Aktualizováno: Prezidentské volby v USA 2024: Termín, průzkumy a preference

• Termín voleb v USA 2024
• Volební průzkumy 2024
• Výsledky voleb
• Kandidáti na prezidenta USA 2024
• Volební témata 2024
• Volební systém
• Jak volit z Česka?
• Volební účast
• Prezidenti USA (2. světová válka - současnost)

Termín voleb: Kdy budou prezidentské volby v USA

Po čtyřech letech se v USA opět budou konat prezidentské volby. Jejich termín je v Americe pevně stanovený – volby probíhají vždy v úterý po prvním pondělí v listopadu. Termín volby prezidenta připadá na:

• úterý 5. listopadu 2024.

V tento den vyberou občané 50 amerických států a Washingtonu D.C. své volitele. Ti zhruba o měsíc později zvolí prezidenta z nominovaných kandidátů. Fakticky se ale volitelé řídí hlasy voličů, proto je o americkém prezidentovi rozhodnuto již po hlasování občanů.

Volby v USA sledujte online >>>

Volební průzkumy a preference pro volby v USA 2024

Dlouho se čekalo opakování duelu mezi Joe Bidenem a Donaldem Trumpem – volební průzkumy před americkými prezidentskými volbami hovořily o těsném výsledku, avšak v návaznosti na nepovedenou debatu se preference začaly výrazně vychylovat ve prospěch Donalda Trumpa.

Preference republikánského kandidáta ještě více narostly po nezdařeném atentátu na meetingu poblíž Butleru v Pensylvánii. Mnozí také stále silněji zpochybňovali zdravotní kondici Bidena a objevily se také informace o tom, že na výměnu tlačí mnozí spoznoři. Nedlouho poté, co se současný prezident USA nakazil covidem, rozhodl se svoji kandidaturu stáhnout a podpořit současnou viceprezidentku Kamalu Harrisovou. 

Harrisová má výhodu, že jako současná viceprezidentka může na Bidenovou kampaň navázat. Energický start do kampaně se jí evidentně vydařil. Podle volebních průzkumů má o poznání větší šanci  porazit Donalda Trumpa. Také televizní debatu zvládla Harrisová mnohem lépe než Biden.

Spojené státy tak čeká velmi zajímavá bitva. Opět budou rozhodovat tzv. swing states – státy, kde je podpora demokratů a republikánů dlouhodobě vyrovnaná. Do této skupiny patří například Arizona, Nevada, Pensylvánie nebo Michigan.

Otazníky budí Trumpovo trestní stíhání, odsouzení a kauzy. Teoreticky je i možné, že by mohl vykonávat funkci z vězení, k tomu ale téměř jistě nedojde.

Výsledky voleb 2024: Kdy bude znám nový prezident USA?

Americké volby tradičně přitahují pozornost celého světa. Výsledky voleb ale nemusí být zveřejněné hned 5. listopadu. Například v roce 2020 nebyly volební výsledky známé ani po třech dnech. Na vině byl především vysoký podíl korespondenčních hlasů, který vzrostl kvůli pandemii covid-19. Šlo o první případ, kdy byly výsledky voleb takto zpožděné. Za normálních okolností byl již ve volební den sečtený dostatečný počet hlasů na to, abychom znali vítěze.

Vzhledem k nejistému množství korespondenčních hlasů a dalším možným komplikacím (přepočítávání při těsném výsledku) nelze s jistotou říct, kdy budou výsledky voleb 2024 k dispozici. V ideálním případě bychom se jméno nového prezidenta USA mohli dozvědět již v den voleb.

Výsledky voleb sledujte online >>>

Kandidáti na prezidenta: Primárky a kdo chce být nový prezident USA

Hlavní kandidáty do prezidentských voleb nominují dvě nejsilnější politické strany – Demokratická a Republikánská strana. V obou táborech se v průběhu roku uskutečnily tzv. primárky, které slouží pro předvýběr kandidátů.

Politici se mohou o úřad ucházet také na základě nominace menších politických stran nebo kandidovat jako nezávislí. Nicméně tito prezidentští kandidáti ve volbách tradičně získávají jen minimální podporu voličů. Kdo jsou kandidáti na prezidenta USA?

