Na podzim roku 2025 se v ČR uskuteční parlamentní volby. Občané si po čtyřech letech znovu zvolí své zástupce v Poslanecké sněmovně. Kdy se dozvíme přesný termín voleb, jakým systémem jsou poslanci voleni a koho ve volbách do Poslanecké sněmovny favorizují volební průzkumy?
- Termín voleb
- Volební průzkumy
- Poslanecká sněmovna: aktuální složení
- Kandidáti, strany, koalice, lídři
- Poslanecký mandát
- Kdo může volit
- Systém voleb a jak volit do Poslanecké sněmovny
- Volební místnosti a kde volit
- Volební lístky: úprava a ztráta
- Voličský průkaz
- Volební komise: členové a odměna
- Výsledky voleb
Termín voleb do Poslanecké sněmovny
Volby do Poslanecké sněmovny se konají každé čtyři roky. Naposledy občané volili nové poslance 8. a 9. října 2021. Pokud nedojde k rozpuštění Poslanecké sněmovny a vyhlášení předčasných voleb, půjdou Češi k volebním urnám na podzim roku 2025. Přesný termín voleb vyhlásí prezident Petr Pavel nejpozději 90 dnů před konáním voleb.
Rozhodnutí o vyhlášení voleb je zveřejňované ve Sbírce zákonů. Za den vyhlášení parlamentních voleb je považován den, kdy byla částka Sbírky zákonů s rozhodnutím o vyhlášení voleb rozeslána. Ode dne vyhlášení voleb jsou odvozené další zákonné lhůty a termíny spojené s organizací voleb – například termíny pro odevzdání kandidátních listin a jejich přezkoumání, losování volebních čísel Státní volební komisí nebo zveřejňování adres volebních místností.
Volební průzkumy
Volební průzkumyfavorizují ve sněmovních volbách 2025 hnutí ANO. Strana vedená Andrejem Babišem si podle většiny volebních průzkumů dlouhodobě udržuje podporu zhruba 30 % voličů. Na druhém místě se s velkým odstupem nachází ODS. Ta však v minulých volbách kandidovala v rámci koalice SPOLU ještě s TOP 09 a KDU-ČSL. Obě zmiňované strany se samostatně v průzkumech pohybují na hraně volitelnosti, tedy okolo 5 %.
Za ODS se ve volebních průzkumech umisťují Piráti a SPD. Do Poslanecké sněmovny by se mělo dostat také hnutí STAN. Šance na zvolení živí ještě KSČM, SOCDEM (dříve ČSSD) a Přísaha. Jak vypadají volební preference jednotlivých subjektů podle posledních průzkumů?
Poslanecká sněmovna aktuálně
Do Poslanecké sněmovny se na základě voleb v roce 2021 dostaly čtyři subjekty:
- vítězná koalice SPOLU (ODS, TOP 09 a KDU-ČSL) se ziskem 27,79 % hlasů,
- hnutí ANO s 27,12 % hlasů,
- Piráti a Starostové (koalice Pirátské strany a hnutí STAN) s 15,62 % hlasů,
- SPD s 9,56 % hlasů.
Další politické strany nepřekročily potřebnou 5% volební klauzuli a jejich kandidáti se tak do Poslanecké sněmovny nedostali. Nejblíže bylo hnutí Přísaha vedené Robertem Šlachtou, které získalo 4,68 % hlasů. Za branami parlamentu zůstala s 4,65 % hlasů také ČSSD (SOCDEM). Na sestavení vlády se dohodly koalice SPOLU a Piráti a Starostové. Svoji důvěru opírají o podporu 108 poslanců. Zbylých 92 křesel připadlo opozičnímu hnutí ANO a SPD.
Politické strany, koalice, kandidáti a lídři
Které politické strany mají ve volbách do Poslanecké sněmovny 2025 reálnou šanci na zvolení?
Hnutí ANO
- Předseda: Andrej Babiš
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,12 %
- Aktuální počet poslanců: 72
Podle volebních průzkumů hlavní favorit voleb. Znovuzvolený předseda hnutí Andrej Babiš potvrdil, že pokud ANO vyhraje volby, chtěl by se stát premiérem. V této funkci již působil v letech 2017–2021. K dalším významným postavám hnutí patří bývalý místopředseda vlády Karel Havlíček nebo bývalá ministryně financí Alena Schillerová.
ODS
- Předseda: Petr Fiala
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice SPOLU)
- Aktuální počet poslanců: 34
Druhé místo ve volebních průzkumech dlouhodobě drží ODS. S největší pravděpodobností ji do voleb opět povede Petr Fiala. Nejprve však v dubnu musí obhájit svoji pozici na volebním sjezdu strany. Zatím se mu ale nerýsuje žádný silný protikandidát. K nejvýraznějším osobnostem ODS patří ministr financí Zbyněk Stanjura, ministryně obrany Jana Černochová či ministr dopravy Martin Kupka.
Piráti
- Předseda: Ivan Bartoš
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 15,62 % (v rámci koalice PirSTAN)
- Aktuální počet poslanců: 4
Piráti v minulých volbách do Poslanecké sněmovny získali v koalici se Starosty 15,62 % hlasů. Doplatili ale na masivní kroužkování ve prospěch koaličních kolegů a získali jen 4 mandáty. Do voleb v roce 2025 Piráty opět povede Ivan Bartoš, který v čele strany stojí s krátkou přestávkou již 13 let.
SPD
- Předseda: Tomio Okamura
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 9,56 %
- Aktuální počet poslanců: 20
Stabilní podporu okolo 10 % hlasů vykazuje ve volebních preferencích SPD. Podobný zisk si strana připsala i ve dvou posledních sněmovních volbách. Ve volbách do Evropského parlamentu, krajských i senátních volbách bude SPD kandidovat spolu s Trikolorou. Pro volby do Poslanecké sněmovny 2025 tato spolupráce zatím potvrzena nebyla.
STAN
- Předseda: Vít Rakušan
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 15,62 % (v rámci koalice PirSTAN)
- Aktuální počet poslanců: 33
- Starostové mají v Poslanecké sněmovně 33 zástupců. Může za to především kroužkování voličů na společné kandidátce s Piráty. Stranu do voleb povede Vít Rakušan, který v současné vládě zastává pozici ministra vnitra. K dalším výrazným postavám hnutí patří bývalý ministr školství Petr Gazdík či aktuální šéf tohoto resortu Mikuláš Bek.
TOP 09
- Předsedkyně: Markéta Pekarová Adamová
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice SPOLU)
- Aktuální počet poslanců: 14
TOP 09 povede do voleb Markéta Pekarová Adamová, která stranický sněm ovládla již potřetí. Prvním místopředsedou strany je ministr zdravotnictví Vlastimil Válek. Přestože má strana aktuálně 14 poslanců, samostatně se ve volebních průzkumech pohybuje na hranici volitelnosti.
KDU-ČSL
- Předseda: Marián Jurečka
- Počet hlasů v posledních parlamentních volbách: 27,79 % (v rámci koalice SPOLU)
- Aktuální počet poslanců: 23
Ještě horší preference než TOP 09 vykazuje KDU-ČSL, která by se podle volebních průzkumů do Poslanecké sněmovny samostatně spíše nedostala. Aktuální předseda strany Marián Jurečka by měl svoji pozici obhajovat na letošním sjezdu strany.
Další strany a hnutí
Do Poslanecké sněmovny by se ráda vrátila ČSSD, která od roku 2023 vystupuje pod značkou SOCDEM. Stranu vede Michal Šmarda. Tradiční značku ČSSD mezitím začal používat Jiří Paroubek. Bývalý premiér stojí v čele subjektu vystupujícího pod jménem Česká suverenita sociální demokracie. O návrat do parlamentu usiluje také KSČM vedená Kateřinou Konečnou.
Svůj druhý pokus o překročení pětiprocentní hranice v parlamentních volbách plánuje Robert Šlachta s Přísahou. Kandidovat se chystá rovněž strana PRO, kterou vede organizátor protivládních demonstrací Jindřich Rajchl. Do voleb se chystají promluvit také Svobodní, Trikolóra nebo Strana Zelených.
Koalice stran 2025
V posledních parlamentních volbách se do Poslanecké sněmovny dostaly dvě koalice – SPOLU a PirSTAN. Zatímco u první koalice se rýsuje pokračování a všechny tři subjekty společně kandidují i do eurovoleb, koalice Pirátů a Starostů nejspíš skončí. Potvrzují to prohlášení lídrů obou stran. Reálná je naopak spolupráce SPD a Trikolory, kterou obě strany budou testovat ve volbách v roce 2024.
Poslanecký mandát: Jak dlouho trvá?
Poslanci jsou v ČR voleni na čtyři roky. Poslanecký mandát vzniká dle článku 19 odst. 3 Ústavy České republiky zvolením. V případě, že poslanec odmítne na ustavující schůzi složit poslanecký slib či jej složí s výhradou, mandát mu zaniká. K zaniknutí mandátu dále dochází:
- uplynutím volebního období,
- vzdáním se mandátu,
- ztrátou volitelnosti (smrt či ztráta občanství),
- rozpuštěním Poslanecké sněmovny,
- vznikem neslučitelnosti funkcí podle čl. 22 Ústavy České republiky.
Kdo může volit do parlamentu?
Ve volbách do parlamentu může volit každý občan ČR, který alespoň druhý den voleb dovrší věku 18 let a zároveň nemá:
- omezenou svéprávnost k výkonu volebního práva,
- omezenou svobodu z důvodu ochrany zdraví lidu (častá překážka během pandemie covid-19).
Systém voleb: Jak volit do parlamentu?
Volby do Poslanecké sněmovny probíhají podle zásad poměrného volebního systému. Česká republika je při volbě rozdělena do 14 volebních obvodů podle krajů. Celkem se volí 200 poslanců. Počet mandátů, který připadne danému kraji, se určí na základě počtu platných hlasů ve volebním obvodu. Mandáty se rozdělují jen stranám s minimálním volebním ziskem ve výši 5 %. U koalice dvou stran je stanovena uzavírací klauzule 8 %, v případě trojkoalice 11 %.
K rozdělení mandátů dochází ve dvou skrutiniích. První probíhá na základě Imperialiho kvóty. Ta zvýhodňuje úspěšnější strany, ale daleko mírněji než d'Hondtova metoda používaná v letech 2002–2017. Ve druhém skrutiniu se používá Hagenbach-Bischoffova kvóta.
Do výsledků se promítají také preferenční hlasy voličů. Jsou udělovány zakroužkováním pořadového čísla u jména kandidáta na volebním lístku. Každý volič má k dispozici až 4 preferenční hlasy. Nemusí je však udělit – volební lístek může odevzdat neupravený a hlasovat tak pro kandidátku v navrhované podobě. Preferenční hlasy slouží k posunutí kandidáta v rámci kandidátní listiny. Pokud dotyčný získá 5 % z platných hlasů pro daný subjekt, připadne mu mandát přednostně. Je-li takových kandidátů více, rozhoduje počet preferenčních hlasů.
Volební místnosti: Kde volit do parlamentu?
V ČR voliči hlasují ve volebním okrsku na území obce, kde mají trvalé bydliště. Zde jsou zapsáni do stálého seznamu voličů. Přesnou adresu volební místnosti zveřejní starosta obce nejpozději 15 dnů před volbami způsobem v místě obvyklým (obecní vývěska, web obce apod.).
V zahraničí mohou voliči ve volbách do Poslanecké sněmovny hlasovat na zastupitelském úřadu ČR, kde jsou zapsáni do zvláštního seznamu voličů. Tento úřad je také zodpovědný za poskytování bližších informací o volbách. Pokud se voliči nemohou dostavit do příslušné volební místnosti, mohou si opatřit voličský průkaz. S ním lze hlasovat v kterékoliv volební místnosti na území ČR či zastupitelském úřadu v zahraničí.
