Odborový předák Josef Středula odstoupil z kandidatury na prezidenta

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula

Předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula Zdroj: ČTK / Vondrouš Roman

Kandidáti na prezidenta: Josef Středula
Prostor X: Rozhovor s Josefem Středulou
Předseda ČMKOS Josef Středula (vlevo) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem
4
Fotogalerie

Znovuzvoleného předsedu Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josefa Středulu k prezidentské kandidatuře vyzval Miloš Zeman. Středula dlouhodobě sympatizuje s levicovou politikou a bývá často spojován se sociální demokracií. Pravidelně se vyjadřuje k české ekonomice, během pandemie bojoval třeba za vyšší nemocenskou. Nikdy nebyl členem KSČ. Behem prezidentské superdebaty na České televizi z kandidatury na prezidenta odstoupil.

Josef Středula odstoupil z kandidatury na prezidenta

„Vždy mi na prvním místě záleželo na zájmech občanů a na republice samotné. Koho chceme jako prezidenta? Komunistického udavače, navíc stojícího před soudem? Komunistického rozvědčíka? Já tedy ne. S tím se nesmířím. Proto jsem se rozhodl odstoupit z prezidentské kandidatury a podpořit jedinou pro mě přijatelnou kandidátku z vámi favorizované trojice, a to profesorku Danuši Nerudovou.“

Středula své odstoupení ohlásil namísto závěrečného slova kandidátů na konci takzvané superdebaty na České televizi. Moderátora požádal o zrušení limitu třiceti vteřin, který dostali ostatní kandidáti pro svojí řeč. Zdůvodnil to tak, že se jedná o jiný typ oznámení. Danuše Nerudová Josefa Středulu následně objala, ve své řeči se však k události dále nevyjádřila.

Výzva Miloše Zemana ke kandidatuře

„Věřím, Pepo, že tuto výzvu přijmeš,“ řekl Středulovi současný prezident na dubnovém sjezdu ČMKOS. O několik dní později velký milovník opery, Josef Středula skutečně sběr padesáti tisíc podpisů zahájil – nechat se navrhnout poslanci nebo senátory původně odmítal, nakonec si jimi však kandidaturu přece jen pojistil, byť potřebného počtu popisů od občanů dosáhl. 

Video: Miloš Zeman vyzývá Josefa Středulu ke kandidatuře.

Video placeholde
• ČTK

Válka na Ukrajině

V souvislosti s válkou na Ukrajině Středula tematizuje především práci s uprchlíky. Jako jednu z priorit uvádí zachování důstojnosti příchozích, kteří by neměli být vnímáni jako levná pracovní síla. Vláda by podle něj měla už v přijímacích formulářích zjišťovat jejich kvalifikaci a minulou profesi, aby jim následně mohla rychle a flexibilně nabízet adekvátní pracovní pozice.

Odborové organizace také ukrajinským pracovníkům nabízejí členství ve svých řadách a po ministerstvu práce a sociálních věcí požadují ukrajinský překlad pracovní legislativy. Varují před zneužíváním uprchlíků a volají po zákazu jejich zaměstnávání pracovními agenturami, aby se předešlo „mafiánským praktikám“.

Obecně Středula vyzývá k pomoci Ukrajině, podporuje návštěvy Kyjeva a tvrdí, že by se Česko mělo zapojit do poválečné obnovy Ukrajiny. „Ukrajina se brání agresi putinovského Ruska a je naší povinností ji pomáhat v maximální možné míře. Pokud by to bezpečnostní situace dovolila a já byl prezidentem, určitě bych za Volodymyrem Zelenskym vyrazil,“ uvedl Středula v anketě pro deník E15.

Inflace, boj o platy a sociální politika

Středula kritizuje celý soubor vládních opatření Deštník proti drahotě. „Valorizace penzí je automatická ze zákona, na tom nemají ministři žádnou zásluhu. Když vezmu matky či otce na rodičovské, tak místo aby přídavek automaticky rostl podle inflace, vláda jenom zrychlila jeho vyplácení,“ řekl pro Deník.

Středula v anketě pro deník E15 řekl, že by vláda měla nejvíce pomáhat lidem, kterým inflace znehodnocuje výplaty a úspory. „Do inflace se nejvíce promítají nákladové tlaky, v důsledku zdražování energií. Vláda by proto měla daleko více využívat zákon o cenách, a u přesně daných komodit nastavit maximální cenu,“ dodal.

Nelíbí se mu ani administrativní náročnost pětitisícového příspěvku na děti do 18 let. Cestu vidí spíše ve valorizaci stávajících dávek.

Coby odborový předák již několik měsíců tlačí na vládu s navýšením platů státních zaměstnanců. V průběhu června některé odbory kvůli dílčím neúspěchům v jednání zahájily stávkovou pohotovost. Dlouhodobě bojuje také za zvýšení minimální mzdy. Nevěří ani v připravenost České republiky na energetickou krizi, která je jedním z významných proinflačních tlaků.

Důchodová reforma

Nespokojený je i s aktuální výší starobních důchodů. Jako zásadní vnímá rozdíl mezi platbami zaměstnanců a OSVČ, systém je podle něj nutné udržet na silném solidárním principu. „Nikdo si však nemůže myslet, že  za minimální platby do systému bude dostávat vysoké plnění. Stanovení minimálního důchodu v tomto prostředí není možné,“ uvedl v rozhovoru pro deník E15.

S loňským návrhem reformy penzí ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) odbory také nesouhlasily. Chyběla jim především jasná vize na příjmové straně rozpočtu. Středula také trvá na legislativní záruce, že po uvedení reformy do praxe nebude nikdo dostávat méně než dnes.