Demokraté

Kamala Harrisová

• Současná viceprezidentka USA 
• Datum narození: 20. října 1964
• Domovský stát: Kalifornie

Po odstoupení Joe Bidena je Kamala Harrisová nová a již také oficiálně potvrzená kandidátka Demokratické strany v boji o prezidentský úřad v USA. Nominaci Harrisové stvrdil sjezd Demokratické strany v Chicagu. Podpořil ji i současný prezident Joe Biden, bývalý prezident Barack Obama s manželkou Michelle a řada dalších osobností mezi demokraty. Patří mezi ně guvernér Kalifornie Gavin Newsom, ministr dopravy Pete Buttigieg, nebo guvernér Pensylvánie Josh Shapiro, o němž Harrisová uvažovala jako o potenciálním viceprezidentovi. Jako kandidáta na viceprezidenta si Harrisová nakonec vybrala guvernéra Minnesoty Tima Walze.

Harrisová vystudovala politologii a ekonomii na Howardově univerzitě ve Washingtonu a následně také na Kalifornské univerzitě, kde se zaměřila na právo. Pracovala jako státní zástupkyně na různých úrovních, věnovala se například zločinům proti LGBT komunitě, právům žen a kampaním za zrušení trestu smrti. V roce 2017 byla zvolena senátorkou za stát Kalifornie.

O tři roky později ji Joe Biden, tehdejší kandidát na amerického prezidenta, vybral jako svou viceprezidentku. Po jejich společném vítězství ve volbách se Harrisová stala nejvýše postavenou ženou v historii amerických volených úřadů a první Američankou s tmavší pleti v této funkci. V Bidenově administrativě měla na starosti migraci. Očekává se, že bude aktivně prosazovat práva žen, zejména v oblasti interrupcí a naváže v politickém kurzu, která vyznávala současná Bidenova vláda, tedy například i s ohledem na podporu Ukrajiny a vztahy s evropskými spojenci v NATO.

Více: Kdo je Kamala Harris a jaké má názory? >>>

Republikáni

Donald Trump

• 45. prezident USA
• Datum narození: 14. června 1946
• Domovský stát: Florida

Do Bílého domu by se rád vrátil Donald Trump. Ten v roce 2020 prohrál volby právě s Bidenem. Výsledky voleb ale Trump dodnes zpochybňuje. V případě zvolení by se stal teprve druhým prezidentem, kterému se podařil návrat po volebním období někoho jiného. Dosud to zvládl jen Grover Cleveland na konci 19. století. V primárkách si již zajistil potřebný počet delegátů a bude se znovu ucházet o funkci jako kandidát na prezidenta republikánské strany.

Trump hodlá tvrdě bojovat proti nelegální migraci do Spojených států. Práva na potrat chce nechat v pravomoci států USA. Obavy budí jeho celní politika, která může mířit i na evropské státy a negativně ovlivnit jejich export. Válku na Ukrajině chce ukončit, nikdy ovšem nespecifikoval, za jakých podmínek. Spojence v NATO chce dotlačit k důslednému plnění závazku dávat dvě procenta HDP na obranu. Podobně bezvýhradná není ani podpora Korejské republice, pokud by země čelila invazi z KLDR. Nevyhýbal by se naopak podpoře Izraele v případném konfliktu s Íránem, i když vládu izraelský premiér Netanjahua za jeho postup v Gaze kritizuje.  

V květnu 2024 se stal prvním bývalým prezidentem USA v historii, který byl odsouzen za trestný čin. Porota ho uznala vinným z falšování finančních záznamů v souvislosti s platbami pornoherečce Stormy Danielsové za její mlčenlivost. 13. července 2024 byla na předvolebním mítingu nedaleko Butleru v Pensylvánii na Donalda Trumpa neúspěšně spáchán atentát, při kterém střelec zasáhl Trumpovo ucho. Ochranka atentátníka zabila. 

Kandidatura Donalda Trumpa byla potvrzena na nominačním sjezdu republikánů v Milawaukee. Viceprezidentem se má stát republikánský senátor za stát Ohio James David Vance.

Více: Donald Trump: Názory a volební program >>>

Odstoupili

Joe Biden

• 46. prezident USA
• Datum narození: 20. listopadu 1942
• Domovský stát: Delaware

Současný americký prezident o Joe Biden měl původně nastoupit proti Donaldu Trumpovi v opakování duelu z roku 2020. V primárkách si zajistil potřebný počet delegátů na to, aby obhajoval svoji funkci jako kandidát na prezidenta Demokratické strany. V poslední době však sílil tlak na jeho odstoupení z voleb, především kvůli jeho pokročilému věku a sílících pochybách o celkové kondici. 

V době voleb bude Bidenovi 82 let a již nyní je nejstarším americkým prezidentem v historii. Objevily se navíc zprávy o tom, že s Bidenem v roli kandidáta Demokratickou stranu odmítají podpořit i její bohatí sponzoři. Joe Biden oznámil odstoupení z kampaně 21. července a doporučil straně jako kandidátku Kamalu Harrisovou.

Více: Joe Biden: Názory a volební program >>>

Robert F. Kennedy

• Environmentální právník
• Datum narození: 17. ledna 1954
• Domovský stát: Kalifornie

Synovec slavného J. F. Kennedyho chtěl původně získat nominaci u demokratů, ale nakonec kandidoval jako nezávislý. Robert F. Kennedy v posledních letech zaujal především silnými antivaxerskými postoji během pandemie covid-19. Jeho šance na zvolení nebyly velké, ale svými názory teoreticky dokázal oslovit voliče obou hlavních stran. V pátek 23. srpna Kennedy oznámil, že přerušuje svou kampaň a vyjádřil podporu Donaldu Trumpovi.

„Svou kampaň neukončuji. Jednoduše jsem ji pozastavil,“ uvedl Kennedy. Dodal, že zahájil proces, který povede k vyškrtnutí jeho jména z kandidátek v deseti amerických státech, které bývají pro výsledek prezidentských voleb klíčové. „V srdci už nevěřím, že mám realistickou cestu k volebnímu vítězství,“ vysvětlil Kennedy.

Nikki Haleyová

• Bývalá velvyslankyně USA při OSN, bývalá guvernérka Jižní Karolíny
• Datum narození: 20. ledna 1972
• Domovský stát: Jižní Karolína

Zkušená politička a diplomatka, která v letech 2017–2018 zastávala funkci velvyslankyně USA při OSN. V minulosti patřila Nikki Haleyová mezi výrazné „trumpisty“, dnes Trumpa spíše kritizuje. Její podpora rostla a dokázala nad Trumpem zvítězit v primárkách ve Vermontu a Washingtonu DC. Podpora Trumpa byla však mnohem vyšší. Haleyová proto po volebním superúterý 6. března prezidentské volby odstoupila. Trumpa přímo nepodpořila.

Vivek Ramaswamy

• Podnikatel, spisovatel a politický aktivista
• Datum narození: 9. srpna 1985
• Domovský stát: Ohio

Americké volby chtěl s nominací Republikánské strany ovládnout také podnikatel Vivek Ramaswamy. Ten ve svých knihách odmítá nová sociální a environmentální hnutí. V amerických médiích je označován za jednu z hlavních tváří anti-woke hnutí. Potomek indických přistěhovalců patřil k obdivovatelům Donalda Trumpa, kterého podpořil po neúspěšných primárkách Iowě, po kterých Ramaswamy odstoupil.

Ron DeSantis

• Guvernér státu Florida
• Datum narození: 14. září 1978
• Domovský stát: Florida

Současný guvernér Floridy Ron DeSantis oznámil kandidaturu na Twitteru (nyní X) v online rozhovoru s generálním ředitelem této sociální sítě Elonem Muskem. Podle volebních průzkumů šlo dlouhodobě o nejvážnějšího vyzyvatele favorizovaného Trumpa.

Podpora republikána DeSantise ale po oznámení spíše klesala, což mělo za následek to, že kandidát 21. ledna oznámil odstoupení z prezidentské volby. Floridský guvernér podpořil Donalda Trumpa, který se stal jasným vítězem prvních letošních primárek v Iowě. DeSantis v nich skončil s velkým odstupem druhý.

Asa Hutchinson

• Bývalý guvernér státu Arkansas
• Datum narození: 3. prosince 1950
• Domovský stát: Arkansas

Přízeň republikánů chtěl získat i Asa Hutchinson. Bývalý guvernér Arkansasu se v rámci strany řadil k největším kritikům Donalda Trumpa. Ten by měl podle Hutchinsona kvůli svým skandálům z volby odstoupit. V Iowě skončil Hutchinson šestý a z prezidentské volby se stáhl.

