Výsledky prvního kola voleb určily, že se čtvrtým českým prezidentem stane buď expremiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, nebo generál ve výslužbě se zkušeností ve vedení NATO Petr Pavel. Byť se zdá, že se ve druhém, finálním kole nemohou utkat rozdílnější kandidáti, názorově se v mnoha oblastech shodují. Co o sobě navzájem říkají? Jaké mají škraloupy? Výsledky druhého kola voleb budou jistě zajímavé.
Proč kandidují
Andrej Babiš
O tom, že bude kandidovat, se mluví zhruba od chvíle, kdy se svým hnutí ANO prohrál před více než rokem sněmovní volby. Expremiér dlouho mlžil, ačkoli na jaře začal s pravidelnými výjezdy do regionů na úkor své práce ve sněmovně. Kandidaturu nakonec ohlásil na konci října, cítil prý potřebu vymezit se vůči vládě Petra Fialy. „Když vidím, jak nefunguje vláda, jak nepomáhá lidem, jak je neakční, tak jsem se rozhodl do toho jít,“ prohlásil tehdy Babiš, kterého veřejně podpořil i dosluhující prezident Miloš Zeman.
Petr Pavel
Také o kandidatuře generála ve výslužbě Petra Pavla se spekulovalo několik let, zvláště poté co se aktivně zapojil do boje proti pandemii. V posledním roce se obklopil týmem, s nímž oficiálně spustil kampaň. Česko podle něj potřebuje klidného a srozumitelného prezidenta.
Pavel řekl, že kandiduje proto, aby nezvítězily hodnoty, které reprezentuje jeho soupeř Andrej Babiš. „To znamená především populismus, lhaní a dost často i přizpůsobování si pravidel. Tohle opravdu není to, co bych České republice přál,“ řekl v rozhovoru pro deník E15.
Prezidentské volby 2023 aktuálně: Zprávy ONLINE >>>
Společné názory: V čem se Andrej Babiš a Petr Pavel shodují
Členství v EU a NATO
Ačkoli se Andrej Babiš opakovaně chlubí svým přátelstvím s maďarským premiérem Viktorem Orbánem nebo tureckou hlavou státu Recepem Tayyipem Erdoğanem, zastává vesměs prozápadní zahraniční politiku.
Nikdy například nezpochybnil členství České republiky v Evropské unii a Severoatlantické alianci. Jako premiér několikrát uvedl, že by vystoupení z těchto organizací Česko ohrozilo. Evropskou unii, její představitele a její rozhodnutí ovšem opakovaně kritizuje, a to i kvůli tomu, že ho vyšetřuje pro podezření z dotačního podvodu.
Před 22 lety jsme vstoupili 🇨🇿 do NATO. Jsem rád, že se můžeme spolehnout na pomoc našich spojenců a hlavně na naši armádu, která je platný člen této aliance. #WeAreNATO
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) March 12, 2021
Pavel zastává čistě prozápadní pohled na mezinárodní politiku, členství České republiky v Evropské unii a NATO považuje za klíčové. „Současná česká diplomacie naprosto správně přestala lavírovat mezi Východem a Západem. Patříme do společenství demokratických zemí a musíme se podle toho chovat a také tak konat,“ uvedl pro deník E15 Pavel.
Ve vztahu k Rusku a Číně musí být Česko podle Pavla nanejvýš obezřetné. Babiš by se jako prezident více věnoval ekonomické diplomacii, stejně jako končící prezident Miloš Zeman. Zároveň ale odmítl spekulace, že by pod jeho prezidentstvím mohly posílit čínské a ruské vlivy. „Jako premiér jsem nikdy nebyl ani v Rusku, ani v Číně a třeba jsem se ani nikdy nesešel s ruským velvyslancem,“ řekl Babiš Mladé frontě Dnes.
Energetická krize a inflace
Babiš a Pavel se shodují, že je potřeba pomáhat nízkopříjmovým obyvatelům v řešení energetické krize i zdražování.
Podle Pavla by měla vláda své kroky koordinovat s Českou národní bankou, aby se inflace zase snížila. „Nízká a stabilní inflace je především úkolem pro centrální banku, která je nezávislá, je však vhodné, pokud obě složky hospodářské politiky státu, tedy měnová i fiskální politika, postupují v souladu,“ řekl Pavel deníku E15. Klíčové podle něho je, aby se vláda pokusila o konsolidaci veřejných financí a snížení schodku státního rozpočtu.
