Průměrná mzda v Česku stoupla o šest procent, v Polsku byl růst dvojciferný

Průměrná mzda v Česku stoupla o 6 procent - srovnání s ostatními státy(ilustr.)

Průměrná mzda v Česku stoupla o 6 procent - srovnání s ostatními státy(ilustr.) Zdroj: ČTK

Průměrná mzda v soukromém sektoru je v Česku nyní 1 779 eur (43 967 Kč). Ještě loni tuzemské hodnoty stačily na prvenství v rámci  zemí Visegrádské čtyřky (V4). Nyní se před Českou republiku dostalo Polsko s průměrnou mzdou 1 795 eur (44 354 Kč). Vyplývá to ze studie „CEE Tax Guide“ společnosti Forvis Mazars, která každoročně porovnává daňové trendy ve 25 evropských a středoasijských zemích.

Nejvyšší průměrnou mzdu ze sledovaných států 25 evropských a středoasijských zemí aktuálně nabízí Rakousko, kde mzda vzrostla na 4 753 eur (117 447 Kč). Rakousko tak dále zvýšilo svůj náskok na Německo, kde průměrná mzda stagnuje a činí 4 105 eur (101 435 Kč).

Naopak nejnižší průměrnou mzdu 400 eur (9 884 Kč) pobírají zaměstnanci v Kosovu a Uzbekistánu. V průměru 464 eur (11 465 Kč) dostávají zaměstnanci v Kyrgyzstánu a 525 eur na Ukrajině (12 973 Kč).

Průměrná mzda v zemích V4

Minulý rok rostly průměrné mzdy většiny států v řádu jednotek procent, aktuální srovnání upozorňuje u mnoha zemí na dvojciferný růst. Ten v rámci zemí Visegrádské čtyřky činil mezi 6 procenty v případě České republiky až 25 procenty v případě Polska. Na Slovensku rostla průměrná mzda o 7 procent, v Maďarsku o 11 procent. V Polsku vychází na 1 795 eur, v Maďarsku 1 597 eur a na Slovensku činí 1 383 eur.

Česká republika tedy aktuálně s průměrnou mzdou 1 779 eur v rámci V4 zaujímá druhou pozici, současně ale zaznamenala nejnižší meziroční růst.

Průměrná mzda rostla více třeba i na Ukrajině, a to o 12 procent. Její výše pak stagnovala v Kosovu či Řecku. V Německu, kde průměrná mzda loni poklesla o dvě procenta, došlo nyní k jejímu jednoprocentnímu růstu.

Daně versus příjmy

Výše daní z příjmů fyzických osob se oproti loňsku až na výjimky neměnila. „K nejvýraznější změně došlo u daně z příjmů fyzických osob v Chorvatsku, které přešlo k progresivnějšímu zdanění a výrazněji upravilo výši i rozptyl sazeb. Menší úpravu provedla také Albánie, která přidala sazbu 15 procent,“ uvedl vedoucí partner daňového oddělení Forvis Mazars v České republice Pavel Klein. Sazby daní se ale v jednotlivých zemích velmi liší.

Několik států uplatňuje paušální daň z příjmu fyzických osob, kdy se zdanění pohybuje v rozmezí od 10 do 20 procent. To se týká například:

  • Bulharska (10 procent),
  • Maďarska (15 procent),
  • Rumunska (10 procent),
  • Ukrajiny (18 procent).

Ostatní země mají nějakou formu progresivního zdanění, ať už jde o více sazeb (např. 0, 13, 15, 23 procent v Albánii) nebo jejich rozmezí, jako například 0 až 55 procent v Rakousku nebo 16 až 50 procent ve Slovinsku.

Progresivní zdanění preferuje i Slovensko, kde je rozptyl sazeb ve výši 15 až 25 procent. V České republice se daň z příjmu fyzických osob uplatňuje také v progresivních sazbách 15 a 23 procent ze všech druhů příjmů – ze zaměstnání, samostatně výdělečné činnosti, příjmů z pronájmu či z kapitálových zisků.

U povinných odvodů se pak v průměru zvýšil poměr nákladů zaměstnavatele k hrubým mzdám z loňských 15 na 16 procent. „I v této oblasti jsou však značné rozdíly. V Rumunsku činí odvody 2,25 procent a v Litvě dokonce jenom 1,77 procent hrubé mzdy. Naopak například na Slovensku došlo ke zvýšení z 35,2 na 36,2 procent. V České republice pak zůstává 24,8 procenta pro roční příjmy do 86 140 eur (2 128 519 Kč)," dodává Pavel Klein.

Mzdové kalkulačky na e15.cz

Individuální výpočet čisté mzdy provedete pomocí naší kalkulačky čisté mzdy. Podívejte se také, jak si stojíte v porovnání s mzdovými a platovými poměry v Česku: