Volební kalkulačka pro prezidentské volby 2023: Názory kandidátů přehledně

Názorová volební kalkulačka 2023

Názorová volební kalkulačka 2023 Zdroj: E15 / grafika

Prezidentské volby v Česku startují prvním kolem 13. a 14. ledna. Očekávají se těsné volební výsledky. Koho volit? S rozhodováním vám pomůže naše volební kalkulačka. Deník E15 dále připravil pro kandidáty na prezidenta řadu otázek zkoumající jejich preference, priority, postoje a to, jak by se chovali v úřadu. Na otázky odpovídali všichni potvrzení kandidáti s výjimkou Andreje Babiše. Josef Středula z prezidentské volby 2023 odstoupil a podpořil přitom Danuši Nerudovou.

Volební kalkulačka pro prezidentské volby 2023:

Chcete vědět více? Nestačí vám volební kalkulačka? Deník E15 zkoumal názory kandidátů na prezidenta i prostřednictvím ankety

Navigace anketou:

Z následujícícho seznamu vyberte otázku, která vás zajímá. Po kliknutí se v rámci stejného článku přesunete na relevantní odpověď. Po přečtení všech odpovědí kliněte na odkaz „Zpět na začátek stránky“ a vyberte další otázku. Pro zajímavost nabízíme i odpovědi Josefa Středuly, který se nakonec rozhodl z volby odstoupit a podpořit Danuši Nerudovou.

Názory prezidentských kandidátů

Kandidáti na prezidenta: Podrobné profily všech kandidátů na E15.cz

Andrej Babiš | Jaroslav Bašta | Karel Diviš | Pavel Fischer | Marek HilšerDanuše Nerudová | Petr Pavel |  | Tomáš Zima | Josef Středula (odstoupil)

Prezidentské volby 2023 na E15.cz:

Kandidáti na prezidenta | Volební průzkumy | Kurzy kandidátů a sázky na prezidenta | Podpisy pro kandidaturu | Termín voleb a volební systém | Voličský průkaz | Jak volit | Volební lístky | Volební komise | Volební místnosti | Debaty - Program TV | Prezidentské volby 2023 ONLINE | Sčítání hlasů

VIDEO: Kdo jsou kandidáti na prezidenta 2023:

Video placeholde
Prezidentské volby 2023: Devítka prezidentských kandidátů • Videohub

 

1. V čem byste navázal/a na předchozí prezidenty?

Petr Pavel

Do prezidentského úřadu nejdu s tím, abych se za každou cenu od někoho odlišil nebo někomu přiblížil. Přistupoval bych k výkonu funkce podle svého. Mohu ale říci, že období vlády Václava Klause a Miloše Zemana vnímám jako hodnotový úpadek České republiky. Nastolili politický styl bezbřehého pragmatismu, kde šly hodnoty zcela stranou a klíčové bylo budování úspěchu téměř za jakoukoli cenu. Pošramotilo to naše jméno ve světě. V takové politice bych rozhodně nepokračoval.

Danuše Nerudová

Václav Havel otevřel naší zemi řadu světových dveří. Byl státníkem, kterému vždy záleželo na demokracii, svobodě i našem členství ve světových organizacích. Václav Klaus jako premiér a později i jako prezident dovedl naši zemi do EU, kde z členství čerpáme každý den. Na panu prezidentu Zemanovi cením, že dokud mu to zdravotní stav umožňoval, tak pravidelně vyjížděl do regionů za občany. 

Pavel Fischer

V zahraniční politice a v otevření se světu musíme navázat na Václava Havla, který nás přivedl do NATO a do EU. Jeho cesta jako by zůstala zanedbaná v poslední době. A od jeho následovníků bych si osvojil leccos, například pozornost, kterou věnovali občanům a jejich starostem a očekáváním.

Marek Hilšer

Za příklady vhodné následování nebo přinejmenším důkladného studia považuji dva prezidenty „zakladatele“, Masaryka a Havla. A to především s ohledem na jejich odvahu postavit se na stranu pravdy a rozumu. Obdivuji jejich schopnost dívat se do budoucna a přemýšlet o roli našeho státu v Evropě a ve světě.

Josef Středula

Václav Havel udělal vynikající jméno ČR v zahraničí, v tom je třeba pokračovat. Na jeho odkaz ohledně lidských práv a humanismu je správné navázat. Václav Klaus vložil do svého prezidentství extrémně silný motiv podpory českých nápadů a podnikatelů. Miloš Zeman se setkával a pravidelně diskutoval s občany. I to je velmi důležité. Spojit tyto tři základní atributy je něco, co bych si rád vzal za své.

Tomáš Zima

Každý jsme jiný člověk. Otevřel bych Pražský hrad lidem. Je to nádherné místo, které většina obyvatel vnímá jako srdce země. Musí být přístupné, neoddělené od zbytku města či země. Ale otevřel bych Hrad i v širším smyslu toho slova. Chtěl bych, aby to byl prostor, kde se diskutuje, hledají řešení, přicházejí sem lidé z celého světa s inovativními myšlenkami. Pražský hrad jako spojník, místo dohody, ze které vyjde společný zájem.

Karel Diviš

Na Václava Havla by se dalo navázat v tom, jak otevíral společenská témata, jakým způsobem rozvíjel české mezinárodní vztahy a jak současně zůstal civilním prezidentem.

Jaroslav Bašta

Kontinuitu považuji za významný prvek politiky, takže bych se snažil navázat na pozitivní počiny všech hlav českého státu.

Zpět na začátek stránky

2. Jel/a byste jako prezident/ prezidentka v příštím roce na Ukrajinu za svým protějškem Volodymyrem Zelenským? Má česká solidarita s Ukrajinou svůj limit?

Petr Pavel

Ano, jel. Solidarita s Ukrajinou je důležitá, protože ruská strategie dosahovat vlastních politických cílů tím, že bude páchat násilí na území nezávislého státu s demokraticky zvolenou vládou, nesmí uspět. Jakýkoli výsledek, který by Rusko interpretovalo jako své vítězství, bude současně interpretovat jako porážku Západu a důkaz jeho slabosti.

To by i pro nás znamenalo velké bezpečnostní riziko, Rusko by potom mohlo chtít podobný scénář opakovat v dalších zemích. Limit bych viděl, kdyby si Ukrajina začala klást nerealistické nároky a blokovala snahu o mírové řešení konfliktu, ale v takové situaci nejsme.

Danuše Nerudová

Ano, jela bych na státní návštěvu Ukrajiny a ráda se setkala s ukrajinským prezidentem. Ukrajinci bojují i za naši bezpečnost a svobodu. Putinovo Rusko se chová jako teroristický stát. Vraždí nevinné, posílá rakety do obydlených sídlišť a neštítí se ničeho. Přála bych nám všem, a hlavně všem Ukrajincům mír. Ten ale nastane až s odchodem posledního ruského vojáka z území Ukrajiny. Naše pomoc Ukrajině tak musí pokračovat. 

Za důležité však považuji jezdit nejen na zahraniční návštěvy, ale i do regionů napříč celou Českou republikou a zajímat se i o regionální problémy a kvalitu života místních.

Pavel Fischer

Ano, podobně jako prezident Německa navštívil v říjnu 2022 Ukrajinu, slušelo by se, aby tuto těžce zkoušenou zemi navštívil i prezident ČR. Ukrajinu jsem opakovaně navštívil sám a vím, jak člověka promění pohled do hromadného hrobu v Buči. Na Ukrajině se rozhoduje o osudu Evropy. Pokud by Ukrajina padla, je to velký malér i pro nás. Jde tu o naši vlastní bezpečnost.