Účty za energie přijdou dříve než pomoc od státu. A čím větší bude prodleva, tím větší bude napětí a nejistota ve společnosti. Kromě zpráv o ziscích a odměnách v ČEZ by lidé měli slyšet nejen příslib sumy, ale hlavně konkrétní plán vlády, kdo a kdy může s jakou pomocí počítat.
— Petr Pavel (@general_pavel) August 9, 2022
Babiš odmítá jít cestou zvyšování úrokových sazeb a souhlasí se strategií guvernéra ČNB Aleše Michla. Bývalý předseda vlády zároveň odmítá kritiku, že za vysokou inflaci může neodpovědné hospodaření jeho vlády, která po sobě zanechala několik extrémně vysokých rozpočtových deficitů. Prosazuje zestátnění společnosti ČEZ, z nerozděleného zisku by následně financoval podporu občanům.
Důchody
Není překvapením, že se oba kandidáti shodnou na potřebě důchodové reformy. Oba si uvědomují, že současný stav financování penzijního systému není udržitelný. Babiš se vymezuje vůči neúspěšné soupeřce z prvního kola Danuši Nerudové, která v době jeho vlády předsedala důchodové komisi.
Její návrh reformy považuje expremiér za nepoužitelný, protože neřeší příjmovou stránku penzijního systému. Nerudová v minulosti upozorňovala, že ministerstvo financí, které tehdy vedla Babišova pravá ruka Alena Schillerová, odmítlo na řešení spolupracovat.
Ústavní soud
Pavel chce v čele Ústavního soudu Josefa Baxu, který by mohl v polovině roku nahradit dosluhujícího předsedu Pavla Rychetského. Baxa před pěti lety upozornil veřejnost na pokus prezidenta Miloše Zemana a hradního kancléře Vratislava Mynáře ovlivnit rozhodnutí Nejvyššího správního soudu, jehož býval předsedou a kde stále působí.
Končící prezident Zeman mluví v posledních týdnech o tom, že by nového předsedu Ústavního soudu jmenoval sám, byť Rychetskému uplyne mandát až v srpnu, zatímco Zemanovi už začátkem března. Takový postup, jmenování s odloženou účinností, ústava nezná. Pavel by podle svých slov podal na Zemana kompetenční žalobu. Ani Babiš to nepovažuje za správný krok. „Já si myslím, že to není dobrý nápad, že by to měl nechat na příštího prezidenta,“ řekl deníku E15. Sám kandidáta nemá.
Rozdílné názory: V čem se Andrej Babiš a Petr Pavel rozcházejí
Válka na Ukrajině
Petr Pavel je přesvědčen, že by česká vláda neměla přestat pomáhat Ukrajině, sám by zemi jako prezident navštívil. „Solidarita s Ukrajinou je důležitá, protože ruská strategie dosahovat vlastních politických cílů tím, že bude páchat násilí na území nezávislého státu s demokraticky zvolenou vládou nesmí uspět,“ řekl Pavel v anketě deníku E15.
„Jakýkoli výsledek, který by Rusko interpretovalo jako své vítězství, bude současně interpretovat jako porážku Západu a důkaz jeho slabosti. To by i pro nás znamenalo velké bezpečnostní riziko, Rusko by potom mohlo chtít podobný scénář opakovat v dalších zemích,“ upozornil.
Odříznout celý národ, miliony žen, dětí a starých bezbranných lidí od vody, elektřiny a tepla, to není válka - to je snaha o genocidu. Na frontě Rusko prohrává, tak zbaběle sahá k dalšímu barbarství - zničením energetické soustavy chce nechat Ukrajince zmrznout a vyhladovět.
— Petr Pavel (@general_pavel) October 21, 2022
Při nedělní debatě na ČT Petr Pavel uvedl, že v otázce Ukrajiny je důležitá hlavně solidarita. „To, že nejsme součástí konkrétních bojů, neznamená, že ta válka není naše,“ upozornil Pavel.
Andrej Babiš se k otázce, zda má Česko nadále pomáhat Ukrajině, staví naopak vyhýbavě. „Podpora Ukrajiny má být koordinovaná přes Evropskou unii. Není potřeba snižovat komfort českých občanů,“ řekl Babiš.
Andrej Babiš zároveň od začátku Fialovu vládu kritizuje, Česká republika by podle něj neměla na Ukrajinu posílat zbraně, vymezil se i proti pomoci uprchlíkům. Vláda by měla podle Babiše více usilovat o mírová jednání, o čemž hovořil několik dní před volbami v Paříži s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem.
