů hypotéku na nemovitost, která byla v jeho výlučném vlastnictvím.

Jelikož rodina v této nemovitosti bydlela, upozornil Nejvyšší soud na tom, že společné jmění manželů nemá zastávat funkci vyúčtování všech příjmů a výdajů, k nimž během manželství došlo. Každý z manželů má totiž povinnost přispívat na potřeby života rodiny a potřeby rodinné domácnosti.

Zda má druhý z manželů právo na vypořádání, bude tak v konkrétním případě vždy záležet na tom, jaká je výše hypotéky placené ze společného jmění v porovnání k alternativním nákladům bydlení.

Nerovnoměrné podíly

Soud může při vypořádávání společného jmění manželů v konkrétním případě rozhodnout i s využitím tzv. disparity (nerovnosti) podílů, dovodil Nejvyšší soud ČR. To znamená, že vypořádací podíl není totožný, ale může být modifikován i rozhodnutím soudu, je-li tento postup opodstatněn konkrétními okolnostmi.

Jednou z těchto okolností je zásluhovost, kdy soud zohlední zvýšené úsilí jednoho z manželů na zajištění a udržení „majetku značné hodnoty“. Pokud ale druhý z manželů pečuje řádně o společnou domácnost, je disparita možná jen v případě mimořádných zásluh o nabytí společného majetku ze strany vydělávajícího manžela.

„V rámci rodinných vztahů vždy funguje jedinečné rozdělení tzv. sociálních rolí, které odráží uspořádání vztahů manželů jak mezi sebou, tak i ve vztahu k jejich dětem. Zpravidla některý z manželů vykonává činnost vztahující se k domácnosti v užším smyslu zajištění péče o ni v rozsahu kvalitativně či kvantitativně jiném než manžel druhý, a to z nejrůznějších důvodů daných predispozicemi druhého manžela, výkonem jeho zaměstnání apod.,“ uvedl Nejvyšší soud s tím, že smyslem vypořádání SJM pak není postihovat takové rozdělení rolí formou disparity podílů, nejde-li o případy vybočující z běžných fungujících modelů manželství a péče o rodinu.

V nedávném rozsudku sp.zn. 22 Cdo 1735/2023 ze dne 23. dubna 2024 se Nejvyšší soud zabýval dovoláním proti nerovnoměrnému vypořádání společného jmění vrcholového sportovce (fotbalového brankáře) a jeho manželky. S ohledem na mimořádné příjmy manžela určil soud prvního stupně podíly nerovnoměrné v poměru 3:2 ve prospěch manžela. Odvolací soud rozhodnutím změnil poměr výrazněji ve prospěch manžela na 2:1 s ohledem na zvýšené úsilí manžela k zajištění majetku. Opomněl přitom však to, jakým způsobem se manželka starala o společnou domácnost, následovala manžela do zahraničí při jeho zahraničním angažmá a pečovala o jeho syna z prvního manželství, kterého vyzvedávala v České republice u jeho matky.

Nejvyšší soud tak k dovolání manželky rozsudkem změnil vypořádací podíl na poměr 3:2. „Odvolací soud totiž při stanovení poměru disparity podílů v rozporu s rozhodovací praxí dovolacího soudu řádně nezohlednil veškeré okolnosti projednávané věci, resp. zohlednil pouze některé ve věci zjištěné skutkové okolnosti a jiné nikoliv,“ stojí v rozsudku.

VIDEO:  Každé 5. manželství má smlouvu. Před čím vás ochrání?

Video placeholde
Šéf Notářské komory: Každé 5. manželství má smlouvu. Před čím vás ochrání? • Bára Holá