Všechny členské země Evropské unie jsou v mezinárodním srovnání velmi vyspělé, přesto je průměrná hrubá mzda v západoevropských zemích značně vyšší než ve východoevropských zemích.
Ve všech členských zemích Evropské unie průměrná hrubá mzda neodpovídá představě „běžné“ mzdy, neboť většina zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhne. Přibližně dvě třetiny zaměstnanců mají svoji hrubou mzdu nižší než je průměrná mzda v národní ekonomice. Průměrná mzda je výrazně ovlivněna mzdami nejlépe ohodnocených zaměstnanců, kterým rostou mzdy nejrychleji. Mzdové rozdíly jsou přitom v západoevropských zemích vyšší než ve východoevropských zemích.
Publikována bývá hrubá mzda
Průměrnou hrubou mzdu zpravidla publikuje více institucí, přičemž její hodnoty se mohou lišit v závislosti na metodice výpočtu. Při mezinárodním srovnání je tak vhodné pracovat s údaji při použití stejné metodiky. Ve statistických datech bývá uváděna hrubá mzda, tedy částka před odvodem daně z příjmu a povinného pojistného. Zaměstnanci dostávají na bankovní účet nižší čistou mzdu, tedy již po daňových odvodech.
Mzdové rozdíly v zemích EU
Nejvyšší mzdy z členských zemí Evropské unie jsou v Lucembursku, Dánsku, Nizozemí a Německu. Nejnižší jsou potom v Bulharsku a Maďarsku. Dle hodnoty roční hrubé mzdy za rok 2022 publikované v publikaci „The Tax Burden on Global Workers, La pression sociale et fiscale réelle du salarié moyen au sein de I´UE en 2023 (Institut économique Molinary)“ můžeme jednotlivé členské země EU rozdělit dle výše hrubé mzdy do čtyř skupin. Hodnota průměrné hrubé mzdy v eurech je samozřejmě ovlivněna použitým směnným kurzem.
- První skupina (nad 50 tisíc euro)
V sedmi členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší než 50 tisíc euro, a sice v Lucembursku (67 263 €), v Dánsku (61 530 €), v Nizozemí (55 339 €), v Německu (52 556 €), v Belgii (52 248 €), v Irsku (50 636 €) a v Rakousku (50 460 €).
- Druhá skupina (od 30 tisíc euro do 50 tisíc euro)
Ve čtyřech členských zemích EU byla průměrná hrubá roční mzda vyšší v rozmezí 30 tisíc euro až 50 tisíc euro. Jedná se o Finsko (47 915 €), Švédsko (43 315 €), Francii (39 971 €) a Itálii (34 032 €).
- Třetí skupina (od 20 tisíc euro do 30 tisíc euro)
Ve čtyřech členských zemích EU byla průměrná roční mzda v rozmezí 20 tisíc euro až 30 tisíc euro. Takto vysoká hrubá roční mzda byla ve Španělsku (26 832 €), na Kypru (24 672 €), ve Slovinsku (22 485 €) a v Portugalsku (20 602 €).
- Čtvrtá skupina (do 20 000 euro)
Ve dvanácti členských zemích EU nedosahuje průměrná roční hrubá mzda ani 20 tisíc euro, a sice na Maltě (19 359 €), v Řecku (18 831 €), v Litvě (18 711 €), v Estonsku (18 329 €), v Česku (18 014 €), v Chorvatsku (15 288 €), v Lotyšsku (15 270 €), v Rumunsku (14 081 €), na Slovensku (14 075 €), v Polsku (13 725 €), v Maďarsku (13 434 €) a v Bulharsku (9 384 €).
„Skutečné příjmové rozdíly“ jsou nižší
Rozdíl v životní úrovně zaměstnance pracujícího za průměrnou mzdu v západoevropských zemích a východoevropských zemích je však nižší, než při porovnání hodnot průměrné mzdy. Důvodem je skutečnost, že zejména výdaje za bydlení a služby jsou v západoevropských zemích vyšší než ve východoevropských.
Průměrná a minimální mzda v Česku a evropských státech
Zdanění mzdy v Česku roce 2024 je vyšší než v loňském roce. Všichni zaměstnanci nově platí nemocenské pojištění. Některé daňové slevy se ruší a pro jiné slevy budou platit nová pravidla. Snížila se i hranice pro vyšší daňovou sazbu.