„On je jeden z mála evropských politiků, který prosazuje mírová jednání. Válku nikdo nechce. Souhlasím s tím, že největší světoví hráči by si měli sednout k jednomu stolu, přesně jako dokázali sedět na 100. výročí konce první světové války v roce 2018, což bylo dávno po okupaci Krymu,“ řekl Babiš Mladé frontě Dnes.
Při nedělní předvolební debatě na České televizi Andrej Babiš uvedl, že pokud by bylo napadeno Polsko či pobaltské státy, české vojáky by na pomoc nevyslal. Tím by ale porušil dohodu NATO a jednal by proti článku 5. Poté, co byl Babiš za toto tvrzení pranýřován nejen v českých ale i zahraničních médiích, uvedl, že článek 5 nikdy nezpochybnil a na sociálních sítích začal svůj výrok mírnit.
Přes válečnou vřavu sledují ukrajinská média české prezidentské volby pozorně. Babišovo vítězství by podle nich bylo špatnou zprávou pro Ukrajinu.
Euro
Pavel je v případě splnění maastrichtských kritérií – které Česká republika nesplňuje ani zdaleka – pro přijetí eura. Ještě předtím je ovšem třeba dát do pořádku veřejné finance. „Toto rozhodnutí bychom neměli dělat pod tlakem emocí a vázat se k nějakému datu. Vláda musí stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat,“ myslí si Pavel.
Babiš je naopak proti zavádění eura, byť v minulosti společnou měnu podporoval. „Kdybych mluvil jako podnikatel, tak bych byl asi pro. Ale jsem politik. My potřebujeme českou korunu, potřebujeme nezávislou Českou národní banku. Měnová politika má velký vliv na export, kurz, na dovoz,“ uvedl Babiš pro CNN Prima News.
Budoucnost české energetiky a Green Deal
Oba kandidáti se shodují, že je třeba podporovat jadernou energetiku. Ani jeden není v tomto tématu příliš kovaný, Babiš téma energetiky obvykle obrací v kritiku současné vlády.
Na rozdíl od Pavla je Babiš velkým kritikem Green Dealu, dohody unijních států na dosažení klimatické neutrality v Evropě. A to i přesto že právě jeho vláda dohodu na evropské úrovni schválila. Nelíbí se mu zejména konec prodeje nových aut se spalovacím motorem po roce 2035, za což kritizuje Fialovu vládu. Klimatická opatření podle něj dávají smysl, ale nesmějí ohrožovat českou ekonomiku a průmysl.
Osmnáct let v Evropské unii přineslo naší zemi zásadní výhody. Volný pohyb, přístup na obří trh a zvýšení bezpečnosti. Ale taky rigidní byrokracii, snahu zasahovat do politického vývoje jednotlivých zemí i šílenosti typu Green Deal. Ale neměnil bych.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) May 1, 2022
Pavel se základními principy Green Dealu souhlasí. „I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace týkající se životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě,“ uvedl v anketě deníku E15.
„Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont. S ohledem na bezpečnostní situaci se musíme soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv a využít k tomu všech dostupných cest. A až bude situace stabilní, bavit se dál o zelenějších řešeních,“ dodal.
Co říkají jeden o druhém
Oba finalisté nenechají na druhém nit suchou, což je před závěrečným duelem pochopitelné. Nabito má lépe Pavel, který může kritizovat Babišovu nedávnou minulost v politice a byznysu, zatímco Babiš musí pečlivě volit slova, když hovoří o Pavlově minulosti v KSČ před rokem 1989. Sám v tomto ohledu nemá zcela čisté svědomí.
Co říká Petr Pavel o Andreji Babišovi
Právě proti Babišovi se Pavel od začátku vymezuje nejvíce. Označuje jej za populistického politika, který lže a obchází pravidla. Takový člověk by podle Pavla byl nebezpečím pro Českou republiku.
„Opírám to o zkušenosti, které s ním mám nejen zprostředkovaně, ale i osobně, protože jsem s ním jednal v době, kdy byl ministrem financí a já náčelníkem generálního štábu,“ vysvětlil pro server iDnes.cz. „Skutečně jsem přesvědčen, že by neměl být prezidentem této země, protože bych to považoval za velice riskantní propojení byznysu, médií, politiky a všeho špatného, co je s jeho osobou spojeno,“ dodal.
Při nedělní debatě na ČT Pavel nazval Andreje Babiše chaotickým mikromanažerem. Upozornil, že Andrej Babiš rozděluje Česko.
„Šedesát procent této země by vás nikdy nevolilo. Tak byste těžko mohl být prezidentem všech. Jestli někdo rozděluje společnost, tak to děláte vy. To, jak se snažíte využívat strachu. Pokud se tu budeme bavit o tom, kdo má potenciál tu společnost spojovat, tak to rozhodně nejste vy,“ řekl při debatě Pavel Babišovi.
Co říká Andrej Babiš o Petru Pavlovi
Podle Babiše je Petr Pavel pouhým teoretikem, zatímco on sám – Babiš – zná vyjednávání na české i mezinárodní úrovni z první ruky. „Určitě mám největší zkušenosti ze všech. Oni nemají žádné politické zkušenosti a všechno to, co deklarují v debatách, je nabiflované,“ prohlásil v rozhovoru pro deník E15 o Pavlovi i Nerudové.
Oba také v předvolební debatě v televizi Nova označoval za kandidáty vládní koalice, což oba popřeli, neboť kandidovali s podpisy občanů. Pavla obviňuje Babiš z toho, že lže o své minulosti v armádě a KSČ za minulého režimu.
Při nedělní debatě na ČT Babiš uvedl, že republiku rozděluje naopak Petr Pavel, který by se měl vzdát kandidatury a přenechat své místo jemu. „Měl byste se vzdát své kandidatury. Pak ta společnost nebude rozdělena. Pokud se nestanu prezidentem, tak ti lidé nebudou mít zastání. Pětikoalice ovládne všechno,“ řekl Babiš.
Kariéra a zkušenosti
Osmašedesátiletý Andrej Babiš a o sedm let mladší Petr Pavel nasbírali velké množství zkušeností. Oba se zavázali komunistickému režimu před rokem 1989, oba údajně z kariérních důvodů.
Opravdovou kariéru ale začali budovat v demokratických devadesátých letech, Babiš v byznysu, Pavel v armádě. Profesně se potkali zhruba před deseti lety, kdy byl Babiš ministrem financí a Pavel náčelníkem generálního štábu. Babiš lépe rozumí prostředí české politiky a byznysu, zatímco Pavel má zkušenosti s diplomacií na nejvyšší mezinárodní úrovni. Oba jsou zvyklí vést lidi a rozhodovat.
Petr Pavel
Pavlův vstup do KSČ v roce 1985, který zpětně označuje za chybu, se v médiích opakovaně propíral. Jeho polistopadová kariéra ovšem nabrala rychlý prozápadní spád, mimo jiné vystudoval mezinárodní vztahy na King’s College London, v české armádě působil v různých útvarech a zahraničních misích, až se v roce 2012 stal náčelníkem Generálního štábu Armády ČR.
Největší úspěch se dostavil o tři roky později, kdy se stal předsedou vojenského výboru NATO, což je po generálním tajemníkovi druhá nejvyšší funkce v alianci. V květnu 2014 byl povýšen do nejvyšší české vojenské hodnosti armádního generála, nyní je ve výslužbě.
Andrej Babiš
Babišova kariéra také začala v osmdesátých letech, v roce 1980 vstoupil do komunistické strany. Rodák z Bratislavy pracoval pro společnost Petrimex, která ho vyslala do Maroka, kde vyjednával mezinárodní kontrakty. Po revoluci se vrátil do Československa a dál pracoval pro Petrimex.
V souvislosti s rozdělením ČSFR vznikla v roce 1993 dceřiná společnost Petrimexu pod názvem Agrofert, kterou Babiš za nejasných okolností převzal prostřednictvím švýcarské společnosti O.F.I. Díky koncernu Agrofert, který vlastní i mediální dům Mafra, je Babiš jedním z nejbohatších a nejvlivnějších miliardářů v zemi.
Před více než deseti lety založil úspěšné politické hnutí ANO 2011, se kterým rychle prorazil ve volbách a stal se ministrem financí ve vládě Bohuslava Sobotky. Z této pozice byl odvolán kvůli podezření z obcházení daní a ovlivňování médií. V roce 2017 se svým hnutí volby vyhrál, sestavil menšinový kabinet s ČSSD a stal se premiérem.
Byť původně pravicový politik, stal se zastáncem levicové politiky, kde ostatně nebyla taková konkurence. V dalších sněmovních volbách v roce 2021 však prohrál a musel premiérské křeslo předat Petru Fialovi.
Kauzy
Andrej Babiš
Babiš i Pavel byli členy KSČ, ale Babiš se také upsal StB. Státní bezpečnost ho vedla jako důvěrníka a od roku 1982 jako agenta pod krycím jménem Bureš. Spolupráci s StB však dlouhodobě odmítá a soudí se o pravost spisů, byť soud už několikrát potvrdil opak.