A proto je třeba k Ukrajině přistupovat jako k zemi, kde se rozhoduje i o naší budoucnosti. A kde jsou limity naší pomoci? Já sám jsem opakovaně musel přehodnotit svůj odhad vývoje celého konfliktu i naše možnosti pomáhat. Jsem přesvědčen, že to, zda a kdy Ukrajina zvítězí, závisí i na nás. Na druhou stranu země, která by zapomněla na své občany a na domácí problémy, pak nebude schopna pomáhat ani jiným. A tady vidím naše limity.

Marek Hilšer

Jistě. Na východě Ukrajiny jsem letos byl se zásilkou pomoci obráncům Mykolajivské oblasti. Zorganizoval jsem ji a dovezl až téměř na frontu. Ukrajina bojuje za cenu obrovských obětí proti agresivnímu ruskému režimu i za nás. Vždyť i nás Rusko nejednou označilo za nepřátelský stát bez vlastní suverenity.

Naše solidarita s Ukrajinou a všestranná pomoc ve válce jsou v našem nejvlastnějším zájmu. Hovořím o tom soustavně a veřejně už od roku 2014. Letos po začátku invaze jsem byl jedním z prvních, kdo volal po vojenské pomoci. Navrhl jsem s experty konkrétní možnosti a předložil je předsedovi vlády s podporou ostatních zákonodárců. Navrhoval jsem i usnesení Senátu.

Josef Středula

Ukrajina se brání agresi putinovského Ruska a je naší povinností jí pomáhat v maximální možné míře. Je třeba mít na paměti, že okupaci sovětskými vojsky má Česká republika za sebou a nikde není dané, že by se Rusko uspokojilo s Ukrajinou a nepokračovalo by dál. V tomto ohledu je možné, že Ukrajina bojuje i za nás a další země Evropy. Pokud by to bezpečnostní situace umožnila, jel bych.

Tomáš Zima

Prezident musí být aktivní a pracovat v souladu s dalšími ústavními činiteli a zájmy České republiky. Jediným limitem jeho práce je prosazování těchto zájmů. Jak politických, tak ekonomických a bezpečnostních.

VIDEO: Prezidentské volby 2023: Kdy přesně se konají a jak probíhají?

Video placeholde
• Videohub

 

Karel Diviš

Našimi klíčovými partnery jsou z hlediska vzájemné provázanosti naši nejbližší sousedé a z hlediska ekonomiky zejména Němci, a pak z hlediska bezpečnosti USA. U Ukrajiny náš postoj má být, že ji podporujeme a pomáháme, ale nejsme účastníky konfliktu. Naše vztahy šly hodně nahoru a myslím, že v budoucnu bude vzniklá důvěra přínosem třeba pro české firmy. Takže Ukrajinu bych zařadil mezi země, kam bych plánoval návštěvu.

Jaroslav Bašta

Jel bych na Ukrajinu za všech okolností. Základní limit naší solidarity vidím v možném přečerpání našich možností a možnému kolapsu českého průmyslu kvůli příliš drahým energiím. Můžeme mít problémy pomoci sami sobě, natož pak někomu jinému.

Zpět na začátek stránky

3. Jak by měla vláda a ČNB postupovat, aby se snížila inflace?

Petr Pavel

V ideálním případě koordinovaně. Nízká a stabilní inflace je především úkolem pro centrální banku, která je nezávislá, je však vhodné, pokud obě složky hospodářské politiky státu, tedy měnová i fiskální politika, postupují v souladu. V současné situaci je to úzce propojené a snižování rozpočtového schodku by pomohlo nejen veřejným financím, ale také snižování inflačních tlaků.

Danuše Nerudová

Aby opatření pro boj s inflací měla efekt, měly by především ČNB a vláda postupovat v souladu. To nejhorší, co by se mohlo stát, by bylo, že ČNB bude zvyšovat úrokové sazby a vláda bude bezedně navyšovat výdaje. Vláda bude muset najít správný poměr mezi dobře mířenou pomocí, která pomůže lidem zvládnout složité časy, a mezi zodpovědným přístupem k veřejným financím a k budoucnosti našich dětí.

Přála bych si, aby neopakovala chyby minulé vlády, která svým nezodpovědným a neúčelným rozhazováním bez vize přispěla k roztočení kol inflace a zároveň začala obrovskou dynamiku nárůstu zadlužování naší země.

Pavel Fischer

Každá instituce má svou vlastní odpovědnost. Zatímco ČNB má ze zákona povinnost hlídat inflační cíl a v tom je nezastupitelná, odpovědnost vlády spočívá v tom, že musí zkrotit veřejné rozpočty. A to se zatím dlouhodobě nikde neprojevuje. Očekávám, že vláda bude muset brzy připravit výhled rozpočtu na příští roky, v němž nabídne řešení dlouhodobého strukturálního deficitu. Bez úspor a bez zvýšení příjmů to nepůjde.

Jsem přesvědčen, že stát si žije nad poměry. Měli bychom proto provést inventuru státního majetku i celkového počtu úředníků a jejich agend a připravit snížení jejich počtu o deset nebo lépe dvacet procent. Ale znám povinnosti prezidenta – v žádné z těchto oblastí nemá kompetence, může však tyto úkoly projednávat jak v rámci své kompetence vůči ČNB, tak vůči vládě.

Marek Hilšer

Především prezident není ekonomický poradce vlády a není třeba, aby se do této role stylizoval. Nemá ani potřebný aparát, aby adekvátně vyhodnocoval něco tak specifického, jako jsou protiinflační kroky. Obecně je třeba si být vědom nutnosti stabilizovat veřejné finance. Roli prezidenta vidím v prosazování ohledu na potřebné, ale zdůrazňování nutných reforem a investic do budoucna.

Josef Středula

Vláda se v tuto chvíli musí hlavně snažit pomoci lidem, protože inflace jim fakticky znehodnocuje výplaty a úspory. Musí také pomoci firmám. Pokud se to nestane, ekonomika půjde do útlumu a situace bude ještě horší. Do inflace se nejvíce promítají nákladové tlaky v důsledku zdražování energií. Vláda by proto měla daleko více využívat zákon o cenách a u přesně daných komodit nastavit maximální cenu. ČNB využívá dostupné regulatorní kroky, tak jak má.

Tomáš Zima

Vláda by měla více hledat úspory tam, kde ona sama může. Na druhou stranu musí nyní podporovat firmy a podniky, aby nekrachovaly, protože nikdo jiný než fungující ekonomika nás z krize nedostane. ČNB je nezávislá instituce. Měla by pečlivě sledovat chování firem i jednání vlády, aby její rozhodnutí nebyla kontraproduktivní.

Karel Diviš

S vnějšími faktory (cena plynu) toho moc dělat nejde. Ostatní faktory ovlivnit lze. Sazby musejí bohužel zůstat vysoko. Vláda by neměla dalšími výdaji „přidávat pod kotel“, i navyšování mezd ve státní správě by mělo mít menší tempo. Systémově je potřeba začít snižovat státní dluh, který také do ekonomiky pumpuje další nové peníze.

Jaroslav Bašta

ČNB určitě razantněji jak ve vztahu k inflaci domácího původu, tak té dovezené, vláda by měla podat demisi, protože je v tomto ohledu zcela impotentní.

