Je pro výpočet výše důchodu rozhodující, zda je zaměstnanec zaměstnán v pracovním poměru, nebo na dohodu?
Pokud zaměstnanci vznikla účast na důchodovém pojištění, není rozhodné, zda pojistné odvádí z dohody o provedení práce, dohody o pracovní činnosti, anebo z pracovní smlouvy. Není důležité, zda pracuje na jeden „plný“ úvazek či více zkrácených. Zjednodušeně řečeno totiž nezáleží na pracovněprávním vztahu, z něhož příjem plyne, ale na výši příjmu.
DPČ a DPP při výpočtu důchodu
U dohody o pracovní činnosti činí v roce 2023 rozhodný příjem pro účast na pojištění čtyři tisíce korun měsíčně, u pracovníků pracujících na dohodu o provedení práce se pojistné neodvádí z částky pod deset tisíc korun měsíčně.
„Při výpočtu důchodu rozlišujeme roční vyměřovací základ, který představuje součet všech příjmů, z nichž se odvádí pojistné (hrubých příjmů ze zaměstnání nebo vyměřovacích základů OSVČ či osob dobrovolně pojištěných), získaných v daném kalendářním roce, a poté osobní vyměřovací základ, což je měsíční průměr všech příjmů dosažených v rozhodném období,“ vysvětluje Jitka Drmolová z České správy sociálního zabezpečení. Průměr se obvykle počítá za období od roku 1986 až k roku přecházejícímu přiznání důchodu.
Roční vyměřovací základ pojištěnce se následně ještě násobí koeficientem nárůstu všeobecného vyměřovacího základu. „Tento koeficient ‚zreálňuje‘ příjmy dosažené před mnoha lety, za jiných ekonomických podmínek,“ přibližuje profesorka Kristina Koldinská z katedry pracovního práva a práva sociálního zabezpečení na Právnické fakultě Univerzity Karlovy v Praze.
IDA: Informativní důchodová aplikace
Informativní výši důchodu si může každý ověřit v aplikaci IDA (Informativní důchodová aplikace) či na ePortálu Informativní výpočet starobního důchodu. Tyto portálové služby pracují s vyměřovacími základy buď od zaměstnavatelů (z evidenčních listů důchodového pojištění), anebo z evidencí okresních správ sociálního zabezpečení u OSVČ a dobrovolných plátců.
Fiala: Důchodovou reformu prostě udělat musíme. A ne strkat hlavu do písku
Pokud však nemáte v aplikacích zahrnuty veškeré příjmy za předchozí období, není třeba zoufat. „Všechny příjmy, respektive vyměřovací základy, se do evidence České správy sociálního zabezpečení, a tedy i do portálových služeb, které s nimi pracují, dostávají s určitým zpožděním, podle toho, kdy má povinnost zaměstnavatel předložit evidenční list důchodového pojištění, anebo kdy OSVČ zaplatí pojistné za uplynulé období,“ doplňuje Jitka Drmolová s tím, že u OSVČ s daňovým poradcem to může být až ve druhém pololetí následujícího roku.
U OSVČ a dobrovolných pojištěnců pak lze hodnotit vyměřovací základy až poté, co bylo řádně zaplaceno veškeré pojistné.
Zaměstnavatel v insolvenci a neuhrazené pojistné
Ocitne-li se zaměstnavatel v platební neschopnosti a pojistné zaměstnanci sice z výplaty strhne, ale neodvede státu, nemůže jít tato skutečnost k tíži zaměstnance.
„Zaměstnanec, jehož zaměstnavatel za něj nezaplatil pojistné, není za tento postup zaměstnavatele sankcionován – je to odpovědnost zaměstnavatele a správa sociálního zabezpečení si to řeší s ním,“ upřesňuje Kristina Koldinská. Pokud byl tedy zaměstnanec řádně přihlášen k důchodovému pojištění, není neuhrazení odvodů zaměstnavatelem jeho problém. „Jen se potom případně složitěji dokládají dosažené příjmy,“ uzavírá Koldinská.
Jak podat žádost o starobní důchod? >>>
| Důchodové kalkulačky a jak na výpočet | |
| Informace | Kalkulačka |
| Důchodový věk žen a mužů | Spočítat si důchodový věk |
| Jak na výpočet důchodu | Vypočítat si výši důchodu |
