Pro zaměstnávání především krátkodobých a sezónních pracovníků se tradičně využívalo zejména dohod o provedení práce či o pracovní činnosti. Pro zaměstnavatele byla tato forma finančně i administrativně výhodná. Sérií úprav, které postupně uvádí v platnost nový zákoník práce, však byla oblast dohod významně změněna. Zaměstnavatelům přibylo povinností, samotným dohodářům naopak práv. Co se v oblasti zaměstnávání na dohodu ještě změní od 1. 7. 2024 a jaké úpravy přijdou na řadu následně?
Zaměstnanci přes DPP nebo DPČ byli pro zaměstnavatele do minulého roku výrazně výhodnější. Novela zákoníku práce však tuto výhodu podstatně změnila a přiznala těmto zaměstnancům větší práva. Na co vše mají nově dohodáři nárok? Jaké povinnosti vás ještě čekají od 1. 7. 2024?
Pomalu se blíží léto a s ním i možnosti letních brigád. Právě brigádníci a různé pomocné síly bývají často zaměstnáváni na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr: na dohodu o provedení práce (DPP) a dohodu o pracovní činnosti (DPČ). „Dohoda o provedení práce je vhodná především pro jednorázové práce nebo úkoly menšího rozsahu, protože jí sjednaný rozsah práce nesmí v kalendářním roce překročit 300 hodin.
Na práce dlouhodobějšího charakteru naopak cílí dohoda o pracovní činnosti, ani u ní však rozsah práce nesmí přesáhnout v průměru polovinu stanovené týdenní pracovní doby,“ popisuje Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPrace.cz.
Novela zákoníku práce rozšířila práva dohodářů
Oblast „práce na dohodu“ v posledních měsících prošla hned několika významnými změnami, které přinesl nový zákoník práce a které jsou do praxe zaváděny postupně. V říjnu 2023 například začala platit povinnost písemného uzavření všech DPP a DPČ a zaměstnavatelům přibylo vůči zaměstnancům na dohodu informačních povinností.
„Dohodářům“ tak musejí písemně poskytnout jasný a kompletní přehled o podmínkách jejich zaměstnání včetně údajů o rozsahu práce, mzdě, pracovní době a dalších. „Zaměstnanec pracující na DPP či DPČ má od účinnosti novely rovněž právo na příplatky za práci o víkendech a svátcích, za práci v noci a za práci ve ztížených pracovních podmínkách. Výši příplatků stanoví příslušná ustanovení zákoníku práce, která se běžně aplikují na pracovní poměr,“ komentuje některé úpravy Anna Kevorkyan. Od ledna 2024 poté zaměstnanci na dohody získali kupříkladu nárok na dovolenou.
Další změna pak vejde v platnost od 1. července 2024, kdy pro zaměstnavatele začne platit oznamovací povinnost – vždy do dvacátého dne kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, v němž zaměstnával zaměstnance činné na základě dohody o provedení práce, bude zaměstnavatel muset na předepsaném tiskopisu předložit údaje o těchto zaměstnancích příslušné okresní správě sociálního zabezpečení.
Změny ohledně pojistného z dohod až od roku 2025
Původně však začátkem července mělo v platnost vejít změn více, a to především úpravy pravidel pro účast na sociálním pojištění v případě souběhu DPP u více zaměstnavatelů. Nový systém zdanění a zpojistnění dohod ale nakonec po intervencích odborníků, kteří originální návrh kritizovali jako nerealizovatelný, bude v pozměněné podobě platit až od 1. ledna 2025.
Nově je navrhováno zavedení režimu takzvané oznámené neboli hlavní dohody, u níž rozhodnou výší měsíčního příjmu pro účast na pojištění bude částka odpovídající 25 procent průměrné mzdy, tedy pro rok 2024 částka 10 500 korun. „Dojde-li k překročení tohoto limitu u jednoho zaměstnavatele, bude celý příjem podléhat odvodům sociálního a zdravotního pojištění. Z částky pod limit se pojištění odvádět nebude.
Pokud zaměstnanec vykonává u daného zaměstnavatele práci souběžně na základě více DPP, posuzuje se pro účely dosažení limitu úhrn příjmů ze všech těchto DPP,“ popisuje Gabriela Ivanco, daňová poradkyně ze společnosti Mazars.
Stručný přehled změn
Říjen 2023
- Povinnost písemného uzavření všech DPP a DPČ.Informační povinnosti zaměstnavatelů vůči zaměstnancům na dohodách.
- Právo dohodářů na příplatky za specifické pracovní podmínky.
Leden 2024
- Zaměstnaneci na dohodu získávají nárok na dovolenou.
Červenec 2024
- Oznamovací povinnost zaměstnavatelů vůči okresní správě sociálního zabezpečení o zaměstnancích na DPP.
Leden 2025:
- Zavedení režimu „oznámené dohody“ s pojistným limitem 10 500 korun pro účast na pojištění u hlavního zaměstnavatele.
Jak bude fungovat režim oznámené dohody?
O režim oznámené dohody musí zaměstnavatele nejprve požádat zaměstnanec-dohodář. Aby mohl zaměstnavatel tento režim uplatnit, bude muset tento záměr předem oznámit České správě sociálního zabezpečení (ČSSZ). Bude-li ve stejném kalendářním měsíci chtít režim „oznámené dohody“ uplatňovat více zaměstnavatelů, bude to umožněno pouze zaměstnavateli, který oznámení ČSSZ zaslal jako první. Zaměstnavatel si možnost uplatnění režimu oznámené dohody bude moci ověřit nahlédnutím do ePortálu ČSSZ.
V případě, že DPP nebude fungovat v režimu „oznámené dohody“, bude limit vázán na zaměstnání malého rozsahu, což znamená pojistný limit 4 000 korun. Pokud bude sjednán příjem alespoň ve výši 4 000 korun, vznikne nástupem do zaměstnání účast na pojištění. Pokud příjem sjednán nebude nebo bude nižší, bude se jednat o zaměstnání malého rozsahu, tedy bude DPP pojištěna v závislosti na tom, zda v daném měsíci bude zúčtován příjem alespoň ve výši 4 000 korun, nebo nikoliv.
V praxi tedy situace může vypadat následovně: Zaměstnanec na DPP přijde za zaměstnavatelem A a řekne, že u něj chce uplatňovat oznámenou, tedy hlavní dohodu. Zaměstnavatel následně elektronicky oznámí ČSSZ záměr, že bude u daného pracovníka uplatňovat režim oznámené dohody, a tudíž limit 10 500 korun pro odvod sociálního a zdravotního pojištění. Stejný zaměstnanec v tentýž měsíc pracuje na základě DPP i pro zaměstnavatele B. Zde už režim hlavní dohody není možný, a tak se pro odvod pojistného použije nižší limit 4 000 korun.
Sledujte nový pořad FLOW: Jsem zásadně proti zvyšování platů učitelů. Když chci přidat, musím zvýšit výkon, říká ekonom Singer