Zpět na začátek stránky

4. Jaký vztah by měla Česká republika udržovat s Ruskem a Čínou? Jakým směrem by se měla česká diplomacie obecně ubírat?

Petr Pavel

Současná česká diplomacie naprosto správně přestala lavírovat mezi Východem a Západem. Patříme do společenství demokratických zemí a musíme se podle toho chovat a také tak konat. Rusko a Čína jsou země s imperiálními mocenskými ambicemi. Je v pořádku s nimi jednat, pokud k nám budou přistupovat s respektem k naší suverenitě. Je ale třeba k nim přistupovat obezřetně a vyvarovat se jakýchkoli závislostí ve strategických oblastech, které by pak mohly zneužít proti nám, jako se to v případě Ruska stalo v energetice a dodávkách surovin.

Danuše Nerudová

Jako hlava státu bych vždy hájila naši bezpečnost a svobodu. Prezident nesmí zpochybňovat práci tajných služeb a bagatelizovat ruskou a čínskou hrozbu. 

Rusko zařadilo naši zemi mezi své největší nepřátele. Spáchalo na našem území akt státního terorismu. Napadlo našeho spojence. Je zásadní nazývat věci pravými jmény. Putinovo Rusko je v tuto chvíli naším nepřítelem a chová se jako teroristický stát. Západní svět musí zůstat i nadále jednotný a hájit společnou bezpečnost.

Ve vztahu k Číně musíme být velmi obezřetní. Nesmíme ji podcenit, jako se nám to stalo s Ruskem. Už roky můžeme vidět, jak se Čína snaží ovlivňovat pro svůj prospěch dění v Evropě a posiluje svůj vliv v Africe. Nelze opakovat chyby z minulosti. Je důležité ve vztahu k Číně hájit naše práva, bezpečnost i suverenitu. 

ČR by měla mít především jednotnou zahraniční politiku, která bude koordinována mezi všemi ústavními činiteli i vládou. Musíme být předvídatelný a sebevědomý partner. Vždy bych rozvíjela naše ukotvení v mezinárodních organizacích i prozápadní směřování.

Pavel Fischer

Vztahy s Ruskem i Čínou potřebují revizi. Je správné, že si to vláda vytkla jako programovou prioritu. Revize se bude týkat nejen smluvní základny, ale také politických priorit. Pro Rusko je Česká republika nepřátelskou zemí. Vůči Rusku proto musíme postupovat obezřetně. Jsme ostatně cílem jeho útoků.

Zatímco vojensky Rusko napadlo Ukrajinu, proti nám Rusko útočí s využitím dalších zbraní – energetiky, hospodářsky nebo dezinformacemi. A Čína ohrožuje naši bezpečnost, to jsou závěry jednání NATO. Měli bychom se proto k ní chovat podle toho. V obou případech platí zásada já pán, ty pán. A jakým směrem by se obecně měla česká diplomacie ubírat? Jednou větou – posilovat vztahy s našimi spojenci a sebevědomě jednat i s těmi, kdo nesdílejí naše hodnoty.

Marek Hilšer

Na prezidentské úrovni aktuálně žádný. Rusko je agresor pod mezinárodními sankcemi. Naše diplomatické styky jsou minimální a dokud nebude Rusko na Ukrajině poraženo, není možné to změnit. Čína je jen vzdálenější příklad systémového rivala. Není důvod, abychom rozvíjeli vztahy s Čínou mimo formáty, které jsou pro nás výhodné, tj. mimo rámec Evropské unie.

Dlouhodobě kritizuji zejména platformu 14+1 (dříve 16+1) pro spolupráci Číny se státy střední a východní Evropy, která je nástrojem k prosazování jednostranných čínských zájmů a v podstatě nástroj strategické korupce. Jsem rozhodně pro vystoupení ČR z této platformy.

Josef Středula

V této chvíli je mimořádné složité ustanovit možný vztah v budoucnosti. Ve vztahu k Rusku je dané, že jako členská země EU ctíme sankce a všechny vztahy jsou přerušeny. Čína má nepochybně velký význam jako velká ekonomika. Zároveň je nezbytné vždy posuzovat i možná rizika, která se s tamějším režimem pojí.

Tomáš Zima

Česká  republika může něco v zahraniční politice dosáhnout sama a něco jen v účinné spolupráci s našimi spojenci. Společně musíme bránit Evropskou unii jako místo míru a prosperity. Násilná změna hranic a válka jsou nemyslitelné ve světě, ve kterém chceme žít. Rusko překročilo myslitelnou červenou linii mezinárodního práva a našeho civilizačního okruhu. Klíčové je, abychom udrželi v Evropě sociální smír a ekonomickou stabilitu.

Naše domácí, především ekonomická politika je proto součástí našeho postoje k Rusku. Budeme-li sami slabí, budou naše slova bezvýznamná. To platí o vztazích s jakýmikoli dalšími zeměmi. Česká republika musí aktivně pracovat na tom, aby ve světě více zemí dodržovalo pravidla a nevolilo násilná řešení. K tomu může pomoci ekonomická i kulturní a vědecká diplomacie. Pro naši exportně orientovanou ekonomiku je otevřený, propojený svět výhodou.

Karel Diviš

Sladěný s ostatními zeměmi v EU. Pokud si nás Rusko a Čína rozeberou po jednom, nikdy s nimi nebudeme mít vztah rovného s rovným. Takže diplomacie ano, ale ve společné linii.

Jaroslav Bašta

Bez ohledu na současný stav je třeba hledět do budoucnosti. Ruská federace zůstane největším sousedem a výzvou Evropské unie a o Čínské lidové republice stále platí, že je druhou největší světovou ekonomikou. Západ tam navíc převedl většinu výroby spotřebního zboží. Je třeba myslet na poválečné období už dnes.

Zpět na začátek stránky

5. Koho byste jmenoval/a do Ústavního soudu?

Petr Pavel

Půjde o osobnosti, na jejichž odbornosti a nezávislosti se shodnou experti na právo a justici, takže bych všechny nominace transparentně konzultoval prostřednictvím transparentně deklarovaných poradních skupin.

Danuše Nerudová

Jmenovala bych do Ústavního soudu špičkové odborníky, kteří budou také morálními autoritami. Přála bych si, aby kandidáti prošli jednoduše hlasováním Senátu. To je důvod, proč bych tyto nominace dopředu konzultovala s politiky a představila takové osobnosti, na kterých bude panovat společenská shoda.

Ráda bych se také zasadila o rovnoměrnější zastoupení mužů a žen mezi soudci Ústavního soudu. Máme celou řadu úspěšných právniček a soudkyň, ze kterých bych kandidátky vybírala. Na postu ústavních soudkyň bych ráda viděla například úspěšné doktorky Barbaru Pořízkovou a Danielu Zemanovou.

Pavel Fischer

Ústavní soud má 15 členů a prezident republiky má v nejbližší době jmenovat drtivou většinu z nich. Nepůjde tedy o jednotlivá jména, ale o celkovou skladbu. Vytváříme tým. A o tom rozhodovat je mimořádně odpovědný úkol, který vyžaduje přípravu a osobní konzultace s experty. Mým cílem by bylo, aby v této rozhodující instituci byly zastoupeny různé lidské, profesní, odborné a generační profily, aby kandidáti odpovídali pestrému složení naší společnosti.

Marek Hilšer

Jmenoval bych soudce a soudkyně tak, aby byl ústavní soud pestrý, složený z osobností s praxí advokátní, akademickou i soudní. Považuji za přínosné setkávání různých životních zkušenosti, názorů a přístupů. Důležité jsou odborné i lidské kvality každého kandidáta či kandidátky. Ústavní právo je vrcholná disciplína, jejímž cílem je ale nalézání spravedlnosti, nejen nějaká právní ekvilibristika, takže bych považoval za nutné, aby jmenovaní měli porozumění pro problematiku lidských práv.

