PŘEHLEDNĚ: Důchody v Evropě. Srovnání, kde se mají senioři nejlépe

Kde v Evropě se mají senioři nejlépe? (ilustrační foto)

Kde v Evropě se mají senioři nejlépe? (ilustrační foto) Zdroj: Profimedia

Na výši důchodů si v České republice pravidelně stěžuje řada seniorů. Současná vlna zdražování situaci této skupiny obyvatel ještě zhoršuje. Mají se důchodci v jiných zemích lépe? Podívali jsme se na to, jak vypadají důchody v ostatních evropských státech.

Co země, to jiný důchodový systém

Srovnání důchodů v evropských zemích není tak jednoduché. V Evropě totiž neexistuje jednotný důchodový systém. Každý stát k této problematice přistupuje jinak. Liší se například:

  • věk odchodu do důchodu
  • minimální počet odpracovaných let
  • forma zdanění
  • míra zapojení občanů či zaměstnavatelů a mnohé další

Do hry navíc vstupují další faktory – kolik si toho senior z penze reálně koupí nebo o kolik si pohorší v porovnání se svou dřívější výplatou.

Přes všechny komplikace se pravidelně objevují studie, které se více či méně objektivně pokouší srovnat (téměř) nesrovnatelné. Kvalitní data a statistiky zpracovává například Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Ta každé dva roky publikuje rozsáhlou zprávu Pensions at a Glance.

Důchod, české synonymum chudoby. Vydělat si na něj je sisyfovský úkol

Video placeholde
Z(a)tracená čísla 5. díl • Videohub

Důchod nemusí vždy znamenat zásadní pokles životní úrovně

V poslední zprávě OECD z konce roku 2021 najdete mimo jiné srovnání náhradových poměrů důchodu vztažených na průměrnou mzdu. Právě tento údaj má poměrně vysokou vypovídající hodnotu. Udává, o kolik si zaměstnanec s průměrnou mzdou nástupem do důchodu pohorší. Jinými slovy – jakou část jeho běžné kariérní výplaty tvoří přiznaný důchod.

Odchod do penze je minimálně v Česku vnímán jako okamžik, kdy u dotyčné osoby dojde k poklesu životní úrovně. Zatímco někde je přechod do důchodu minimálně z finančního pohledu relativně pozvolný, v některých zemích čeká seniory opravdový šok.

OECD data vztahuje na jedince, který:

  • na pracovní trh vstoupil v roce 2020,
  • začal pracovat ve 22 letech,
  • ve své zemi až do dosažení důchodového věku vydělává průměrnou mzdu.

Náhradové poměry zohledňují platné legislativy států k roku 2020 a reflektují i případné nadcházející změny, které byly v této době již odsouhlaseny. V tabulce zjistíte, jak z tohoto srovnání vychází Česká republika.

Jak vidíte, nejméně se odchod do důchodu dotkne Maďarů. Na zaměstnance, kteří v Maďarsku pobírají průměrnou mzdu, čeká důchod ve výši 94 % výplaty. Zásadní zhoršení životní úrovně nepocítí ani Portugalci, Lucemburčané, Rakušané či Nizozemci. Vůbec nejlépe jsou na tom ale Turci, jež si s nástupem do důchodu dokonce polepší. Náhradový poměr v Turecku odpovídá 103,3 % průměrné mzdy. Konec pracovních let naopak nejvíce zasáhne sousední Poláky.

Česká republika v rámci tohoto srovnání nevyniká, ale ani zcela nepropadá. Modelový český zaměstnanec dosáhne na důchod ve výši 65,2 % průměrné mzdy. Tato hodnota nás řadí těsně pod průměr EU. V podobných relacích se pohybuje rovněž průměr zemí OECD, k jejímž členům patří kromě řady evropských zemí například Spojené státy americké, Austrálie, Kanada, Chile nebo Kolumbie.

Kalkulačka: Starobní důchod 2022 v ČR >>>

Maďar bohatší než Nor či Švýcar?

Zdaleka ne. Na základě uvedených dat by člověk mohl považovat Maďarsko za zemi seniorům zaslíbenou a domnívat se, že v Norsku či Švýcarsku dřou důchodci bídu s nouzí. Tak jednoduché to však není. Dosud zmíněné statistiky nám napověděli spíše o tom, jak bolestný je pro obyvatele jednotlivých zemí odchod do důchodu. Neméně důležitý aspekt ale představuje celková výše důchodu. Ta zásadně ovlivňuje reálnou kupní sílu a hraje klíčovou roli třeba při cestování do jiných zemí. Mnoho seniorů totiž plánuje strávit alespoň část podzimu života na cestách.

S porovnáním absolutní hodnoty důchodů nám pomohou experti z Picodi.com. Ti ve své analýze srovnali důchody v celkem 44 zemích. Zaměřili se přitom na průměrnou výši měsíčního důchodu v čistém. Na výsledky se můžete podívat v následující tabulce. Částky byly převedeny na eura prostřednictvím průměrného kurzu v první čtvrtině letošního roku.