Ryan Binkley

• Podnikatel a pastor
• Datum narození: 19. listopadu 1967
• Domovský stát: Texas

Dalším republikánským kandidátem byl podnikatel a pastor Ryan Binkley. Stavěl se do role sjednotitele, který dokáže usmířit tábory rozdělené především odlišnými názory na Donalda Trumpa. Nicméně od oznámení kandidatury patřil Binkley k outsiderům primárek. Po špatných výsledcích odstoupil na konci února a podpořil Donalda Trumpa.

Marianne Williamsonová

• Autorka, lektorka a aktivistka
• Datum narození: 8. června 1952
• Domovský stát: Kalifornie

Spisovatelka a aktivistka, která se hlásí k progresivním demokratům. Svoji kandidaturu oznámila v únoru 2023. Marianne Williamsonová usilovala o demokratickou prezidentskou nominaci již v roce 2020. Nakonec však z primárek kvůli nepříznivým volebním průzkumům odstoupila. Ani tentokrát to nevypadá, že kandidaturu Joea Bidena ohrozí. V únoru nejprve přerušila, poté následně obnovila kampaň. Na konci července prohlásila, že s Harrisovou nehodlá soupeřit o nominaci na sjezdu demokratů, čímž ukončila svou kampaň.

Dean Phillips

• Člen Sněmovny reprezentantů za stát Minnesota
• Datum narození: 20. ledna 1969
• Domovský stát: Minnesota

Americký poslanec Dean Phillips byl uvnitř Demokratické strany nejvážnější konkurencí současného prezidenta. S Bidenovou politikou Phillips v zásadě souhlasí, v prezidentském křesle ale s ohledem na budoucnost vidí mladšího kandidáta. Po volebním superúterý přerušil svou kampaň.

Volební témata pro volby 2024

Jaká hlavní témata budou americké prezidentské volby 2024 ovlivňovat? Diskutovat se bude o ekonomické situaci, zahraniční politice, ale také o potratech.

• Principy demokracie: Podle průzkumu agentury AP-NORC se 62 % Američanů domnívá, že by výsledky voleb 2024 mohly ohrozit demokracii ve Spojených státech. Obavy mají zejména demokraté, kteří poukazují na některé kontroverzní výroky Donalda Trumpa. Ten mimo jiné prohlásil, že by v úřadu zúčtoval se svými oponenty a naopak omilostnil osoby odsouzené za vedení útoku na budovu Kongresu. Republikáni ohrožení demokracie spatřují především v omezování svobod.
• Válka na Ukrajině a v Gaze: Zatímco Bidenova administrativa se hlásí k další podpoře Ukrajiny, za Trumpa by napadená země nejspíš přišla o silného spojence. Republikáni jsou v otázce pomoci Ukrajině mnohem zdrženlivější – někteří senátoři v Kongresu blokují finanční pomoc Kyjevu již nyní. Ožehavým tématem bude také válka mezi Izraelem a Hamásem. Zde se ale obě strany na podpoře Izraele zatím shodují.
• Ekonomická situace: Tradiční téma voleb. Také USA se v posledních letech potýkají s vysokou inflací. Postup v ekonomice, který vykonává současná demokratická vláda je v průzkumech veřejného mínění hodnocen velmi negativně.
• Zdravotnictví: Další dlouholeté téma amerických prezidentských voleb. V USA není zdravotní pojištění povinné a nejchudší část populace na něj nedosáhne. Demokraté se v posledních letech snažili podíl těchto osob snížit, například prostřednictvím tzv. Obamacare. Republikáni podobné výdaje kritizují. Na zachování soukromé povahy celého systému se ale shodují hlavní proudy v obou táborech.
• Školství: Prezident Joe Biden během svého volebního období představil program na odpuštění studentských dluhů. Ten byl ale loni v červnu zamítnut Nejvyšším soudem. Bidenova administrativa se proto oddlužení studentů snaží zajistit jiným způsobem. Republikáni snahy kritizují jako společensky nespravedlivé. Další ožehavou otázkou v oblasti školství je přístup k výuce afroamerické historie a rasové identitě.
• Potraty: Amerikou v poslední době cloumá téma potratů. Ve státech ovládaných republikány došlo v posledních letech k výraznému omezení jejich legálnosti. Demokraté naopak vnímají přístup k potratům jako právo. Harrisová již avizovala, že právo na potrat bude patřit mezi její hlavní témata.
• Práva LGBTQ+: Demokratická strana prosazuje rovné podmínky pro všechny. Republikáni se snaží práva LGBTQ+ omezovat.

