Podle dat Státního úřadu inspekce práce za minulý rok se počet smrtelných pracovních úrazů drží na rekordně nízké úrovni za posledních dvacet let. Přesto k neštěstí může dojít. Jaké náhrady pomohou pozůstalým překonat obtížné životní období?
Pracovní úrazy s následkem smrti
Za posledních dvacet let se snížil počet smrtelných pracovních úrazů, ukazují data Státního úřadu inspekce práce a Českého báňského úřadu. Zatímco v roce 2022 se jich přihodilo 206, v loňském roce, stejně jako v tom předloňském, jich úřady zaznamenaly 88. Nejčastějším zdrojem nehod byly dopravní prostředky na účelových komunikacích a v neveřejných prostorách, jako je např. areál firmy. Těch se loni přihodilo celkem 19. Dalším zdrojem vzniku smrtelných pracovních úrazů byly pády a sesuny ze schodů, žebříků, střech nebo jiných vyvýšených míst.
„Když dojde k pracovnímu úrazu s následkem smrti zaměstnance, čelí pozůstalí nejen emocionální ztrátě, ale také nečekaným finančním výdajům a související životní nejistotě,“ říká Radek Novotný, právník projektu www.pravnikpracovniuraz.cz. I na tyto situace pamatuje zákoník práce. Nalezneme v něm výčet náhrad, které mohou pozůstalým alespoň nějakým způsobem pomoci překonat toto náročné životní období.
Nároky lze uplatnit u zaměstnavatele
Zákon předpisuje zaměstnavateli uzavřít pro případ nutnosti odškodňovat pracovní úraz pojištění odpovědnosti. „V případě tragických pracovních úrazů se smrtelným následkem, mohou pozůstalí uplatňovat svá práva na odškodnění u zaměstnavatele zemřelého. Ten poté v kooperaci se svým pojistitelem případně poskytuje pozůstalým příslušné náhrady,“ vysvětluje advokát Radek Novotný.
Mezi náhrady, které se v této situaci poskytují, patří účelně vynaložené náklady spojené s léčením před úmrtím, náhrada přiměřených nákladů spojených s pohřbem, náhrada nákladů na výživu pozůstalých, jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých a související náhrada věcné škody.
Náhrada nákladů na léčbu, výdaje pohřbu a náhrada výživy
První skupina nákladů, jejichž náhradu mohou pozůstalí požadovat, jsou účelně vynaložené náklady na léčbu zaměstnance před smrtí. „Vedle toho má osoba, která hradila výdaje spojené s pohřbem, právo žádat o jejich náhradu, a to ve výši dle zákoníku práce. Mezi náklady spojené s pohřbem, které mohou být nárokovány u zaměstnavatele, patří zejména výdaje za zhotovení pomníku či pamětní desky, náklady účtované pohřebním ústavem, cestovní výlohy a další,“ upřesňuje Novotný.
Nárok na náhradu nákladů výživy mají osoby, kterým zemřelý zaměstnanec poskytoval (nebo byl povinen poskytovat) výživu. Tato náhrada přísluší pozůstalým až do doby, do které by zaměstnanec povinnost poskytovat výživu měl, nejdéle však do konce kalendářního měsíce, ve kterém by zemřelý zaměstnanec dosáhl věku 65 let. „Pokud zemřelý zaměstnanec poskytoval nebo byl povinen poskytovat výživu jedné osobě, má tato osoba právo na náhradu nákladů ve výši 50 procent průměrného výdělku zemřelého. Pokud jde o více pozůstalých, náhrada činí 80 procent průměrného výdělku,“ říká Radek Novotný s tím, že od takto vypočtených částek je nutné ještě odečíst důchody přiznané pozůstalým (například sirotčí či vdovský důchod). „Při výpočtu se však nebere v úvahu žádný další příjem pozůstalých,“ doplňuje advokát.
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy
S poslední velkou novelou zákoníku práce v roce 2020 doznala změn i právní úprava jednorázové náhrady nemajetkové újmy při smrti zaměstnance, která má pozůstalým kompenzovat duševní útrapy.
„Oproti současné právní úpravě se jednorázová náhrada újmy pozůstalých nebude vázat u dětí zemřelého na jejich zletilosti a u rodičů zemřelého na nutnost jejich žití ve společné domácnosti,“ stojí v důvodové zprávě k návrhu novely, která je účinná již od 20. července 2020. Duševní útrapy dětí z úmrtí rodiče nelze vázat na jejich zletilost či nezaopatřenost, ale jde o vztah k rodičům, který je celoživotní.
„Zákoník práce výslovně přiznává možnost tuto náhradu požadovat manželovi (resp. registrovanému partnerovi zemřelého), jeho dítěti a rodiči. Těmto pozůstalým přísluší jednorázová náhrada za nemajetkovou újmy nejméně ve výši 20násobku průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí roku, který předchází roku, ve kterém vznikne pozůstalému právo na tuto náhradu,“ přibližuje Radek Novotný. „V případě, že je náhrada vyplácena oběma rodičům, náleží každému z nich jen polovina,“ dodává advokát. Dvacetinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství je náhradou minimální, v konkrétním případě tak může být poskytnuta i vyšší.
Pro rok 2023 je jednorázová náhrada nemajetkové újmy pozůstalých ve výši minimálně 786 200 korun (tedy dvacetinásobek částky 39 306 korun, jak vychází ze Sdělení Ministerstva práce a sociálních věcí o vyhlášení průměrné mzdy za první až třetí čtvrtletí roku 2022, zaokrouhlený na celé stokoruny nahoru).
Jednorázová náhrada nemajetkové újmy přísluší od roku 2020 také další osobám v poměru rodinném nebo obdobném, které smrt zaměstnance poskytují jako vlastní újmu. „Pravidelně se jedná například o druha nebo družku zemřelého,“ říká Novotný. Zde však již není zákonem stanovena minimální výše náhrady a tyto osoby musí vznik újmy prokazovat.
