Dlouhodobé ošetřovné 2019: Čtěte, kdy můžete dávku uplatnit a v jaké výši

Dlouhodobé ošetřovné

Dlouhodobé ošetřovné Zdroj: profimedia.cz

Ilustrační foto
Ilustrační foto
3
Fotogalerie

Dlouhodobé ošetřovné se odvíjí od denního vyměřovacího základu žadatele a vyplácí se jednorázově. Spočítejte si, kolik dostanete.

Dlouhodobé ošetřovné je relativně stále ještě novinkou. Lze jej čerpat od 1. června 2018. Tato až 90denní dávka, kterou vyplácí Česká správa Sociálního zabezpečení (ČSSZ), vám zůstat doma kvůli péči o člena rodiny, u kterého lékař rozhodl, že jeho zdravotní stav potřebuje po propuštění z hospitalizace domácí celodenní péči.

Současně také musí být u ošetřované osoby splněna podmínka hospitalizace, která trvala minimálně 7 po sobě jdoucích kalendářních dnů.
Výše dávky se odvíjí od denního vyměřovacího základu žadatele a vyplácí se jednorázově.

Kalkulačka dlouhodobé ošetřovné 2019 >>

Kdy se hodí dlouhodobé ošetřovné

Podívejme se na to přes konkrétní případ: Matka ročního dítěte má úraz, po kterém se dlouhodobě nemůže hnout z lůžka, není tedy schopná se postarat o dítě. Bude mít otec nárok otec na dlouhodobé ošetřovné? Jaký by byl postup?

„Je vhodné rozlišovat dobu, po kterou náleží výplata dávky nemocenského pojištění, mezi které ošetřovné patří, a dobu, kdy zaměstnavatel může v souladu se zákoníkem práce poskytnout například neplacené volno. V případě, kdy osoba, která jinak o dítě pečuje, nemůže z důvodu svého vážného zdravotního stavu péči zajistit, může ošetřovné čerpat též jiný rodinný příslušník (např. druhý rodič). Klasické ošetřovné se však vyplácí po dobu max. 9 kalendářních dnů. Pokud by matka dítěte byla kvůli svému zdravotnímu stavu alespoň sedm dní hospitalizována a byl předpoklad, že po propuštění z hospitalizace do domácího prostředí bude potřebovat péči druhé osoby alespoň 30 kalendářních dnů (rozhoduje lékař), manžel by mohl čerpat dlouhodobé ošetřovné,“ vysvětluje tisková mluvčí ČSSZ Jana Buráňová.

Spočítejte si výši dávky

Výše dávky činí 60 procent redukovaného denního vyměřovacího základu (DVZ) za kalendářní den. Denní vyměřovací základ se zpravidla zjišťuje z příjmu za 12 kalendářních měsíců před nástupem na dávku. U OSVČ se vychází z úhrnu měsíčních základů pojistného v rozhodném období před nástupem na dávku.

Kdo rozhoduje o nároku

Rozhodnutí o potřebě dlouhodobé péče vydává ošetřující lékař zdravotnického zařízení poskytujícího lůžkovou péči. Poté vše potřebné předáte na příslušné OSSZ. „Podle zákoníku práce uděluje zaměstnavatel svému zaměstnanci souhlas s nepřítomností v práci k poskytování dlouhodobé péče. Zpravidla tak učiní na základě předloženého tiskopisu Žádost o dlouhodobé ošetřovné. Zaměstnavatel není povinen tento souhlas udělit jen v případě, že tomu brání vážné provozní problémy. Neudělení souhlasu musí zaměstnavatel oznámit zaměstnanci písemně a důvody neudělení prokázat. Pokud zaměstnanec bude mít za to, že zaměstnavatelem uvedené provozní důvody by udělení souhlasu neměly bránit, má možnost obrátit se na oblastní inspektorát práce,“ uvádí Jana Buraňová, tisková mluvčí ČSSZ.

Manžel, děti i třeba švagr

Okruh osob, které mohou brát dlouhodobé ošetřovné z důvodu poskytování dlouhodobé péče je poměrně široký. Mohou jimi být příbuzní (například manželka, dospělý potomek, tchyně, švagr, neteř nebo snacha apod.) osoby vyžadující dlouhodobou péči.

Dále to také může být druh nebo družka ošetřované osoby anebo osoba žijící s ošetřovanou osobou v domácnosti. U osob bez přímého příbuzenského vztahu je zákonem stanovena podmínka společného místa trvalého pobytu s osobou, které je poskytována celodenní péče.

Před začátkem vyplácení ošetřovného musí nemocenské pojištění zaměstnance trvat alespoň 90 dnů v posledních čtyřech měsících. I OSVČ mohou mít na dávku nárok. Pokud si budou platit nemocenské pojištění alespoň 3 měsíce.

Můžete se i střídat

Během čerpání dlouhodobého ošetřovného se můžete vystřídat třeba s jiným členem rodiny, avšak vždy pouze po celých dnech a se souhlasem osoby, které je péče poskytována. Ošetřující osoba si rovněž může vybrat jen některé dny v týdnu, po které bude dávku z důvodu zajištění celodenní péče čerpat (například od pondělí až do středy o ošetřovanou osobu pečuje manžel, dcera o ni pečuje od čtvrtka až do neděle).

Ošetřující osobě může další nárok na dlouhodobé ošetřovné (u téhož či jiného člena rodiny) vzniknout nejdříve po uplynutí 12 měsíců ode dne, za který měla naposledy vyplaceno dlouhodobé ošetřovné.

O ukončení potřeby dlouhodobé péče rozhodne praktický či odborný lékař.