Volební systém: Jak se volí prezident v USA

Volby prezidenta v USA jsou nepřímé. Obyvatelé v jednotlivých státech nejprve vybírají své zástupce (obvykle členy kandidujících stran) do Sboru volitelů. Ten zhruba o měsíc později volí prezidenta.

• Sbor volitelů má celkem 538 členů.
• Každý stát je zastoupený proporčně podle počtu obyvatel. Nejvíce volitelů má Kalifornie s 54 hlasy, následuje Texas se 40 voliteli. Nejmenší státy mají ve Sboru volitelů jen 3 zástupce.
• K vítězství potřebuje prezidentský kandidát hlas většiny volitelů, tedy alespoň 270 hlasů.

Po zvolení volitelů je jasné, kdo zvítězil. Volitelé jsou většinou vázáni zákony, které jim zakazují hlasovat jinak než podle vůle voličů. V ostatních státech jde o nepsané a respektované pravidlo. Sbor volitelů se schází v pevném termínu – vždy během prvního pondělí po druhé prosincové středě. Zástupci občanů se tedy sejdou 16. prosince 2024.

Na této schůzi potvrdí hlasování občanů z 5. listopadu a fakticky zvolí prezidenta. Pokud by ve Sboru volitelů nezískal žádný z kandidátů většinu hlasů, proběhne volba prezidenta ve Sněmovně reprezentantů. Naposledy ale kongresmani volili hlavu státu v roce 1824.

Systém prezidentských voleb v USA občas způsobí paradoxní situaci. Vítězem se totiž může stát kandidát, který celkově získá méně hlasů od občanů. Amerika tento paradox zažila poměrně nedávno. V roce 2016 obdržela Hillary Clintonová téměř o 2,9 milionu hlasů více než Donald Trump. Nicméně Trump zvítězil ve státech, které mu zajistily většinu volitelů.

Volby z ČR: Jak volit prezidenta USA ze zahraničí

Americké volby prezidenta umožňují i hlasování ze zahraničí. Sloužící vojáci a další občané USA starší 18 let pobývající mimo Spojené státy mohou využít Federal Voting Assistance Program (FVAP). Na webu FVAP najdou voliči všechny potřebné informace o tom, jak volit. Jsou zde popsané konkrétní postupy v jednotlivých státech federace – volební zákony se totiž napříč státy liší. Po vyřízení všech náležitostí odesílají voliči svůj hlasovací lístek obvykle poštou nebo ho odevzdají na určených místech.

Aktualizováno

PŘEHLEDNĚ: Volební kalendář. Jaké volby Česko čekají do roku 2033

Volby

Volební účast při volbě prezidenta USA

Poslední volby prezidenta ve Spojených státech doprovázela vysoká volební účast. V roce 2020 se voleb zúčastnilo 66,6 % právoplatných voličů. Jedná se o nejvyšší čísla v 21. století. Některé státy hlásily volební účast přes 75 %. Svůj hlas odevzdalo v prezidentských volbách zhruba 155 milionů Američanů – o 17 milionů více než v roce 2016.

Volební účast lze tradičně těžko odhadovat. V případě opakování duelu mezi Bidenem a Trumpem ale političtí komentátoři předpovídají, že by řada voličů mohla zůstat doma. V tomto ohledu panuje předpoklad, že výměna kandidáta Demokratické straně pomůže, ačkoliv Harrisová má na řadu věcí podobný názor jako Joe Biden. Platí to i o podpoře Ukrajiny a Izraele.

Prezidenti USA po 2. světové válce

Ve Spojených státech se po druhé světové válce vystřídalo 14 prezidentů. Kdo z Oválné pracovny ovlivňoval veřejné dění v USA, potažmo po celém světě?