Jak se nově zdaňují některé zaměstnanecké benefity?  

Například příspěvek na stravování může být brán jako benefit nebo jako plnění zaměstnavatele. Stejně tak může být různě posuzována možnost využívat sportovní zařízení. A jak se vlastně stanovuje hodnota benefitu?

Příspěvek na stravování

Příspěvek na stravování je dlouhodobě nejnabízenějším finančním benefitem. „Až v průběhu uplynulého roku se před tento benefit začaly co do četnosti dostávat finanční bonusy a prémie,“ uvedla Anna Kevorkyan, CEO pracovního portálu JenPráce.cz. „Finanční bonusy a prémie byly s 8,9 procenty i v únoru nejnabízenějším zaměstnaneckým benefitem. V 8,7 procentech případů pak firmy nabídly dovolenou navíc a v 8,5 procentech příspěvek na stravování,“ upřesnila Anna Kevorkyan.

V případě stravování poskytovaného zaměstnancům se od začátku platnosti konsolidačního balíčku rozlišují situace, kdy je stravování poskytnuto jako zaměstnanecký benefit, který je od určité úrovně zdanitelným příjmem zaměstnance, a kdy se jedná o plnění zaměstnavatele, které je sice „konzumováno“ zaměstnancem v souvislosti s výkonem závislé činnosti, ale převažuje u něj zájem zaměstnavatele v důsledku přímé vazby na uskutečnění potřebného či efektivního výkonu práce (např. pracovní oběd se zákazníkem zaměstnavatele, či drobné občerstvení při pracovní poradě). „V případě druhého zmíněného plnění se nejedná o zdanitelný příjem zaměstnance, ale de facto o vytváření pracovních podmínek zaměstnavatelem,“ dodala Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnosti Mazars.

Možnost používat sportovní zařízení

U možnosti používat sportovní zařízení platí podobná logika jako u příspěvku na stravování. Pokud je zaměstnavatelem poskytováno zaměstnanci plnění v podobě možnosti využít sportovní nebo jiné podobné vybavení, které je k dispozici na pracovišti zaměstnavatele a má sloužit k zajištění odreagování, uvolnění stresu apod. s cílem zlepšení pracovní výkonnosti zaměstnance, nemusí se jednat o zdanitelný benefit zaměstnance, ale o plnění ve formě vytváření pracovních podmínek pro výkon práce.

Tato plnění však nesmějí být srovnatelná s běžnou komerční službou, resp. taková, která by nebylo možné od takové služby odlišit, a která by svojí povahou nahradila veřejně přístupná sportoviště, lekce, kurzy či služby, které jsou běžně poskytované veřejnosti (např. kurzy jógy, sauna, masáže, plnohodnotné sportoviště, fitness apod.). 

Cestovní náhrady a zahraniční stravné 2024: Jak na výpočet a co říká vyhláška

Práce a mzda

Účast na sportovní nebo kulturní akci

Naprosto novým ustanovením, které se od ledna 2024 objevilo v zákoně o daních z příjmů a nahradilo osvobození nepeněžních bezúplatných plnění z FKSP a obdobných zdrojů do 2 000 korun ročně, je osvobození příjmu plynoucího zaměstnanci nebo jeho rodinnému příslušníkovi z účasti na sportovní nebo kulturní akci pořádané zaměstnavatelem pro omezený okruh účastníků, pokud je vzhledem k její povaze pořádání takové akce zaměstnavateli obvyklé a její forma a rozsah jsou přiměřené.

„V této souvislosti GFŘ vysvětluje, že toto ustanovení vidí v principu jako podmnožinu nepeněžních benefitů upravených v § 6 odst. 9 písm. d) zákona o daních z příjmů, neboli klasických zaměstnaneckých benefitů, které jsou osvobozeny od daně,“ uvedla Gabriela Ivanco, daňová poradkyně společnost Mazars s tím, že to mimo jiné platí za podmínky jejich poskytnutí na vrub nedaňových nákladů zaměstnavatele, a u nichž je osvobození od daně nově limitováno hodnotou poloviny průměrné mzdy za rok u jednoho zaměstnance.

Z důvodů obtížné sledovatelnosti hodnoty plnění u zaměstnance nebo jeho rodinného příslušníka v případě účasti na sportovních nebo kulturních akcí pořádaných zaměstnavatelem však byla tato plnění vyčleněna do speciálního ustanovení, kde po splnění podmínek není výše osvobození limitována žádnou hodnotou. Nicméně GFŘ dovozuje, že tato nepeněžní plnění osvobozená na straně zaměstnance musí být poskytnuta z nedaňových nákladů na straně zaměstnavatele.

Pracovnělékařské služby: Jaké má zaměstnavatel povinnosti?

Práce a mzda

Stanovení hodnoty benefitu

Generální finanční ředitelství řeší i otázku ocenění nepeněžních příjmů poskytnutých zaměstnavatelem zaměstnanci. V závislosti na okolnostech může být toto ocenění provedeno:

• způsobem podle zákona o oceňování majetku,
• ve výši rozdílu mezi částkou, kterou zaměstnanec zaměstnavateli uhradil, a cenou účtovanou zaměstnavatelem jiným osobám (popř. cenou podle zákona o oceňování majetku),
• ve výši ceny účtované zaměstnavatelem jiným osobám,
• způsobem uvedeným v Pokynu GFŘ D-10, tedy za použití srovnatelné nezávislé ceny nebo nákladů a přirážky, resp. v některých případech povahou odpovídajících spíše „rozúčtování“ nákladů než poskytnutí služby i bez přirážky k nákladům,
• ve výši nákladů vynaložených zaměstnavatelem v případě úplatného pořízení poskytnutého plnění od třetích osob.