Josef Středula

Jmenování soudců Ústavního soudu je jedna z nejdůležitějších pravomocí prezidenta republiky. Vždy bych jednotlivá jména projednával se širokou paletou odborníků, akademiků i praktiků. Samozřejmě také s představiteli Senátu, kteří ke jmenování přikládají souhlas s daným soudcem.

Tomáš Zima

Taková volba nemůže být v rukou jednoho člověka. Vedl bych obšírné diskuze s odborníky z oblasti justice, aby soudci Ústavního soudu byli lidé s velkým profesionálním i společenským přesahem, kteří rozumějí moderní společnosti 21. století.

Karel Diviš

Konkrétní jména bych s dovolením zatím neříkal. Ale rozhodně bych preferoval lidi, kteří dodržují literu ústavy, spíše než ty, kteří se ji snaží kreativně vykládat či ohýbat.

Jaroslav Bašta

Asi by hlavně šlo o soudce, které z malicherných důvodů odmítl schválit Senát.

Zpět na začátek stránky

6. Je současné vládní řešení energetické krize dostatečné? Jak se krizi propříště vyhnout?

Petr Pavel

Nejpalčivější dopady cen energií vláda řeší, a to zastropováním cen pro domácnosti a firmy, na které uvolní 130 až 170 miliard korun. Jde však o podporu plošnou, která se rozdělí mezi velký počet lidí. Pro nízkopříjmové skupiny tedy bude letošní zima i tak velkou zátěží. Potřebujeme řešení pro energetickou situaci velkých firem, které bude ideálně cílené tak, aby podpořilo firmy z odvětví nejvíce ohrožených růstem cen energií, a zároveň podmíněné snahou těchto firem o energetické úspory.

Danuše Nerudová

Vláda není v jednoduché situaci. Sešlo se nám zde několik bezprecedentních krizí. Jejich řešení nebude ani v dalších letech jednoduché. Vláda bohužel s pomocí dlouhou dobu čekala. Slíbila lidem deštník proti drahotě, ale než ho otevřela, tak nechala hodně lidí zmoknout.

Je naprosto zásadní přijít se sociální pomocí a s tarifem, které budou přesně zacíleny a budou motivovat k rozumným úsporám energie. Podporuji zastropování cen energií, ale daleko více by se mi například líbil model, který mají v Rakousku – pokud třeba ušetříte 10 procent elektrické energie, což na chodu domácnosti nemusíte ani moc poznat, dostanete první kilowatthodiny za výrazně nižší cenu, než je ta zastropovaná u nás. 

Nesmíme zapomenout ani na dlouhodobá a udržitelná řešení. Síly bychom měli napnout k zbavení se surovinové závislosti na Rusku. Klíčové budou investice do udržitelného energetického mixu (včetně další podpory jádra) a podpora komunitní energetiky. Za důležité považuji i zvýšit dostupnost obnovitelných zdrojů energie a investice do chytrých inovací a moderních technologií.

Pavel Fischer

Závislost na ruském plynu, která byla vyšší než 90 procent, je pro mě memento. Podobnou závislost na mocnosti, která usiluje rozhodovat za nás o dění v naší zemi a omezit naši suverenitu, už nesmíme připustit. To je ale jen jedna strana problému, energetická bezpečnost.

Druhá část se týká řešení vysokých cen, nedostatku energií a dopadů, které to může mít na celé hospodářství. Zatímco snad můžeme považovat letošní zimu z hlediska našich zásob plynu za vyřešenou, mám vážné obavy z příštích let. Vládě se tedy podařilo řešit nejpalčivější problém, dlouhodobé řešení tu ale chybí pro ČR i pro další státy EU. Očekávám, že z této krize ještě nejsme venku. Musíme se vydat proto i cestou úspor energie, což už se dnes děje.

Marek Hilšer

Vím, že téměř 70 procent Čechů vnímá pomoc vlády jako nedostatečnou. Vláda však reálně nemá prostředky k významnější pomoci jako třeba vláda v sousedním Německu, což je jednoznačně vinou nehospodárnosti předchozích vlád. Proto je třeba směrovat pomoc potřebným a ochránit domácnosti před energetickou chudobou. Promyšleně je třeba zacházet s pomocí byznysu v krizi, zastropováním cen a zdaněním nadměrných zisků energetických firem. To není jednoduché i vzhledem k aktuální inflaci.

Řešením jsou ve střednědobém horizontu energetické úspory, rozvoj fotovoltaiky a komunitní energetiky, a to tak, aby byly dostupné i lidem s nízkými příjmy. Dlouhodobě je nutná kompletní transformace energetiky, která je už více než dekádu trestuhodně zanedbaná.

Josef Středula

Vláda mohla pomoci rychleji, ale nebudu ji za to kritizovat. Slabá je stále pomoc podnikům. Musíme nastavit bezpečnější mix energetických zdrojů, abychom v budoucnu nebyli tak zranitelní. Žádné opatření ale nebude stoprocentní v případě, kdy vypukne válka a v jejím důsledku energetická krize.

Karel Diviš

Není. Vláda věci řeší pozdě a chaoticky. Velké množství firem kvůli tomu zkrachovalo a další ještě zkrachují. V energetice musí mít stát silnou pozici a soběstačnost. Klíčové je mít dostatečné výrobní zdroje – zejména jaderné, pracovat na moderních systémech např. uložení energie a diferencovat zdroje zvenčí.

Tomáš Zima

Jako lékař vím, že prevence, předcházení problémům je v konečném důsledku vždy levnější a účinnější než následná léčba. V prevenci energetické krize jsme zaspali dvakrát. Nejdříve když jsme byli málo aktivní a efektivní v prosazování vlastního energetického mixu, který by více vyhovoval našim domácím přírodním a ekonomickým podmínkám a možnostem. Mluvím zejména o nedostatečné podpoře rozvoje jaderné energetiky. Nemáme dost slunečních dní, nefouká zde vítr jako u moře, nemáme hory s řekami pro vodní elektrárny.

Dlouhodobě jsme byli závislí na jediném zdroji plynu, a to z Ruska. Podruhé jsme zaspali po vypuknutí války na Ukrajině. Ostatní země jednaly ve prospěch domácího průmyslu, my nikoli. Vládní řešení energetické krize je nedostatečné. Zcela největší zátěž nesou firmy a podnikatelé, stát je v tom nechal. Přitom jak jsem řekl v předchozí odpovědi, sám si tím pod sebou podřezává větev, protože bez úspěšných firem nebudou peníze ve státním rozpočtu. A hrozí další nárůst extremismu.

Jaroslav Bašta

Když se vláda věnovala řešení energetické krize, dopracovala se k nejvyšším cenám za elektřinu v celé EU. Odmítala hledat naše vlastní řešení. Ostatní státy šly touto cestou a jsou na tom lépe. Nemyslím si, že by se tato vláda dokázala další krizi vyhnout.

Zpět na začátek stránky

7. Je podle vás česká společnost polarizovaná? Co ji rozděluje? Co jsou její největší problémy?

Petr Pavel

Poslední tři roky cestuji po Česku, setkávám se s občany a diskutuji o jejich problémech. Cítím z nich, že společnost je silně polarizovaná, protože lidé mají obavy z toho, co přijde, a mají pocit, že jim s jejich problémy nikdo nepomáhá. Čelíme zdražování, chudobě, válce jen pár set kilometrů od nás, ale od politiků, kteří by nám měli vládnout, místo řešení mnohdy přichází jen větší chaos a nejistota.

A z toho těží populisté, kteří nabízejí na složité problémy jednoduchá hesla, která sice znějí líbivě, ale k řešení nevedou. A právě populismus společnost ještě více polarizuje a mezi lidi vráží klín.

