S výraznými legislativními změnami počítá návrh ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) ohledně budoucích starobních důchodů. Do důchodu se bude odcházet později a výpočet bude méně výhodný. Ke změnám bude docházet postupně. Podívejme se na hlavní plánované změny.
Nárok na řádný starobní důchod vzniká při dosažení důchodového věku a při získání alespoň minimální doby pojištění. Pro přiznání řádného starobního důchodu je nutné získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 35 let. Důchodový věk závisí na ročníku narození, aktuálně se u žen zohledňuje i počet vychovaných dětí, což v budoucnu nebude.
Samotná výše starobního důchodu závisí na získané době pojištění a výši rozhodných příjmů v produktivním věku. Materiály MSPV přitom oproti současnému stavu počítají s posunutím důchodového věku a se zpřísněním výpočtu důchodu. Jaké jsou hlavní chystané změny?
Pozdější odchod do důchodu
Důchodový věk v Česku se aktuálně postupně prodlužuje a sjednocuje pro muže i ženy bez ohledu na počet vychovaných dětí. Dle aktuálně platné legislativy platí, že u pojištěnců narozených po roce 1971 je důchodový věk 65 let (§ 32 zákona o důchodovém pojištění č. 155/1995 Sb.).
Návrh MPSV však počítá se zvýšením důchodového věku již pro lidi narozené v roce 1966, např. muži narození v roce 1966 by nově měli mít řádný důchodový věk 65 let a 2 měsíce a muži narození v roce 1969 již 65 let a 7 měsíců. Stejný důchodový věk by měly i bezdětné ženy a ženy, které vychovaly jedno nebo dvě děti. V dalších letech návrh MPSV počítá s odvozováním důchodového věku od věku dožití.
Vyšší minimální důchod
V roce 2023 činí absolutně nejnižší starobní důchod 4 810 korun, neboť základní výměra důchodu, kterou mají všichni penzisté stejně vysokou, činí 4 040 korun a procentní výměra starobního důchodu nemůže být dle § 33, odstavce 2) nižší než 770 korun. Návrh MPSV počítá se zvýšením minimálního důchodu na 20 procent průměrné mzdy, neboť minimální částka procentní výměry důchodu bude 10 procent a nikoliv 770 korun. Základní výměra důchodu již nyní dosahuje 10 procent průměrné mzdy.
Odpracované roky budou důchod zvyšovat méně
Každý celý ukončený rok pojištění značně ovlivňuje měsíční částku starobního důchodu, neboť se při výpočtu starobního důchodu hodnotí jako 1,5 procenta výpočtového základu. Základním příjmovým údajem pro výpočet starobního důchodu je průměrná hrubá měsíční mzda za odpracované roky v současné hodnotě (tzv. osobní vyměřovací základ).
Při výpočtu starobního důchodu se však osobní vyměřovací základ redukuje a právě výsledným redukovaným osobním vyměřovacím základem je výpočtový základ. Návrh MPSV počítá s postupným snižováním zápočtu za každý rok pojištění z 1,5 procenta na 1,45 procenta. Toto opatření bude znamenat pokles všech státních důchodů, neboť se bude dotýkat lidí s vysokými i nízkými příjmy.
Vyšší redukce osobního vyměřovacího základu
Při výpočtu starobního důchodu v roce 2023 se osobní vyměřovací základ (průměrná mzda za odpracované roky v současné hodnotě) započítá do částky 17 743 korun ze 100 procent a od částky 17 743 korun do 161 296 korun z 26 procent. Návrh MSPV však počítá s postupným snížením zápočtu v první redukční hranici na 90 procent. I toto opatření bude znamenat snížení všech státních starobních důchodů.
Manželský důchod
Návrh MPSV rovněž počítá se zavedením společného vyměřovacího základu pro manžele. Zjednodušeně řečeno by to znamenalo, že za dobu trvání manželství by měli oba manželé stejně vysoký starobní důchod. Vstup do režimu „manželského důchodu“ by měl být dobrovolný, přičemž by mělo být možné rozhodnutí v průběhu let změnit, nikoliv však zpětně.
Rodinný vyměřovací základ
Pozitivní změnou s ohledem na budoucí výši starobního důchodu dle návrhu MSPV je zavedení „rodinného vyměřovacího základu“ za období péče o dítě, kdy by mělo být dané období příjmově hodnoceno na úrovni průměrné mzdy. Dle aktuálně platné legislativy patří toto období mezi vyloučenou dobu pojištění. Pro většinu pečujících rodičů to bude mít pozitivní vliv na budoucí výpočet důchodu. Pro rodiče s nadprůměrnými příjmy se nic nezmění, budou moci nadále období hodnotit jako vyloučenou dobu pojištění.
