Daňové přiznání u zaměstnance: Kdy za vás zaměstnavatel nevyřeší daně?

Zaměstnanci mohou svého zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně pouze v případě, že nemají sami povinnost podávat daňové přiznání. O roční zúčtování mohou bývalého zaměstnavatele požádat i občané, kteří jsou aktuálně nezaměstnaní nebo kteří odešli v průběhu roku 2023 do starobního důchodu.

Kteří zaměstnanci podávají daňové přiznání?

Podání vlastního daňového přiznání se nevyhnou:

• zaměstnanci, kteří pracovali alespoň v některém měsíci pro dva zaměstnavatele současně a z obou příjmů jim byla odvedena zálohová daň z příjmu.
• zaměstnanci, kteří mají mimo příjmy ze závislé činnosti (zaměstnání) další zdanitelné příjmy ze samostatné výdělečné činnosti (OSVČ),
• zaměstnanci, kteří mají příjmy z kapitálového majetku,
• zaměstnanci, kteří mají příjmy z nájmu
• zaměstnanci, kteří mají ostatní zdanitelné příjmy vyšší než 20 000 Kč za rok 2023.

Do kdy žádá zaměstnanec zaměstnavatele o roční zúčtování daně?

O roční zúčtování daně v praxi nejčastěji žádají zaměstnanci, kteří pracovali po celý rok pouze pro jednoho zaměstnavatele nebo pro více zaměstnavatelů postupně za sebou. V případě práce pro více zaměstnavatelů postupně za sebou se o roční zúčtování daně žádá poslední zaměstnavatel, kterému je nutné odevzdat i potvrzení o zdanitelných příjmech od předchozích zaměstnavatelů. O roční zúčtování daně je nutné požádat posledního zaměstnavatele do 15. února 2024 a doložit mzdové účetní potřebné doklady snižující roční daňovou povinnost.

Daňové přiznání v roce 2024

V roce 2024 podávají daňové přiznání za rok 2023 nejen lidé, kteří se živí jako OSVČ, ale také mnozí zaměstnanci, studenti, důchodci nebo brigádníci. V našem velkém shrnutí se dozvíte jak a do kdy podat daňové přiznání, kdo má povinnost daňové přiznání vyplnit a co dělat, pokud v něm uděláte chybu.

Daňové přiznání 2024: Termín, kdy a jak přiznat daně za rok 2023

Daňové přiznání

Kdy vznikne daňový přeplatek?

V případě, že je roční daň z příjmů nižší než zaplacené zálohy na dani z příjmu během roku, tak vzniká nárok na roční daňový přeplatek. Druhou příčinou je skutečnost, že roční daňový bonus je vyšší, než je částka vyplacených měsíčních daňových bonusů během roku.

Daňové odpočty se uplatní za celý rok 2023

Hlavním důvodem pro obdržení ročního daňového přeplatku je uplatnění daňových odpočtů nebo ročních daňových slev v ročním zúčtování daně. Žádným z daňových odpočtů nelze snižovat měsíční zálohovou daň z příjmu. Mezi nejčastěji uplatňované nezdanitelné položky (daňové odpočty) patří dary, odpočet zaplacených úroků u hypotéky, odpočet vlastních vkladů na doplňkové penzijní spoření či penzijní připojištění nebo odpočet vlastních vkladů na smlouvu o životním pojištění.

Doložení nároku na snížení daňového základu

U každého daňové odpočtu (nezdanitelné položky) musí být splněny podmínky uvedené v § 15 zákona o dani z příjmu. Nárok na snížení daňového základu je nutné písemně doložit, např. potvrzením penzijní společnosti, pojišťovny nebo banky.

Sleva na poplatníka je vždy 30 840 korun

V ročním zúčtování daně se uplatní základní daňová sleva na poplatníka vždy ve výši 30 840 korun, bez ohledu na počet skutečně odpracovaných měsíců. Sleva na poplatníka se uplatňuje, stejně jako např. i daňové zvýhodnění na děti, již při výpočtu měsíční zálohové daně z příjmu. Školkovné a daňová sleva na manželku (manžela) se však uplatňují až za celý kalendářní rok.

Daňovým poplatníkům s nárokem na školkovné nebo slevu na manželku (manžela) vzniká nárok na zajímavý daňový přeplatek. Maximální částka školkovného je 17 300 korun na každé dítě. Sleva na manželku (manžela) je 24 840 korun (na držitele průkazu ZTP/P potom 49 680 korun), pokud manželka (manžel) měl/a vlastní rozhodné příjmy za rok 2023 nižší než 68 tisíc korun.

Sleva na poplatníka 2024 za rok 2023: Výpočet a kdo ji může uplatnit

Daňové přiznání

Ve kterých případech není brigáda na DPP na překážku?

Zaměstnanci pracující na klasickou pracovní smlouvu, kteří si během roku 2023 v některých měsících přivydělávali na dohody o provedení práce s měsíčními odměnami vždy 10 tisíc korun a méně, mohou svého hlavního zaměstnavatele požádat o roční zúčtování daně. Při hrubé odměně 10 tisíc korun a méně byla totiž z dohod o provedení práce odvedena srážková daň z příjmu a nikoliv zálohová daň z příjmu.