Danuše Nerudová

Chci naši zemi probudit ze spánku a soustředit se na budoucnost nás všech. Českou společnost rozdělují už dlouhé roky někteří politici a jimi vytvořený strach, kterým nahrazují svou nedostatečnou vizi a řešení skutečných problémů.

Ráda bych v naší společnosti aktivním řešením současných krizí i budoucích výzev vytvářela rovné šance a snižovala rozdíly, které zde přetrvávají.

Za zásadní problémy naší společnosti vnímám především současnou ekonomickou a energetickou krizi, nenaplněný potenciál, chybějící reformy i roky přehlížené problémy, které zásadně ovlivňují kvalitu života v naší zemi.

Pavel Fischer

Ano, polarizace dopadá na všechny demokratické společnosti světa a pozorujeme ji také u nás. Rozděluje nás chudoba, nedostatek životních šancí a příležitostí nebo obavy z budoucnosti, které svazují ty nejzranitelnější. A největší problém? Naše neschopnost připravit dlouhodobou strategii pro budoucnost, ať už v oblasti sociálních reforem, nebo těch hospodářských. Sem samozřejmě patří problémy energetiky, což jako hospodářská mocnost Evropy pocítíme obzvlášť silně, pokud je včas nevyřešíme.

Marek Hilšer

Polarizace nebo spíše fragmentarizace společností souvisí s digitální revolucí a fungováním sociálních sítí. Život v názorových bublinách snižuje schopnost tolerovat odlišné názory. To celé zhoršuje ekonomický model médií, který navádí ke zkratkovitosti a postihuje druhotně veřejnou debatu a politické rozhodování. To je rozšířený jev, kterému čelí nejen Česko.

Česká společnost však navíc trpí odcizením politiky, kterou si z velké části privatizovaly mocensko-ekonomické skupiny na úkor občanů. Ty navíc ovládají část médií. Roztříštěná společnost je náchylná k manipulaci, což je možné zneužít v politických kampaních a také se to děje. Řešením je kultivace informačního prostoru, posílení role veřejnoprávních médií a solidních médií vůbec, potírání zdrojů dezinformací, masivní osvěta a vzdělávání pro informační gramotnost a schopnost vést věcnou diskuzi. A samozřejmě regulace financování a přípustných prostředků politických kampaní, pro což již existují ve světě užitečné příklady.

Josef Středula

V České republice existují lidé a síly, kteří se snaží český národ rozdělit. Mně jsou takové snahy bytostně nepříjemné, protože se naopak celý svůj život snažím lidi spojovat a hledat řešení. Situace je o to vážnější, protože v tento okamžik jsme se nezaviněně ocitli v krizi hned za tří důvodů.

Po desítkách let je v Evropě válka, a to jen několik set kilometrů od našich hranic. Prožíváme kvůli tomu energetickou krizi, která se prolíná do ekonomické krize. Jsem přesvědčen, že jen společně dokážeme tyto krize překonat. Proto jsem přesvědčen, že by měl budoucí prezident lidi spojovat, ne je rozdělovat.

Tomáš Zima

Každé lidské společenství je plné různých názorů. Problém je, když zmizí ochota se dohodnout. V naší politice mi chybí vědomí společného cíle, chcete-li národního zájmu. Chybí zde odvaha a vůle prosazovat to, co máme společné, co je víc než osobní, stranický či ekonomický prospěch. Politici nehledají cesty k lidem odlišných názorů, vytvářejí klany nesmiřitelných.

Přeji si společnost bez extrémů. Současný způsob vedení veřejné debaty extrémům napomáhá. To chci změnit. Největším problémem politického vedení země je neschopnost dohody na věcech, které nás spojují. Samozřejmě že praktickým problémem dnešní doby České republiky je propojení bezpečnostní, ekonomické a energetické krize. Dlouhodobým řešením je společná práce na modernizaci státní správy, infrastruktury, vzdělávání a ekonomiky jako takové.

Karel Diviš

Společnost je vždy rozdělená podle různých linií (konzervativní vs. progresivní názory, míra zdanění a solidarity, silná nebo slabá role státu…). Velká dělicí linie je mezi lidmi, kteří mají pocit, že v porevolučním systému nemají šanci uspět, a těmi, kteří s tím nesouhlasí.

To je hodně i regionální věc, ale myslím, že zrovna tohle je řešitelné. Problém nastává, pokud není shoda ani na nejzákladnějších hodnotových nebo bezpečnostních bodech (např. výměna demokracie za totalitu nebo vystoupení z NATO) a v takovém bodu jako společnost celkově naštěstí nejsme.

Jaroslav Bašta

Česká společnost polarizovaná je. Asi nejvíce za posledních třicet let. Rozděluje ji především otevřeně konfrontační politika současné vlády vůči nezanedbatelné části vlastních občanů a neutěšená ekonomická situace způsobená enormními náklady na energie a vysokou inflací.

Situaci záměrně i nezáměrně zhoršují média hlavního proudu např. adorací provládních demonstrací, a naopak démonizací a urážkami demonstrantů protivládních. Negativně působí i pohrůžky cenzurou, výzvy k udávání občanů majících jiný názor. Tohle nemůže dobře dopadnout.

Zpět na začátek stránky

8. Koho byste jmenoval/a do bankovní rady ČNB? Měl/a byste pro tento účel speciální poradní tým?

Petr Pavel 

Výběr centrálních bankéřů musí být transparentní, aby lidé věděli, podle jakých kritérií probíhá. Jmenoval bych kandidáta, který by na veřejném slyšení vysvětlit své postoje k zásadním ekonomickým otázkám a jevil by se jako nejlepší podle poradního týmu prezidenta a doporučení odborné veřejnosti.

Obecně bych chtěl, aby měl odpovídající vzdělání, dostatečnou praxi v oblasti měnové politiky a orientoval se v mezinárodním prostředí. Nechtěl bych zdatného teoretika, ale odborníka s praktickými zkušenostmi, který dokáže pojmenovat, co se v ekonomice děje se všemi souvislostmi.

Danuše Nerudová

Členy bankovní rady by měli být profesionálové respektovaní odbornou veřejností, aby tak zásadní instituce měla nadále důvěru finančních trhů. Dbala bych také na diverzitu názorů, které prospívají konstruktivní diskuzi a hledání nejlepších řešení. Speciální pozornost má samozřejmě jmenování guvernéra České národní banky, které je pro důvěru finančních trhů zásadní, a projednala bych ho s odbornou veřejností.

Rozkosílat trh vlastním návrhem bez předchozího projednání je nezodpovědné, jak jsme si potvrdili u posledního jmenování nového guvernéra. Česká národní banka je asi jediná centrální banka na světě, která musela po jmenování nového guvernéra devizově intervenovat.

Pavel Fischer

Ano, měl bych zvláštní poradní tým. Je třeba si najít čas a konzultovat experty, akademiky i účastníky na trhu, aby nominace nebyly překvapením. Mám na mysli nervozitu a reakci finančních trhů. Jak se to nemá dělat, nedávno předvedl Miloš Zeman. A nakonec – někoho jako Aleš Michl bych do role guvernéra nejmenoval. Výběr je třeba stavět jako stavění týmu, aby se jednotlivé osoby doplnily.

Marek Hilšer

Jmenování členů bankovní rady je výhradní pravomocí prezidenta republiky. Tím ústava vyjadřuje poměrně mimořádným způsobem potřebu nezávislosti jejích členů. Povinností prezidenta je vybírat pečlivě a obezřetně osobnosti s bezchybnou odbornou a profesní reputací, takové, které nejsou v podezření ze střetu zájmů. Ve hře je mnoho: finanční a cenová stabilita České republiky.

