Změny do zaměstnávání na takzvané dohody, zkrácené pracovní úvazky, přináší novela zákoníku práce. Dohodáři začnou častěji odvádět z uzavřených dohod pojistné odvody, ale nově i čerpat dovolené a nemocenské dávky.
Zákonodárci úpravami reagují na požadavky evropské směrnice pracovního práva, kterým je česká norma podřízena. Takové formy úvazků, jakými jsou dohoda o provedení práce (DPP) nebo dohoda o pracovní činnosti (DPČ) totiž jiné evropské země s výjimkou Slovenska neznají. A pro Evropskou komisi jsou podle expertů na pracovněprávní právo nepřijatelné podmínky, které přináší stávající česká praxe u dohod.
Není u nich například jasně stanovený rozvrh pracovní doby, překážky v práci, nároky na dovolenou a jiné podmínky, které jsou samozřejmostí pro plné pracovní úvazky. A šance na úpravy či vyjednání si výjimky v Bruselu jsou podle odborníků z Ministerstva práce a sociálních věcí ČR (MPSV) nulové.
„My s tím nemůžeme nic udělat, protože ty směrnice jsou takto obecně formulovány,“ řekla k transpozici zákoníku ve Sněmovně vrchní ředitelka Sekce legislativy MPSV Dana Roučková.
Český právní řád se podle jejích slov novým požadavkům evropské směrnice musí zkrátka podřídit.„Nedá se nic dělat, všechny cestičky jsme probádali,“ dodala Roučková.
Stejně jako u jakýchkoliv dalších změn podobného typu se i těmto úpravám zaměstnavatelé a zaměstnanci přizpůsobí, podotkla vrchní ředitelka. I když to pro ně značí další vynaložené výdaje spojené s nutností dodržovat zákony.
Dohodáři začnou odvádět pojistné odvody
Na takzvané dohodáře se při revizi veřejných rozpočtů zaměřil i ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL). S ohledem na nárůsty počtů uzavřených dohod, především těch o provedení práce, chce od příštího roku zavést na průměrnou hrubou mzdu navázané limity, od kterých budou dohodáři odvádět zdravotní a sociální pojištění. Argumentuje tím, že stát přichází o příjmy do sociálního systému. A dále, že dohodáři si ubírají na budoucí výši penze a nevztahují se na ně ani nemocenské dávky.
„Pro toho daného člověka z toho nevyplývá ani žádné sociální zabezpečení do budoucna. Jak v oblasti třeba ošetřovného, tak v oblasti důchodů,“ poukázal ministr Jurečka.
Podle údajů MPSV si v roce 2021 pracovníci sjednali 1,8 milionu úvazků na DPP. Resort tvrdí, že podle statistických údajů se neplatí pojistné odvody z více než 50 miliard korun dohodových výdělků. Systém sociálního zabezpečení tím podle něj přichází zhruba o 15 miliard korun ročně.
„Podle stávajícího návrhu MPSV určí limit, od kterého i dohodář odvede pojistné, čtvrtina průměrné hrubé mzdy v národním hospodářství zaokrouhlená na pětisetkoruny dolů, pokud má pracovník jedinou dohodu u jediného zaměstnavatele,“ přibližuje navrhované změny finanční poradce skupiny Partners Vladimír Weiss.
U více než jedné uzavřené dohody pak maximální limit osvobozující dohodáře od pojistných odvodů určí 40 procent průměrné hrubé mzdy.
„Při vyšším výdělku, kdy má pracovník uzavřených více dohod a ty v součtu překročí 40 procent aktuální průměrné hrubé mzdy, ho musí zaměstnavatel registrovat u sociální správy a zdravotní pojišťovny a postarat se o odvody,“ přibližuje Weiss.
Průměrná mzda je 41 265 korun
Průměrná mzda byla za první čtvrtletí 41 265 korun. Teoreticky by tak dohodáři s jednou uzavřenou dohodou letos odváděli pojistné od 10 tisíc korun, což odpovídá i současné hranici.
„Pracovníci s více než jednou uzavřenou dohodou by pojistné odváděli při souhrnném výdělku z nich vyšším než 16 tisíc korun, což odpovídá 40procentům průměrné hrubé mzdy pro letošek,“ ilustrativně vypočítává Vladimír Weiss.
Dodává, že v příštím roce průměrná hrubá mzda stejně jako v posledních letech poroste, i když ne o tolik jako loni či předloni. Tím se tedy počítá i s navýšením limitu pro osvobození od pojistného u dohod. Ministerstvo financí v dubnové predikci předpokládá, že by se průměrná mzda mohla v příštím roce zvýšit o osm procent, což odpovídá přibližně 43 550 korunám.