Volební lístky pro volby do Poslanecké sněmovny
Volební lístky obdržíte při sněmovních volbách na adresu svého trvalého bydliště nejpozději 3 dny před volbami. Pokud vám hlasovací lístky přijdou nekompletní nebo je ztratíte, můžete si ve volební místnosti zažádat o náhradní sadu. Voliči v zahraničí obdrží volební lístky až ve volební místnosti u zastupitelského úřadu ČR.
Na každém volebním lístku je vždy kandidátka jedné politické strany, hnutí či koalice. Hlasovací lístky jsou opatřeny vylosovanými volebními čísly, která jsou pro kandidující subjekty ve všech krajích stejná. Při volbě vkládáte do úřední obálky vždy jen jeden volební lístek (případně doplněný o max. 4 preferenční hlasy). Více volebních lístků v jedné obálce bude při sčítání vyhodnoceno jako neplatný hlas. Totéž platí pro:
- přetržené volební lístky,
- hlasovací lístky, které nejsou vytištěné na předepsaném tiskopise,
- volební lístky, které nejsou vložené do úřední obálky vydané volební komisí.
Voličský průkaz pro volby do Poslanecké sněmovny
Voličský průkaz vám umožní volit mimo svůj volební okrsek v kterékoliv volební místnosti na území ČR či zastupitelském úřadu v zahraničí. Zažádáte si o něj u obecního úřadu (případně úřadu městské části nebo městského obvodu) v místě, kde jste přihlášeni k trvalému pobytu. Žádost lze podat:
- elektronicky (přes datovou schránku),
- písemně,
- osobně.
Elektronickou a písemnou žádost (ta musí být navíc doplněna úředně ověřeným podpisem) musí příslušný úřad obdržet nejpozději 7 dnů před volbami – do pátku v 16 hodin. Osobně si voličský průkaz vyřídíte ještě 2 dny před volbami, tj. do středeční 16. hodiny. Voličský průkaz jste povinni při volbě odevzdat volební komisi, jinak vám hlasování nebude umožněno.
Volební komise: Odměna a jak se stát členem
Za řádný průběh parlamentních voleb ve volebním okrsku zodpovídá volební komise. Její členové kontrolují totožnost voličů, dohlíží na správnost postupu při hlasování a sčítají odevzdané hlasy. Počet členů volební komise určuje starosta obce podle počtu voličů v okrsku. Volební komise by však měla mít minimálně 5 členů. V okrscích s méně než 300 voliči může být komise čtyřčlenná.
Členy volební komise nominují kandidující politické strany. Doplňují je dobrovolníci, kteří se přihlásí na příslušném obecním či městském úřadu. Ve volební komisi mohou zasednout osoby, které:
- jsou občany ČR či občany jiné země s právem volit na našem území,
- jsou přihlášené k trvalému pobytu v ČR (u státních příslušníků jiné země stačí registrovaný přechodný pobyt),
- nejpozději v den složení slibu dovrší věku 18 let (ke složení slibu dochází na prvním zasedání komise nejpozději 21 dnů přede dnem voleb),
- nenaplňují žádnou z překážek ve výkonu volebního práva (například omezení svéprávnosti či výkon trestu odnětí svobody),
- ve volbách do Poslanecké sněmovny zároveň nekandidují.
Členové volební komise za svoji činnost získávají peněžní odměnu. U řadových členů je pro volby stanovena jednorázová částka 1 800 Kč. U místopředsedy a zapisovatele činí odměna 2 100 Kč, předseda komise si přijde na 2 200 Kč. Pokud se volby do Poslanecké sněmovny konají v souběhu s dalšími volbami, zvyšuje se odměna za výkon jednotlivých funkcí o 400 Kč.
Výsledky voleb 2025
Kdy se dozvíme výsledky parlamentních voleb 2025? Volební místnosti se tradičně uzavřou v sobotu ve 14 hodin. Poté volební komise začíná se sčítáním hlasů. Průběžné výsledky voleb jsou zveřejňované prakticky okamžitě po uzavření volebních místností. V první fázi jsou v nich ale započítané jen nejmenší volební okrsky, kde se hlasy sčítají nejrychleji. Konečné volební výsledky (nebo alespoň výsledky zahrnující drtivou většinu volebních okrsků) lze očekávat během sobotního večera.