Picodi.com se nezaměřuje na stejné země jako OECD, proto nám z tabulky několik států vypadlo. V původní analýze najdete některé další země zejména východní a jihovýchodní Evropy, které jsme již do přehledu nepřidávali. Z tabulky je patrné, že se pořadí zemí výrazně zamíchalo. Norové a Švýcaři si sice odchodem do penze značně pohorší, ale stále jim od státu přijde s přehledem nejvyšší důchod v Evropě. Naopak maďarský důchod není ve srovnání s tím norským a švýcarským ani čtvrtinový.

V České republice činil na konci roku 2021 průměrný důchod 15 453 Kč čistého, tedy podle uplatňovaného kurzu 627 eur. Oproti ostatním zemím se opět jedná spíše o podprůměrnou hodnotu. Během letošního roku však dochází k navýšení důchodů.

Kalkulačka: Výpočet starobního důchodu >>>

Z důvodu vysoké inflace došlo v červnu k mimořádné valorizaci a další navýšení je plánováno na září. Standardní každoroční valorizace navíc proběhla již na začátku roku. Průměrný důchod v ČR by měl podle Ministerstva práce a sociálních věcí na konci letošního roku přesáhnout 18 tisíc korun, tedy 730 eur, použijeme-li opět průměrný kurz z prvního kvartálu 2022.

Video: zvýšení důchodů v roce 2022

Video placeholde
Zvýšení důchodů v roce 2022 • Videohub

Co si za důchod pořídíte?

Skutečnost, že Nor pobírá téměř třikrát vyšší důchod než Čech, ještě nemusí nutně znamenat lepší životní úroveň. Podstatné je, co si senioři ve svých zemích za tyto peníze mohou pořídit. Analytici z Picodi.com proto za účelem objektivnějšího srovnání vytvořili potravinový koš.

Jeho složení vychází z potravinových doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO) a ministerstev zdravotnictví. Produkty a množství odpovídají minimálním výživovým hodnotám, jež v průběhu měsíce potřebuje přijmout tělo průměrného seniora.

Potravinový koš se skládá z:

  • 12 bochníků chleba (500 g/kus)
  • 3 kg rýže
  • 20 vajec
  • 12 l mléka
  • 5 l jogurtu
  • 1,5 kg sýra
  • 3 kg masa (drůbež a hovězí)
  • 3 kg rybího masa
  • 9 kg ovoce
  • 15 kg zeleniny

Za podobný nákup čeští důchodci letos v dubnu zaplatili 3634 Kč. Na obstarání základních potravin tak museli vydat 23,5 % průměrného důchodu. Jak jsou na tom senioři v ostatních zemích?

I po tomto přepočtu jsou na tom nejlépe norští senioři, kteří za potravinový košík zaplatí méně než sedminu svého důchodu. Stěžovat si rozhodně nemohou ani Rakušané či Francouzi. Čeští důchodci z výsledků analýzy nadšeni nebudou. Jejich kupní síla není ve srovnání s ostatními národy příliš vysoká.

Uklidňovat je může snad jen fakt, že dále na východě je situace ještě výrazně horší – například Bulhaři zaplatí za potravinový košík 43,5 % svého důchodu, Rusové 58,9 % a Ukrajinci dokonce 84,9 %.

Důchody v Německu >>>

Nejdéle si důchod užívají Italové

Zatímco v otázce výše důchodů a kupní síly lze norským seniorům jen tiše závidět, při pohledu na důchodový věk tyto pocity mnohé přejdou. Standardní věk pro odchod do důchodu totiž v Norsku činí 67 let – nejvíce v Evropě.

V následující tabulce uvidíte, v kolika letech odchází do penze obyvatelé dalších evropských zemí. Čerpáme z údajů OECD, které srovnávají běžný důchodový věk, tedy hranici, od níž jsou občané oprávněni pobírat plnou penzi bez jakýchkoliv sankcí. Data se vztahují na jedince, jež po nepřerušované pracovní kariéře započaté ve 22 letech odešli do důchodu v roce 2020.

Do tabulky jsme přidali také střední délku života neboli naději dožití. Ta udává průměrný počet let, který má narozený člověk před sebou, pokud zůstanou zachovány současné úmrtnostní poměry. Informace o střední délce života vychází z posledních dostupných statistik Světové banky aktualizovaných k roku 2020. Naděje dožití se zásadně liší v závislosti na pohlaví, proto uvádíme jak hodnoty pro ženy, tak pro muže.

Nejpříznivěji srovnání vychází pro Italy, Lucemburčany a Řeky. Zmiňované národy si v průměru užívají nejdelší důchod. V roce 2020 se v těchto státech odcházelo do penze již ve 62 letech. Všechny země se navíc pyšní poměrně vysokou nadějí dožití. V ČR činil běžný věk odchodu do důchodu v roce 2020 podle metodiky OECD 63,7 let. Pro osoby narozené po roce 1971 byl důchodový věk stanoven na 65 roků. Střední délka života u mužů je v Česku 75 let, u žen o šest let více.

Kalkulačka: Kdy půjdete do důchodu  >>>