Kalkulačka důchodu OSVČ 2026: Výše, podmínky a srovnání se zaměstnanci

Důchod OSVČ: Kalkulačka

Kolik dostanete důchod jako OSVČ? Zadejte vstupní údaje do naší kalkulačky a nechte si výši důchodu spočítat.

Jak se počítá důchod OSVČ v roce 2026

Výpočet důchodů u OSVČ vychází ze stejných principů jako u zaměstnanců. Liší se jen některé parametry, ze kterých se výsledná částka počítá. Důchod je tvořen dvěma složkami:

• základní výměrou,
• procentní výměrou.

Základní výměra je stanovena pevnou částkou, která je pro všechny stejná. V roce 2026 činí 4 900 korun měsíčně. Procentní výměra zpravidla tvoří větší část důchodu. Určí se individuálně procentní sazbou z výpočtového základu podle získané doby pojištění.

Vyměřovací základ: Z čeho se důchod skutečně vypočítá

Základem pro výpočet u OSVČ není čistý zisk, ale tzv. vyměřovací základ, ze kterého jste skutečně odváděli sociální pojištění. Ten u OSVČ tvoří 55 procent z vašeho základu daně (příjmy minus náklady). Následně se určí váš osobní vyměřovací základ – měsíční průměr úhrnu ročních (valorizovaných) vyměřovacích základů za rozhodné období.

Stát uplatňuje princip solidarity, osobní vyměřovací základ se proto při výpočtu důchodu redukuje za pomoci 2 redukčních hranic.

• Do 21 546 korun (1. redukční hranice): započítá se 99 procent
• Nad 21 546 korun a do 195 868 korun (2. redukční hranice): započítá se 26 procent
• Nad 195 868 korun: nezapočítává se

Výsledkem je výpočtový základ. Následně se spočítá procentní výměra podle doby pojištění. Za každý rok pojištění získáte v roce 2026 1,495 pricent z vašeho výpočtového základu.

• procentní výměra = výpočtový základ × počet let pojištění × 1,495 procenta

Po přičtení základní výměry dostanete výši důchodu OSVČ.

Zpět: Kalkulačka důchodu OSVČ >>>

Podmínky nároku na důchod: Věk a doba pojištění

Základní podmínky pro získání starobního důchodu jsou stejné jako u zaměstnanců. OSVČ musí:

• dosáhnout důchodového věku,
• získat minimální dobu pojištění alespoň 35 let.

Výpočet důchodu může mnoha OSVČ přinést nepříjemné překvapení. Pokud si neplatí sociální pojištění nad povinný rámec (a nezvyšují tak základ pro výpočet důchodu), bývá jejich starobní důchod poměrně nízký.

Stát si je tohoto problému vědom, proto v rámci reformy postupně zvyšuje minimální vyměřovací základ OSVČ. Ten v roce 2026 činí 40 procent průměrné mzdy. Přitom ještě v roce 2023 šlo o 25 procent. Minimální zálohy na sociální pojištění se tak v posledních letech zvyšovaly až na aktuálních 5 720 korun.

Vláda Andreje Babiše plánuje minimální vyměřovací základ u sociálního pojištění OSVČ vrátit na 35 procent průměrné mzdy – tedy stav, který platil v roce 2025. Potřebná novela však zatím nebyla schválena. Nový kabinet počítá s tím, že se zálohy na sociální pojištění OSVČ sníží zpětně. Peníze, které poplatníci mezitím zaplatí navíc, se zohlední v ročním vyúčtování nebo o ně bude možné zažádat.

Přehled minimálních záloh na sociální pojištění (2023–2026)

Vzhledem k tomu, že se vyměřovací základ odvozuje od průměrné mzdy, budou minimální zálohy na sociální pojištění oproti roku 2025 o něco vyšší i při vrácení na hranici 35 procent. Průměrná mzda totiž v roce 2026 činí 48 967 korun, oproti 46 557 korun v roce 2025. OSVČ by tak po novele zákona měli platit 5 005 korun.

Jak platí sociální pojištění OSVČ na vedlejší činnost

Uvedené zálohy platí pro OSVČ s hlavní činností. U vedlejší činnosti je situace odlišná. Minimální zálohy na sociální pojištění se týkají pouze těch OSVČ, jejichž roční zisk překročil tzv. rozhodnou částku. Ta pro rok 2026 činí 117 521 korun (při výkonu činnosti po celých 12 měsíců – pokud podnikáte pouze v některých měsících, rozhodná částka se poměrně snižuje).

Jestliže zisk této hranice nedosáhne, sociální pojištění se z vedlejší činnosti vůbec neodvádí a OSVČ nemusí platit ani měsíční zálohy. V případě překročení limitu se ale OSVČ stává účastníkem pojištění a v roce 2026 musí hradit minimální zálohu ve výši 1 575 korun měsíčně.

Zpět: Kalkulačka důchodu OSVČ >>>

Rozdíl mezi sociálním a důchodovým pojištěním

I když se oba pojmy v kontextu důchodů OSVČ často zaměňují, jedná se o dva rozdílné údaje. Sociální pojištění je „nadřazený“ balíček, jehož největší a nejdůležitější součást tvoří důchodové pojištění. K dalším složkám sociálního pojištění patří:

• příspěvek na státní politiku zaměstnanosti,
• nemocenské pojištění (u OSVČ dobrovolné).

Sazba sociálního pojištění činí u OSVČ 29,2 procenta vyměřovacího základu, přičemž 28 procent připadá na důchodové pojištění a 1,2 procenta na státní politiku zaměstnanosti. Sazba pojistného na dobrovolné nemocenské pojištění tvoří 2,7 procenta a případně tak zvyšuje celkovou sazbu na 31,9 procenta.

