Podnikání při zaměstnání: Jaký budete mít důchod?

Měsíční částka starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši rozhodných příjmů v produktivním životě. Do výpočtové formule však vstupují pouze příjmy, ze kterých bylo zaplaceno sociální pojištění.

Žádný rok pojištění se nemůže hodnotit jako dva roky

Při výpočtu starobního důchodu platí, že žádné období nemůže být započítáváno dvakrát. To znamená, že při současném výkonu závislé činnosti (zaměstnání) a samostatné výdělečné činnosti (podnikání) po celý rok se do doby pojištění započítá klasicky jeden rok a nikoliv dva roky. Podnikání při zaměstnání důchodovou dobu pojištění nezvyšuje.

Rozhodné příjmy

Při výpočtu starobního důchodu se hodnotí příjmy od roku 1986. Při výpočtu starobního důchodu v roce 2024 se tak hodnotí příjmy v letech 1986 až 2023. Ze všech rozhodných příjmů se následně vypočítá osobní vyměřovací základ, což je zjednodušeně řečeno průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky. Dřívější příjmy se přepočítávají na současnou úroveň pomocí koeficientů. Podnikání při zaměstnání osobní vyměřovací základ zvyšuje pouze za předpokladu, že bylo dosaženo rozhodné částky pro odvod sociálního pojištění.

Tabulka: Důchodový věk po zvýšení a jak funguje předčasný odchod do penze

Důchody

Kdy se při vedlejší činnosti neplatí sociální pojištění?

Zaměstnanci přivydělávající si samostatnou výdělečnou činností vykonávají vedlejší samostatnou výdělečnou činnost. Když je při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti hrubý zisk do limitu, tak se neplatí sociální pojištění. Takové podnikání však nemá vliv na budoucí výši státního důchodu.

Neplacení sociálního pojištění v roce 2024

Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po celý rok 2024 se sociální pojištění z podnikání neplatí, když je roční hrubý zisk do 105 520 korun. Limitem je hrubý zisk, tj. příjem ponížený o související výdaje. Při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti po část roku se limit poměrně snižuje.

Limit pro neplacení sociálního pojištění od roku 2016

V přiložené tabulce máme uveden roční limit (hrubý zisk), do kterého nevznikala v daných letech povinnost platit sociální pojištění z vedlejší samostatné výdělečné činnosti.

Paušální daň není pro podnikající zaměstnance

Zaměstnanci vykonávající vedlejší samostatnou výdělečnou činnost nemohou být účastni v paušálním daňovém režimu a jednou platbou plnit své povinnosti na všech přímých daních. Důvodem je skutečnost, že OSVČ v paušálním režimu nemohou mít současně příjem ze závislé činnosti, ze kterého je odváděna zálohová daň z příjmu. Zaměstnanci však mají z přivýdělku z podnikání zpravidla nižší příjmy a v takových případech by daňový paušální režim ani nebyl výhodný.

Platba sociálního pojištění a souhrnný roční vyměřovací základ

V přiložené tabulce níže máme uvedeno, o kolik stoupne roční vyměřovací základ v závislosti na dosaženém zisku u zaměstnance pracujícího za přibližně průměrnou mzdu cca 520 000 korun za rok 2023. Výdaje uplatňujeme 60% výdajovým paušálem (ostatní živnost), vyměřovací základ je ve výši poloviny hrubého zisku (daňového základu). V posledním sloupci je roční částka, která se hodnotí pro budoucí výpočet důchodu, což je součet roční hrubé mzdy a ročního vyměřovacího základu z podnikání.