Rád bych veškeré diskuze o prezidentských nominacích vedl s odborníky otevřeně a předešel tak jakémukoli podezření ze zákulisních tlaků nebo zmíněného střetu zájmů. To bereme obecně v Česku zatím bohužel na lehkou váhu. Prezident může mít ve své kanceláři poradní týmy na různé otázky, ekonomika by nebyla výjimkou. Konzultace o jmenování členů bankovní rady bych však rozšířil o další odborné autority.

Josef Středula

Jmenování konkrétního člověka do jakékoli funkce by vždy předcházela diskuze s řadou vysoce kompetentních lidí. Na základě této diskuze bych se pak rozhodoval.

Karel Diviš

ČNB má jako jeden ze svých hlavních úkolů hlídat inflaci. Celkový postoj centrální banky se odvíjí od složení bankovní rady a míry zastoupení tzv. holubic, které připouštějí vyšší zadlužování a vyšší zaměstnanost na úkor vyšší inflace, nebo tzv. jestřábů, kteří obezřetně hlídají inflaci, a to i za cenu vyšších úrokových sazeb. V tomto směru mám jasno – jmenoval bych ty, kteří splní hlavní roli centrální banky, tedy udržet inflaci na uzdě. Poradní týmy bych určitě ustavoval k celé řadě témat, nikoli jen co se týká ČNB.

Tomáš Zima

Jako při každém rozhodnutí bych spolupracoval s odborníky z různých oblastí, v daném případě z oblasti ekonomie, financí, bankovnictví a průmyslu. Rozhodnutí ČNB mají vliv na prosperitu českého průmyslu, ekonomiky i na život každého občana. Vybíral bych lidi s životními zkušenostmi, kteří mají za sebou výsledky a důvěru ekonomické veřejnosti.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

 

Zpět na začátek stránky

9. Měla by Česká republika přijmout euro?

Petr Pavel

Jako občan jsem pro. Je to trend, kterému bychom se neměli donekonečna vyhýbat, protože realita nás brzy předběhne. Velká část našich klíčových firem už v eurech obchoduje a další se budou přidávat, i když nebudeme členy eurozóny. Ale toto rozhodnutí bychom neměli dělat pod tlakem emocí a vázat se k nějakému datu. Vláda musí stanovit parametry, kdy to pro nás bude výhodné jak ekonomicky, tak i politicky, a po jejich naplnění ten krok prostě udělat.

Danuše Nerudová

Zavedení eura je politické rozhodnutí, které je v kompetenci vlády a sněmovny. Osobně považuji přijetí za rozumný krok, který má řadu dobrých ekonomických důvodů – nižší úrokové sazby i nižší inflace v zemích, kde euro mají, prospěch z evropského trhu. Vnímám ale dvě překážky, které je nutné nejdříve odstranit. Prvním úkolem je dát do pořádku veřejné finance.

Právě současná krize je příležitostí k základním reformám. Druhou překážkou je postoj veřejnosti. Nelze zavádět novou měnu v zemi, kde jí nedůvěřuje více než polovina obyvatel. Vláda musí nejdříve získat pro přijetí eura důvěru.

Pavel Fischer

Ano, už jsme se k přijetí dokonce zavázali. Zatím je to předčasné, neplníme kritéria. Ale euro je pro mě také otázka bezpečnosti a tu bychom měli brát do úvahy zejména v době, kdy se na kontinent s imperiálním Ruskem vrátila válka. Proto bych vstup do eurozóny neoddaloval.

Marek Hilšer

Česká republika by měla především usilovat o to, aby plnila všechna potřebná konvergenční kritéria a měla vůbec tu možnost výběru: především zkrotit inflaci, ozdravit veřejné finance a neprohlubovat rozpočtový deficit. Jinak je naše celá debata o euru zbytečná. 

K přijetí eura jsme se zavázali samotným vstupem do Evropské unie. Je proto třeba otevřít debatu a místo kampaní pro nebo proti vysvětlovat, jaké výhody euro přináší a jaká jsou případná rizika. Prezident má velmi dobré postavení takovou debatu vést.

Zájmy českého exportního byznysu jsou srozumitelné a legitimní, ale stejně tak i obavy občanů třeba z růstu cen. Ten ovšem zažíváme momentálně v nemalé míře. Může se stát, že i díky tomu důvěra ve společnou evropskou měnu postupně poroste.

Josef Středula

Zavedení eura je otázkou plnění maastrichtských kritérií pro jeho přijetí a nákladů spojených s jeho přijetím. Budeme-li kritéria stabilně plnit, mohl by tento proces začít. Zatím je ČR bohužel neplní. Česká republika se zavázala k přijetí eura a jednou jej přijme.

Karel Diviš

Za této složité ekonomické situace zatím ne. Dlouhodobě bych sledoval tři věci: plnění maastrichtských konvergenčních kritérií, výkon naší ekonomiky a zodpovědnou měnovou politiku celé eurozóny. Pokud budou kritéria plněna a naše ekonomika bude šlapat, pak o tom můžeme otevřít seriózní debatu, kterou bych jako prezident rád moderoval. Primárně musíme z naší ekonomiky udělat stroj na tvorbu vyšší přidané hodnoty, což jde i bez eura.

Tomáš Zima

Dosud nesplňuje podmínky přijetí. Je zde třeba vést odbornou diskuzi, domluvit strategii a její výhodnost pro domácí průmysl i občany.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

Zpět na začátek stránky

10. Měly by se zvyšovat daně? Komu?

Petr Pavel

Vláda by měla v první řadě hledat úspory na výdajové straně rozpočtu a teprve po jejich vyčerpání začít hledat nové zdroje na příjmové straně. Spořit se jí ale zatím moc nedaří, a to i kvůli mimořádným výdajům, které souvisejí s válkou na Ukrajině. S ohledem na velikost schodku státního rozpočtu si myslím, že vláda nakonec bude muset do systému daní sáhnout.

Prvním krokem by mělo být zjednodušení daňového systému, protože odborníci se shodují, že čím jednodušší systém, tím dochází k méně únikům. Pokud bychom například uplatňovali pouze dvě sazby daně z přidané hodnoty místo tří, tak by se podle odhadů vybralo až o 80 miliard korun ročně víc. A kdyby mělo přijít na zvyšování daní, mělo by se to týkat těch, které nejméně ovlivňují ekonomickou aktivitu, například spotřební daně nebo daně z majetku, která je u nás jedna z nejnižších v Evropě.

Danuše Nerudová

Hospodářská politika země není v gesci prezidenta, ale vlády. Úkolem prezidenta je však upozorňovat, pokud k ní vláda přistupuje neodpovědně a nebere ohled na kvalitu života budoucích generací. V otázce zvyšování daní zatím vnímám, že jsme neudělali krok jedna: nepodívali se na výdaje státu a neověřili, zda stát utrácí veřejné peníze efektivně.

Zvýšit příjmy z daní musí být vždy až následující řešení. Nyní je tedy místo zvyšování daní třeba provést revizi agend, které stát vykonává, a na základě toho odstranit resortismus a zaměřit se na výdajové strany rozpočtu.

Pavel Fischer

Náš daňový systém potřebuje důkladnou reformu. Jde tu o systémový přístup, který vyžaduje, abychom pro vyjednaný kompromis měli silnou politickou shodu mezi vládou a opozicí. S tím prezident může pomoci. Zatím není na stole nic.

Je ale nejvyšší čas pracovat na tom, aby výdaje rozpočtu byly v rovnováze s příjmy, jinak se budeme dále zadlužovat. Výše našich dlouhodobých deficitů by mohla nakonec omezit naši suverenitu. Protože začít rozhodovat by o nás mohli ti, co nám peníze půjčili.