Velký přehled daní OSVČ 2026: O kolik se vám zvednou odvody a jaké slevy využít?

Daňové přiznání

Proč mají OSVČ nižší důchod než zaměstnanci?

Ve srovnání se zaměstnanci dosahují OSVČ spíše nižších důchodů. Důvod je jednoduchý – na sociálním pojištění většinou odvádí méně než zaměstnanci. Protože do společného systému přispívají méně, čeká je také nižší starobní důchod. Hlavní příčina spočívá již v samotném výpočtu důchodů:

u zaměstnanců se důchod počítá z hrubých příjmů (a část odvodů na důchodové pojištění platí zaměstnavatel), u OSVČ se důchod počítá z ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění (a tíha odvodů leží jen na OSVČ). Při shodném čistém příjmu zaměstnance a OSVČ je roční vyměřovací základ na důchodové pojištění podstatně nižší – pokud si OSVČ dobrovolně neplatí vyšší sociální pojištění. Konsolidační balíček, který zvýšil minimální vyměřovací základ z 25 procent na 40 procent, se tento stav snaží zmírnit a rozdíly mezi důchody OSVČ a zaměstnanců zmenšit.

Příklad z praxe: Srovnání důchodu OSVČ vs. zaměstnanec

Jak může srovnání důchodu OSVČ vs. zaměstnanec vypadat v praxi? Podívejte se na následující příklad.

Jako OSVČ využíváte 40procentní výdajový paušál a váš zisk před zdaněním a odvody (příjmy minus skutečné výdaje) činí 50 000 korun měsíčně. Ačkoliv máte tyto peníze reálně v kapse, pro stát je váš základ pro výpočet důchodu mnohem nižší – stát na vás hledí, jako byste za daný měsíc vydělali 27 500 korun (55 procent zisku). U zaměstnance s hrubým příjmem 50 000 korun je základem pro důchod celá tato částka. Vyměřovací základ pro důchod u OSVČ je tedy téměř o polovinu nižší. Díky základní výměře a solidaritě systému (redukční hranice) sice nebude důchod OSVČ v podobných případech poloviční, ale přesto zůstane o několik tisíc korun nižší než u zaměstnanců se srovnatelnými příjmy.

Zpět: Kalkulačka důchodu OSVČ >>>

Minimální důchod OSVČ v roce 2026: Nová garantovaná částka

Zajímá vás, kolik je minimální důchod pro OSVČ? Od roku 2026 se tato částka výrazně navýšila. Platí totiž nové pravidlo, že starobní důchod (při splnění podmínky 35 let pojištění) nesmí být nižší než 20 procnet průměrné mzdy. Ta pro rok 2026 činí 48 967 korun. Minimální důchod OSVČ tak (po zaokrouhlení) vychází na 9 800 korun. Pokud by vám po výpočtu z vašich výdělků vyšel nižší důchod, stát vám ho na tuto částku automaticky dorovná.

Největší změny důchodů za desetiletí. Co všechno přinese rok 2026

Důchody

Jaký je průměrný důchod OSVČ?

Hodnotu průměrného důchodu OSVČ musíme spíše odhadovat – nejde o metriku, kterou by ČSSZ pravidelně zveřejňovala. Data by stejně byla do určité míry zkreslená. Mnoho osob v průběhu svého života vystřídá zaměstnání i samostatně výdělečnou činnost. Výpočet jejich důchodu pak zohledňuje obě pracovní etapy.

Hodnota průměrného důchodu dosáhla v roce 2026 v ČR 21 786 korun. Jde o údaj, který zohledňuje všechny starobní důchody (zaměstnance i OSVČ). Průměrný důchod OSVČ je o několik tisíc korun nižší, protože více než polovina OSVČ (podle některých údajů až 60 procent) si hradí pouze minimální zálohy.

Podle podkladů a analýz ministerstva práce a sociálních věcí z let 2023–2024 se průměrný důchod OSVČ, které vykonávaly pouze samostatnou výdělečnou činnost a platily minimální pojistné, pohyboval pod 14 tisíci korun. Po valorizacích a vyšších odvodech z posledních let by se aktuální průměrný důchod OSVČ měl pohybovat mezi 15 a 16 tisíci korun.

Předčasný důchod pro OSVČ: Podmínky a krácení penze

Také OSVČ mají nárok na předčasný důchod. Platí pro ně stejné podmínky jako pro zaměstnance:

• do předčasného důchodu mohou odejít nejdříve tři roky před dosažením řádného důchodového věku,
• musí získat dobu pojištění alespoň v rozsahu 40 let.

OSVČ se přiznáním předčasného důchodu stávají státními pojištěnci, zdravotní pojištění za ně tedy platí stát. V praxi však bývá předčasný důchod pro OSVČ komplikovaný. Jelikož často platí minimální zálohy, jejich řádný starobní důchod je již tak poměrně nízký. Dřívější odchod do důchodu ho může snížit o další tisíce korun.

Předčasný důchod OSVČ částečně usnadňuje nový způsob krácení platný od roku 2026. Žadatelé, kteří završí alespoň 45 let důchodového pojištění, mají nyní nárok na poloviční krácení penze za předčasnost. Za každých započatých 90 dnů předčasnosti přijdou o 0,75 procenta výpočtového základu místo standardních 1,5 procenta. Zároveň je třeba počítat s tím, že kvůli předčasnému důchodu nesmíte vykonávat činnost, která by zakládala povinnou účast na platbě pojištění (zisky nesmí překročit rozhodnou částku 117 521 korun pro rok 2026) – a to až do dosažení řádného důchodového věku.

Zpět: Kalkulačka důchodu OSVČ >>>