Energetika

Středula se v tomto ohledu zdráhá vládu kritizovat. „Vláda mohla pomoci rychleji, ale nebudu ji za to kritizovat. Slabá je stále pomoc podnikům. Musíme nastavit bezpečnější mix energetických zdrojů, abychom v budoucnu nebyli tak zranitelní. Žádné opatření ale nebude stoprocentní v případě, kdy vypukne válka a v jejím důsledku energetická krize,“ uvedl v anketě pro deník E15. 

Demonstrace proti vládě

Českomoravská konfederace odborových svazů (ČMKOS) včele s předsedou Josefem Středulou uspořádala 8. října demonstraci proti chudobě s názvem „Pět minut po dvanácté" kvůli údajně nedostatečné reakci vlády na inflaci a její sociální dopady.

Zatímco Středula původně plánoval v demonstracích pokračovat, v polovině října oznámil, že spolu s odbory prozatím žádnou další demonstraci neplánují.

Názory na COVID-19

Během pandemie podporoval zvýšení ošetřovného a vyzdvihoval německý model nemocenské ve výši sta procent mzdy. Nesouhlasil s dočasným zmrazením platů většiny státních zaměstnanců, problém naopak nevidí v povinném očkování proti koronaviru u vybraných profesí.

„Je zajímavé, že povinné očkování proti zhruba deseti nemocem platí pro konkrétní profese již roky a nikdo ho nezpochybnil,“ uvedl v pořadu K věci pro CNN Prima News

Rozhovor s Josefem Středulou pro Prostor X: Jako prezident chci navázat na Havla i Zemana, ale budu aktivnější, oslovit můžu všechny voliče

Video placeholde

Prostor X: Rozhovor s Josefem Středulou • Videohub

Podpora kandidáta pro prezidentské volby

Jako důležitou vnímá Středula oporu v samotných odborářích. Ty požádal o podporu již dříve s tím, že o jejich hlasy „extrémně stojí“. Hromadné předkládání podpisových archů přímo v základních odborových organizacích ale neplánoval.

Kromě odborářů má Středula významnou podporu i od Miloše Zemana. Na začátku listopadu se Středula setkal se Zemanem a následně na svém twitterovém účtu poděkoval za přijetí a za Zemanovu podporu. 

Se sběrem podpisů mu naopak pomáhal spolek Mladých sociálních demokratů v čele s Lukášem Ulrychem. Dalšími lidmi z prostředí ČSSD ve Středulově okolí jsou například bývalá mediální spolupracovnice expremiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) Hana Kosová nebo člen představenstva společnosti Cíl, kterou ČSSD vlastní, Jan Korf. Přestože sbíral podpisy, svou kandidaturu si Josef Středula raději pojistil hlasy 11 senátorů.

Sponzoři prezidentské kampaně

Šéfem Středulovy kampaně je dlouholetý hradní protokolář Miroslav Sklenář, který během své patnáctileté kariéry pracoval pro všechny dosavadní české prezidenty, nejdéle pro Václava Havla. Je také jednatelem spolku Přátel Miloše Zemana, jež vešel ve známost v roce 2018 vedením masivní kampaně na podporu nynější hlavy státu.

Současně stojí Sklenař v čele spolku Společně pro lidi. Jeho úkolem je Středulovu kampaň zastřešit, na čemž spolupracuje i s brněnskou PR agenturou Red Elephant.

Josef Středula a odbory

Středula se po listopadu 1989 podílel na přeměně Revolučního odborového hnutí (ROH) ve standardní odbory. Jako zaměstnanec Vítkovických železáren se v roce 1990 ve 22 letech stal místopředsedou základní organizace odborů.

V roce 1991 byl zvolen jako člen do rady OS KOVO a od roku 1993 působil jako místopředseda svazu. V době, kdy Středula stál v čele svazu KOVO, se profiloval jako výrazný kritik pravicových vlád. Od roku 2014 je předsedou Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS).

Funkci předáka ČMKOS již dvakrát obhájil, naposledy v dubnu 2022.

Volební průzkumy

Podle volebních průzkumů Josef Středula zatím neoslovil zdaleka tolik voličů jako největší favorité prezidentských voleb Petr Pavel, Danuše Nerudová a Andrej Babiš. Společně s dalšími známějšími osobnostmi jako Pavel Fischer nebo Marek Hilšer se Středula řadí k výraznějším kandidátům. Velké šance na úspěch Středulovi nedávají ani sázkáři.

Další kandidáti pro prezidentské volby 2023

Do prezidentských voleb se kromě Středuly chystají také podnikatelé armádní generál ve výslužbě Petr Pavel, bývalá rektorka Mendelovy univerzity, ekonomka Danuše Nerudová, senátoři Pavel Fischer a Marek Hilšer nebo lékař a bývalý rektor UK Tomáš Zima. Kandidaturu na prezidenta potvrdil i bývalý premiér Andrej Babiš. Kandidovat bude také podnikatel Karel Diviš a poslanec SPD Jaroslav Bašta.

Kandidáti na prezidenta 2023 přehledně >>>

Josef Středula
Datum narození12. listopadu 1967
PovoláníPředseda ČMKOS
VzděláníStřední průmyslová škola strojnická v Opavě
Oficiální oznámení kandidatury5. května 2022
Podpisy pro kandidaturu11 senátorů

 

Kdo je Josef Středula (video)

Video placeholde
Kandidáti na prezidenta: Josef Středula • Videohub