Pracovní trh v roce 2024 očima odborníků: Růst mezd, nové technologie i dilema s benefity

Mzdy, benefity, nezaměstnanost. Jak se změní pracovní trh v Česku v roce 2024?

Mzdy, benefity, nezaměstnanost. Jak se změní pracovní trh v Česku v roce 2024? Zdroj: E15 (Midjourney)

Jaké pracovníky budou v letošním roce firmy nejvíce poptávat? Jaké lze očekávat pohyby ve mzdách a jak konsolidační balíček ovlivní využívání benefitů? Experti popisují vývoj pracovního trhu v roce 2024.

Firmy rozšíří své týmy

Stávající trend nízké nezaměstnanosti by měl pokračovat i do budoucna. Pouze mírný nárůst lze čekat během prvního čtvrtletí. V dalších čtvrtletích letošního roku by se měla míra nezaměstnanosti ustálit okolo 3,5 procenta.

„Nejedná se o nic dramatického, tento model se opakuje každoročně,“ myslí si Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka personální agentury Advantage Consulting. „Téměř polovina firem plánuje rozšiřovat své týmy a zhruba 37 procent z nich hodlá ponechat počet zaměstnanců nezměněn,“ dodává Hyklová.

Chybí odborníci i vrcholoví manažeři

Podle dat kariérního portálu StartupJobs se firmy inzerující na jeho stránkách, tedy zaměstnavatelé z IT, digitálního marketingu a e-commerce, chystají opět nabírat. Tento trend vyplynul z poptávky po kreditech na inzerci.

„Loňský rok byl úplně jiný než několik let předchozích. Stali jsme se svědky toho, že se pracovní trh v našem segmentu obrátil naruby – namísto překotného nabírání lidí do zásoby firmy pečlivě vážily každou vypsanou pozici. V důsledku toho se na trh dostalo velké množství prácechtivých kandidátů. Nyní se ale inovativní společnosti opět osmělují a chystají nabírat ve větším měřítku,“ uvádí Filip Mikschik, zakladatel a CEO StartupJobs.

Technologická revoluce povede dále po zvýšení poptávky po odbornících s technologickými nebo datovými znalostmi, kteří dlouhodobě chybí. Jde typicky o IT odborníky – programátoři, vývojáři a specialisté na kyberbezpečnost.

„Firmy by se měly zaměřit nejen na investice do nových technologií, ale i do vzdělávání a rozšiřování znalostí současných zaměstnanců, jinak totiž bude s novými technologiemi v budoucnu umět pracovat nedostatečný počet lidí, což zbrzdí ekonomiku a sníží její konkurenceschopnost,“ připomíná Gabriela Hanslíková, obchodní ředitelka personální agentury Advantage Consulting.

Český pracovní trh se potýká i s nedostatkem vrcholových manažerů. „Lidí, kteří chtěli v covidové době a následné ekonomické krizi nést zodpovědnost za chod celé firmy, propouštění zaměstnanců a pokles zisků, razantně ubylo a řada vrcholových manažerů i za cenu výrazně nižších platů přešla na nižší pozice s menší mírou zodpovědnosti. I když očekáváme, že se situace letos změní a spousta schopných manažerů se bude chtít na vrcholové pozice vrátit, firmy budou muset změnit strategii zejména v oblasti atraktivity benefitů a platových podmínek, aby si manažeři pro své působení vybrali právě jejich společnost,“ míní Petr Hykel, headhunter společnosti Theones.

Konsolidační balíček cílí i na benefity

Konsolidační balíček mění daňové zvýhodnění benefitů – od daně z příjmů jsou od ledna 2024 osvobozeny pouze benefity do výše poloviny průměrné mzdy. „Ta je pro rok 2024 stanovena na 43 967 korun. Do 21 983 korun se tedy benefity danit nebudou. I přesto firmy podle našeho průzkumu z loňského prosince výrazné omezení benefitů nechystají,“ říká Marcela Vyskoková z Advantage Consulting.

Již v loňském roce vrostl podíl tzv. finančních benefitů (příspěvek na stravování, bonusy a prémie). Firmy tak reagovaly na období drahoty a rostoucí tlak na rozpočty domácností. Konsolidační balíček může podle expertů tento trend ještě prohloubit. „Konsolidační balíček vede k tomu, že některé zaměstnanecké benefity už nejsou tak daňově výhodné. Firmy budou mít proto i nadále tendenci přecházet k peněžním benefitům,“ uvádí Anna Kevorkyan, CEO portálu JenPráce.cz.

Efekt nefinančních benefitů je ale i psychologický. „Někteří lidé mohou vnímat kupón nebo stravenkovou kartu například v hodnotě 1000 korun pozitivněji než zvýšení odměny o stejnou částku, která jim dojde na účet,“ myslí si Kevorkyan.

Mzda v roce 2024 poroste

Jak vyplynulo z Barometru zaměstnanců společnosti Up Česká republika mezi více než 1000 respondenty firem a organizací 9 z 10 zaměstnanců považuje finanční ohodnocení v práci za důležité. Celých 41 procent zaměstnanců pak mzdu považuje za hlavní kritérium.

„Podle firem dojde během letošního roku ke zvyšování mezd, přičemž největší nárůsty budou záviset na individuálních zásluhách zaměstnanců. Přibližně polovina zaměstnanců může očekávat zvýšení platu alespoň o pět procent,“ říká Marcela Vyskoková.

Technologie promění pracovní trh

V návaznosti na demografický vývoj, stárnutí populace a rozvoj nových technologií můžeme očekávat vzestup automatizace a robotizace. Nejrychleji robotizace a digitalizace nahradí pracovníky zabývající se rutinními činnostmi.

„Podle dokumentu Ministerstva práce a sociálních věcí z června 2023 odkazujícího na studie Mc Kinsey a Deloitte lze více jak 50 procent stávajících pracovních úkonů automatizovat pomocí již existujících technologií. I v případě, že se budou technologie zavádět středním tempem, bude do roku 2030 automatizováno zhruba 1,1 milionu pracovních míst,“ vysvětluje Marcela Vyskoková. Technologie transformuje během následujících let až 50 procent pozic na českém trhu. „Část z nich zanikne zcela a objem nově vzniklých bude záviset především na adaptabilitě konkrétní pracovní síly,“ uzavírá Vyskoková.