Z důvodu zhoršování rodinné finanční situace uvažuje řada zaměstnanců o druhém aktivním příjmu. Zejména letní měsíce přitom nabízejí různé brigády, které lze skloubit i s hlavním pracovním poměrem. Jak se liší daňové povinnosti u přivýdělku? Na co si dát pozor?
Zaměstnanci pracující na plný úvazek u jednoho zaměstnavatele si v praxi přivydělávají nejčastěji na některou z pracovních dohod, ale výjimkou není ani další práce na zkrácený úvazek. Někteří zaměstnanci si přivydělávají i samostatnou výdělečnou činností.
„Výhodou podnikání při zaměstnání je, že se pro účely placení sociálního a zdravotního pojištění považuje za vedlejší samostatnou výdělečnou činnost a pojistné se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu a neplatí tedy institut minimálního pojistného,“ dodává Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.
Dohody a neplacení pojistného
V případě práce na dohodu s hrubou odměnou do limitu se neplatí z hrubé odměny sociální ani zdravotní pojištění. U dohody o provedení práce nesmí hrubá měsíční odměna od zaměstnavatele překročit 10 tisíc korun a u dohody o pracovní činnosti 3 999 korun.
Limit pro neplacení pojistného se přitom prozatím sleduje u každého zaměstnavatelé zvlášť, připravované legislativní změny však počítají se zhoršením daňové výhodnosti dohody o provedení práce při práci pro více zaměstnavatelů současně od příštího roku. Aktuálně je však stále přivýdělek na dohodu o provedení práce daňově atraktivní pro zaměstnance i zaměstnavatele.
„Zaměstnanci, kteří v plném rozsahu využijí daňové slevy a daňové odpočty v hlavním zaměstnání a mají hrubou odměnu z dohody o provedení práce 10 tisíc korun a méně, nemají žádné daňové starosti a odvodem 15procentní srážkové daně jsou jejich daňové povinnosti splněny, nemusí tedy vyplňovat daňové přiznání,“ vysvětluje Gabriela Ivanco.
Zkrácený úvazek a povinnost podat daňové přiznání
Zaměstnanci pracující současně na dvě pracovní smlouvy musí za rok 2023 podat daňové přiznání, přestože ve druhém případě se jedná o práci na zkrácený úvazek. V případě, že alespoň v jednom měsíci během roku plyne příjem, ze kterého je odvedena zálohová daň z příjmu od dvou zaměstnavatelů současně, tak vzniká povinnost podání daňového přiznání. Ze zkráceného úvazku se přitom vždy odvádí zálohová daň z příjmu.
Zaměstnanci s přivýdělkem na zkrácený úvazek tedy nemohou požádat svého zaměstnavatele o roční zúčtování daně a pro vyplnění daňového přiznání si vyžádají od všech zaměstnavatelů potvrzení o zdanitelných příjmech.
Podnikající zaměstnanci a neplacení sociálního pojištění
Vyplnění daňového přiznání je v praxi zpravidla samozřejmostí pro všechny OSVČ, tedy i pro podnikající zaměstnance. I při výkonu vedlejší samostatné výdělečné činnosti je nutné vyplnit přehledy, do kterých se uvádí pouze příjmy a výdaje ze samostatné výdělečné činnosti.
Roční sociální i zdravotní pojištění se vypočítá ze skutečného vyměřovacího základu, kterým je polovina daňového základu. Sazba zdravotního pojištění je 13,5 procenta a sociálního pojištění 29,2 procenta. „Když je příjem ponížený o výdaje za celý rok 2023 do 96 777 korun, tak se sociální pojištění z přivýdělku vůbec neplatí,“ dodává Gabriela Ivanco.