A komu zvyšovat daně? Začal bych u korporátní daně a u jejich nezbytné harmonizace v rámci EU, jinak firmy budou unikat z placení daní. Zdanit je třeba i bohaté – ti měli v naší zemi doslova daňové prázdniny, které trvají až příliš dlouho. Daně jsou výrazem solidarity. A solidaritu dnes potřebujeme posilovat, a to dřív než se lidé zradikalizují. Kdybychom s tím nedělali nic, chudoba by mohla výrazně oslabit soudržnost společnosti a ve výsledku oslabit i demokracii v naší společnosti.

Marek Hilšer

Hospodaření státu je v dlouhodobém deficitu. Z velké části kvůli trestuhodné nehospodárnosti předchozích vlád a částečně kvůli současné krizi. Česká republika tedy musí dlouhodobě snižovat státní výdaje a navyšovat příjmy státního rozpočtu. Jiná možnost není. Já jsem kritizoval zrušení výpočtu daně ze superhrubé mzdy a pořád si myslím, že je možné se k němu vrátit. Progresivita daně z příjmu je už nastavena, to je v principu správně – zda s ní dále pracovat, to není otázka pro prezidenta.

Dále je možné například zdanit kapitálové zisky za tříletým horizontem a nastavit férově daň z nemovitosti tak, aby se odvíjela od komerční hodnoty nemovitostí. Jsem zásadně proti většímu zdanění práce a zvýšení odvodů za sociální pojištění, které zatěžuje byznys. Rezervu máme pochopitelně v úsporách. 

Stát by měl nabídnout občanům dohodu: za každou korunu navíc, kterou budu muset vybrat, korunu ušetřím na výdajích, tedy: nebudu po vás – občanech chtít nic, co bych sám jako stát nedokázal ušetřit.

Karel Diviš

Lidem určitě ne. Snažil bych se prosazovat revizi výdajové stránky rozpočtu a zeštíhlení a zefektivnění státního aparátu. Férové daně by měly platit cizí korporace, které tu vydělávají obrovské peníze, ale zisky daní jinde.

Josef Středula

Vážný problém deficitu veřejných financí způsobilo zrušení superhrubé mzdy. Co hůř, systémový zásah zůstal bez adekvátního řešení, to je třeba kvůli velkým ztrátám rozpočtu napravit.

Tomáš Zima

V době krize by měla být solidarita samozřejmostí. Není v zájmu bohatších spoluobčanů zde vytvořit masy chudých lidí. Debata na toto téma je namístě.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

Zpět na začátek stránky

11. Vetoval byste státní rozpočet? Za jakých okolností?

Petr Pavel 

Veto vidím jako úplně poslední možnost, která je navíc spíše symbolická, protože ho poslanci následně zase přehlasují. Šel bych cestou zpětné vazby v průběhu tvorby rozpočtu. Vyžadoval bych od premiéra a ministra financí, aby mě podrobně informovali o přípravě a schvalování rozpočtu. Na jednotlivé ministry bych vytvářel tlak, aby se chovali odpovědně, celý proces bych diskutoval s poradním týmem prezidenta a dával vládě podněty.

Danuše Nerudová

Uplatnění prezidentského veta vnímám jako poslední krok po vyčerpání dalších možností včetně možnosti vystoupit v Poslanecké sněmovně. Pokud k vetu prezident přistoupí, vždy by měl jednoznačně představit své důvody, proč se tak rozhodl. V případě rozpočtu na příští rok jsem byla velice kritická k uměle nadhodnoceným příjmům, kdy je zákonitě naplánovaný deficit de facto daleko vyšší než ten, který je obsahem návrhu.

Doposud byly neustálé zadlužování a růst úrokových sazeb a v důsledku toho obrovský růst nákladů na správu státního dluhu položkou, nad kterou každý ministr financí mávl rukou. Ale může se stát, že už příští rok tato položka bude například 100 miliard korun. A pokud se jednou roztočí dluhová spirála, je nesmírně těžké zadlužování zastavit. Bohužel nevidím žádný střednědobý plán konsolidace státního dluhu, kde by se třeba vláda zavázala, že dluh bude snižovat tempem jedno procento HDP ročně. Nic takového nevidím.

Pavel Fischer

Nevidím důvod k tomu vetovat státní rozpočet. Pokud je prezident s ním nespokojený, může využít jednání vlády nebo parlamentu. A tam projevit své názory a dát na stůl své návrhy.   

Marek Hilšer

Sestavit státní rozpočet a zákonem jej prosadit je v principu odpovědností vlády. Prezidentské veto není prostředkem k tomu, aby prezident vyjadřoval svůj názor na státní rozpočet. Dokážu si ale představit mezní situace, ve kterých by mělo veto smysl určitého varovného signálu, a to i přesto že jej sněmovna může přehlasovat.

Josef Středula

Chci být aktivním prezidentem, proto bych i u státního rozpočtu využil možnost připomínkovat jej už v době vzniku. Využil bych možnost vstupu na jednání Vlády ČR i parlamentu a diskuzi o rozpočtu moderoval. Veto zákona považuji až za krajní možnost, které bych se snažil všemi prostředky předejít.

Karel Diviš

Vetoval bych státní rozpočty, které neřeší dlouhodobě strukturální deficity. Takové rozpočty jsou špatné, dlouhodobě nás zadlužují a jsem proti nim.

Tomáš Zima

Opět otázka na konec, ale začít je třeba od začátku. Byl bych aktivní při přípravě rozpočtu tak, aby k vetu nemuselo dojít. Což platí nejen u tohoto tématu.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

Zpět na začátek stránky

12. Jak by měla Česká republika přistoupit k prosazení Green Dealu?

Petr Pavel

S principy Green Dealu souhlasím. I když je válka a jsme v problémech, dramatická situace ohledně životního prostředí nezmizela. Chceme-li udržet kvalitu života, na jakou jsme zvyklí, je potřeba směřovat k udržitelnosti a klimatické neutralitě.

Měli bychom ale přehodnotit cesty, jak stanovených cílů dosáhnout, a také stanovený časový horizont. S ohledem na bezpečnostní situaci se v tuto chvíli musíme soustředit hlavně na odstoupení od ruských fosilních paliv a využít k tomu všech dostupných cest. A až bude situace stabilní, bavit se dál o zelenějších řešeních.

Danuše Nerudová

Green Deal může mít i pozitivní dopad dalece nad rámec ekologických témat, se kterými je nejčastěji spojován. Politici však musejí i v rámci Green Dealu hájit naše národní zájmy a brát ho jako příležitost pro inovace, které pomohou našim občanům ušetřit peníze, podnikatelům vydělat a zároveň budou i šetrné k životnímu prostředí.

Pavel Fischer

S rozumem a s odvahou. Kdy jindy prosadit nezbytné úspory energií nebo nové technologie než dnes, kdy se ceny energií vyšplhaly na rekordní výši? Zároveň musíme vzít jako prioritu energetickou bezpečnost, protože dosud jsme patřili v závislosti na plynu z Ruska, které ohrožuje Evropu, mezi rekordmany. V rámci Green Dealu vidím řadu rozumných opatření na první pohled – ochranu biodiverzity, zkrácení dodavatelských řetězců od farmáře na stůl ke spotřebiteli, nové technologie do stavebnictví nebo důslednější recyklaci odpadů v průmyslu.

Marek Hilšer

Zelená dohoda a balíček Fit for 55 odrážejí nutnost změny a zároveň představují jedinečnou příležitost. Pomůže nám zmírnit a doufejme postupně zastavit dopady klimatické změny. V tomto směru nemáme už čas na rozmýšlení.

