Příspěvek na bydlení v Česku pobírá už více než čtvrt milionu domácností a měsíční objem výplaty přesahuje 1,3 miliardy korun. Stát zvažuje majetková šetření příjemců. A to i proto aby příspěvek nepomáhal tam, kde nemá.
Měsíční objem výdajů státu na příspěvek na bydlení přesahuje 1,3 miliardy korun. Pro srovnání, loni v únoru pobočky úřadu práce vyplatily 132 tisíc příspěvků na bydlení za 558 milionů korun. A jak ukazuje praxe, příspěvek na bydlení opravdu pomáhá široké skupině obyvatel.
„Je mi 26 let, po vysoké škole jsem vyrazil do Prahy na zkušenou a za výdělkem. Bydlím na pražských Vinohradech v pronajatém dvoupokojovém bytě,“ říká mladý Petr z jižní Moravy, který pracuje v obchodním oddělení jedné zahraniční firmy.
Jeho čistý měsíční příjem se pohybuje kolem 29 tisíc korun. „V Praze se usadit nehodlám, na Moravě jsem zdědil menší statek s vinicí po prarodičích a trvale se chci za pár let usadit tam,“ říká mladý muž.
Nájem v Praze, statek s vinicí na Moravě
Se současným bydlením ve dvoupokojovém bytě činžovního domu nedaleko centra je spokojený. Za byt o rozloze necelých 40 metrů čtverečních platí nájemné 14 500 korun měsíčně. Elektřina i plyn jsou přepsané na jeho jméno. Měsíční zálohy na plyn u něj vycházejí na 2800 korun, na elektřinu 1000 korun a vodné a stočné zhruba na 500 korun. K tomu platí ještě 1500 korun měsíčně za domovní služby. V nich je svoz odpadu, osvětlení a úklid společných prostor. Za bydlení na Vinohradech vydá v součtu 20 300 korun měsíčně.
Na otázku, jak zvládá platit vysoké náklady na bydlení s čistým měsíčním příjmem kolem 29 tisíc korun, odpovídá, že mu pomáhá stát. Přesněji řečeno, dostává každý měsíc příspěvek na bydlení.
„Ano, nájemné zvládám platit díky příspěvku na bydlení. A to celkem bez starostí,“ potvrzuje mladý muž, který však nechce uvést plné jméno ani kolik mu stát na jeho byt měsíčně posílá.
Podmínky příspěvku na bydlení se zmírnily
Nicméně podle online kalkulačky ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) se výše měsíčního příspěvku při zohlednění uvedených nákladů na bydlení v poměru k příjmu může šplhat k deseti tisícům korun, přesněji kalkulačka ukázala 9429 korun. To znamená, že díky příspěvku na bydlení ho měsíční nájemné i s veškerými službami vyjde místo 20 300 korun na 10 871 korun.
Jak je to možné? Petr splňuje obě hlavní podmínky nároku na příspěvek na bydlení, a sice jeho náklady spojené s bydlením jsou vyšší než 30 procent jeho příjmu a zároveň 30 procent příjmu je nižší než státem určené normativní náklady na bydlení.
„Od letoška se navíc zmírnily podmínky čerpání příspěvku na bydlení. Loni byly v Praze obě posuzované hranice s ohledem na vyšší výdělky nastaveny na 35 procent, od letošního roku se podmínka sjednotila na 30 procent příjmů bez ohledu na to, zda je žadatel z Prahy nebo jiné části republiky,“ říká k příspěvku finanční poradce skupiny Partners David Kučera.
Loni by tak stát Petrovi na nájemní bydlení v Praze přispíval zhruba o polovinu menší částkou než letos. „Dvojí výši limitu rezort práce zrušil kvůli tomu, aby situace negativně nedopadala především na pražské seniory, kteří žijí sami,“ dodává Kučera.
A nejde o jedinou úpravu, jak upozorňuje. Změnilo se i rozdělení do skupin podle počtu členů domácnosti. Do jedné kategorie se sloučily jedno- a dvoučlenné domácnosti. I díky tomu na státní podporu dosáhne podstatně více lidí, říká poradce.
Příspěvek na bydlení podmíní majetkové šetření
Není divu, že se nad příjemci, respektive nastavením pravidel pro čerpání příspěvku na bydlení leckdo pozastavuje. Už třeba proto že jej pobírají, jak dokládá i příklad zmiňovaného Petra s jeho zděděnou usedlostí na Moravě stejně jako další lidé se zajištěným bydlením, nikoli lidé v bytové nouzi, jak bylo původně u příspěvku zamýšleno.
„Oprávněnou osobou, která může u úřadu práce žádat o příspěvek na bydlení, je vlastník, nájemce nebo podnájemce bytu,“ přibližuje podmínky čerpání příspěvku David Kučera.
Upozorňuje opět na jednu novinku, podle níž letos mohou příspěvek pobírat i vlastníci chat a chalup či jiných staveb určených k rekreaci. „A to za podmínky, že rekreační nemovitost užívají k trvalému bydlení,“ doplňuje Kučera.
Pravdou podle něj je, že na rozdíl od jiných evropských zemí se při šetření nároku na příspěvek nezohledňuje majetkové zázemí žadatele. Jinak řečeno, příspěvek při současném nastavení podmínek dostane od úřadu práce třeba i majitel zámku. Anebo například majitel statku a vinic na jižní Moravě, jak je to u zmiňovaného Petra. Měla by však nastat náprava. Ministerstvo práce zvažuje zavedení takzvaného majetkového testování příjemců dávky. Při něm by úřady, zřejmě pomocí údajů z katastru, zohledňovaly i majetkové poměry žadatelů.
„Je to jedna ze změn, kterou tam chci zavést,“ uvedl nedávno ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka s tím, že jde o menší skupinu příjemců sociální podpory.
„Není normální, aby lidé, kteří mají dost vlastního majetku, dostávali vysoké měsíční příspěvky na bydlení,“ dodal s tím, že návrh na změny chce mít hotový do konce letošního roku tak, aby platil v příštím roce.