Jedna z největších Babišových kauz se týká neoprávněného čerpání evropské dotace pro Čapí hnízdo. Poslanecká sněmovna jej proto vydala opakovaně k trestnímu stíhání, a to ve třech různých volebních obdobích. Čerpání dotace vyšetřoval Evropský úřad pro boj proti podvodům, který došel k závěru, že to opravdu byl dotační podvod.
Dotace na Čapí hnízdo byla posléze vrácena. Soud v České republice Babiše několik dní před prvním kolem prezidentských voleb zprostil obžaloby, dle odůvodnění soudce se nejednalo o trestný čin. „Je to ohromný balvan, který ze mě a z mé rodiny spadl. Je to ohromné zadostiučinění. Mediálně jsem byl odsouzen dříve, než proces začal,“ řekl MfD.
NEVINEN! Jsem velmi rád, že máme nezávislou justici a soud potvrdil, co jsem od začátku tvrdil. Že jsem nevinný a nic nezákonného jsem neudělal.
— Andrej Babiš (@AndrejBabis) January 9, 2023
S tím souvisí kauza s expremiérovým synem z prvního manželství, který proti němu svědčil u soudu. Andrej Babiš mladší byl podle svých slov unesen na příkaz otce na Krym, což policejní vyšetřování nepotvrdilo. Podle Babiše média zneužívají jeho psychicky nemocného potomka.
Velké pozdvižení způsobil Babiš před deseti lety akvizicí mediálního domu Mafra, který vydává i deníky Mladá fronta Dnes a Lidové noviny. Mnozí redaktoři to vnímali jako narušení svobody novinářské práce, vznikla řada nových protestních titulů. I poté co Babiš vložil Agrofert do svěřenských fondů, přetrvávaly obavy z možného střetu zájmů. Šetřil to také úřad v Černošicích, který za to Babišovi udělil pokutu. Středočeský kraj – tehdy ovládaný hnutím ANO – jako odvolací orgán pokutu zrušil.
Hvězdnou hodinou pro Babiše rozhodně nebyla pandemie, která začala v roce 2020. I jeho vlastní voliči ho kritizovali za chaoticky vyhlašovaná opatření a omezení, nedostatek zdravotnických pomůcek i přeplněné nemocnice. Jeho přeřek, že vláda „zachránila tisíce mrtvých“ koluje mezi lidmi dosud. Plošné, a ne vždy nutné kompenzace doprovázené nečekanými daňovými změnami, například zrušením superhrubé mzdy, nakonec způsobily opakované rekordní schodky státního rozpočtu.
Andrej Babiš: Rozhovor na E15.cz >>>
Petr Pavel
U Pavla se stále omílá tatáž kritika v podobě jeho vstupu do KSČ před rokem 1989. Zpětně svého rozhodnutí lituje s tím, že politiku v té době příliš neřešil a přihlášku do strany podal především proto, aby zvýšil své šance dostat se k výsadkovému útvaru v Prostějově. Pavel také vstoupil do armádního kurzu pro vojenské zpravodajce.
Slýchám, že jsem byl za komunismu rozvědčík. Nevím, co si pod tím představují ostatní. Nebyl jsem žádný Bond, ale výsadkář průzkumník, který se plazil blátem, mrznul ve sněhu a připravoval se na vysazení v týlu nepřítele, aby hledal odpalovací zařízení nebo velitelská stanoviště.
— Petr Pavel (@general_pavel) May 23, 2022
Koncem loňského roku se omluvil za svůj životopis z roku 1987, ve kterém popsal svůj loajální postoj k Sovětskému svazu i k invazi vojsk Varšavské smlouvy v roce 1968. „Životopis jsem psal jako mladý voják, který politiku a režim bral jako danou věc a nutné zlo… Byla to chyba, kterou už nezměním. Invazi z roku 1968 samozřejmě odsuzuji,“ citoval Pavla server iDnes.cz.
V prosinci 1989 ze strany vystoupil. „Nikdy jsem neskrýval, že některé věci s odstupem času vnímám jako chybu. Ale zároveň taky vnímám jako svoje plus, že jsem se z té chyby dokázal poučit,“ uvedl Pavel pro deník E15. „Naopak jsem se snažil svou chybu maximálně obrátit ve službu demokratické České republice,“ dodal s odkazem na svoji pozdější kariéru.
Petr Pavel: Rozhovor na E15.cz >>>
VIDEO: Rozhovor s Andrejem Babišem
VIDEO: Rozhovor s Petrem Pavlem