Pomůže nám odpoutat se od energetické závislosti na fosilních palivech a zvýšit významně energetickou bezpečnost. To je teď evidentně akutní problém, který snad už každý vidí, a ten se může v budoucnu opakovat. Nové evropské fondy, které jsou součástí dohody, představují příležitost k inovacím a technologickému pokroku. Jsem rád, že český byznys zareagoval velmi pružně. Zelená dohoda je obrovská šance zlepšit konkurenceschopnost českého průmyslu.

Josef Středula

Česká republika už je součástí Green Dealu, je na vládě ČR, jak využije dostupné desítky miliard z fondů EU na transformaci české ekonomiky. Vždy budu požadovat jasnou analýzu dopadů Green Dealu na ekonomiku a zaměstnanost. Nesmějí se zatajovat dopady těchto změn a musejí se najít prostředky na řešení sociálních dopadů.

Tomáš Zima

Říct si, co je pro nás reálné a užitečné, a co nás naopak může nenávratně poškodit. Nemáme možnosti pro větrné elektrárny jako přímořské země, horské řeky jako někteří sousedé ani dost slunných dní jako země na jihu Evropy. Musíme proto být mnohem inovativnější v podpoře rozvoje jaderných elektráren a nových zdrojů, proto je třeba investovat do vědy a inovací. Nikdo nechce ničit planetu. Prostor pro inovace je veliký. Nesmíme ale s vaničkou vylít i dítě.

Karel Diviš

Jako ekonom a matematik bych nejprve doporučoval všechno řádně propočítat, abychom věděli, čím a v jakém časovém horizontu nahradíme ty neekologické zdroje a jak dosáhneme stability a udržitelnosti. Na Green Dealu mi vadí, jak moc přispěl k současnému prohloubení energetické krize.

Nejdříve bychom se měli zamýšlet nad diverzifikací a jasnou energetickou koncepcí, která nebude závislá na nespolehlivých zahraničních partnerech. Až bude situace stabilizovaná, pak klidně můžeme přistoupit k realizaci Green Dealu.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

Zpět na začátek stránky

13. Končící prezident byl známý svými podnikatelskými cestami do Číny. Kam byste vyrazil/a s podnikateli vy? Vyjmenujte pět až deset firem, jejichž zástupce byste vzal/a s sebou.

Petr Pavel

Vyrazil bych tam, kde jsou pro naše hospodářství zajímavé obchodní a investiční příležitosti. Miloš Zeman ekonomickou diplomacií podporoval hlavně velké firmy nebo ty, které mu vycházely vstříc. Já bych chtěl, aby se misí účastnily podniky, které mají potenciál, včetně těch středních, malých nebo startupů. Co se týče Číny, tam se s prezidentem Zemanem hodně rozcházím.

Podobně jako jsem už v roce 2012 varoval před Ruskem jako potenciální hrozbou, tak jsem už od roku 2015, kdy jsem nastoupil do NATO, varoval před Čínou jako velkou bezpečnostní výzvou, a do budoucna možná i hrozbou.

Danuše Nerudová

Ráda bych našim firmám otevírala zavřené dveře. Na zahraniční cesty bych brala zástupce tradičních velkých firem (Škoda Auto, ČEZ, Avast a další), ale prostor bych ráda dala i novým jednorožcům (startupům, jejichž hodnota přesáhla jednu miliardu dolarů), startupům i začínajícím firmám, které již ve svém oboru dosáhly na zajímavé výsledky.

Za zajímavé považuji úspěchy Productboardu nebo Zásilkovny. V poslední době mě zaujala i úspěšná cesta Jana Bednáře a jeho firmy Shipmonk. Vyrazila bych tam, kde můžeme nejvíc oslovit naší přidanou hodnotou, ne tam, kde jen chtějí využít naše zdroje a ukrást know-how.

Pavel Fischer

Zájem podnikatelů o účast na misích do zahraničí je dnes obrovský, mluvím z vlastní zkušenosti. Způsobila to pandemie covidu a omezení možností jednat v zahraničí. Ten zájem je dnes doslova o všechny kontinenty. Proto bych jednal o prioritách s vládou, Svazem průmyslu a dopravy a dalšími. A seznam firem? To bude záviset na jejich prioritách, protože firmy mají své vlastní zájmy a není na mně, abych o jejich prioritách rozhodoval já.

Oslovil bych jednak velké firmy z letectví nebo vesmírného průmyslu nebo nanotechnologií, kde jsme skutečnou velmocí. A pak bych oslovil i malé firmy, které mají velmi vysokou přidanou hodnotu, jako Satturn v Holešově nebo SOMA v Lanškrouně a další, které jsem nedávno na svých cestách po republice navštěvoval.

Marek Hilšer

Ekonomická diplomacie je běžnou součástí zahraniční politiky. Dobré – tedy oboustranně výhodné – obchody však můžete dělat jen se zeměmi, kde se ctí pravidla, zásady právního státu a lidská práva. Dělat obchody se zeměmi, kde se používá otrocká nebo dětská práce a kde se nedodržují ani místní zákony je nejen nemravné, ale především riskantní a krátkozraké. To, že „neměníme hodnoty za groše,“ není idealismus, ale pragmatický přístup. Takové obchody nejsou v zájmu České republiky.

Pokud jde o vedení podnikatelských misí, to je v první řadě úkol ministra průmyslu a obchodu, ale já bych se této role nezříkal. Zaměřil bych se na oblasti důležité pro rozvoj znalostní ekonomiky, například na informační a komunikační technologie nebo nízkoemisní energetiku. V tomto směru je naším klíčovým partnerem Německo a další země EU, Spojené státy, Izrael, Japonsko nebo země jihovýchodní Asie, například Tchaj-wan.

Firmy jmenovat nebudu, přístup do „prezidentských“ podnikatelských misí by neměl být výrazem nějaké libovůle prezidenta. Umím si představit nějakou formu otevřené soutěže, ze které by vzešli účastníci s nejlepším potenciálem této příležitosti využít včetně nových společností a startupů.

Josef Středula

Podporoval bych prosazování českých firem v zemích, kde je pravděpodobné, že jejich přidaná hodnota bude náležitě oceněna. Ekonomická diplomacie se nevede jen na základě preferencí hlavy státu.

Tomáš Zima

Především bych se snažil spolu s vládou, podnikateli a jejich organizacemi domluvit na strategii ekonomické diplomacie České republiky. Ta nesmí odpovídat zájmům jednotlivce či jednoho oboru, ale celku. Jednalo by se o země, kde jsme tradičními exportéry a kde je potenciál pro český průmysl.

Karel Diviš

Jsem silným zastáncem výrazné modernizace státu, IT technologií a obranyschopnosti země, proto bych vyrazil například do USA, Izraele a do sousedního Německa. Konkrétní firmy zatím jmenovat nebudu, ale sektory bych diverzifikoval. Jednalo by se o firmy z IT, průmyslu, zdravotnictví, vzdělávaní či z vědy a výzkumu, šlo by o pestrou podnikatelskou delegaci napříč mnoha obory.

Jaroslav Bašta na tuto otázku nereagoval.

Zpět na začátek stránky

14. Jmenoval/a byste trestně stíhaného člověka premiérem?

Petr Pavel

Měl bych s tím problém. S trestním stíháním premiéra je spojeno velké reputační riziko pro Českou republiku. Jako předseda vojenského výboru NATO jsem se setkával s tím, že naši zahraniční partneři brali slovo a postavení tehdejšího premiéra Andreje Babiše kvůli podezření z dotačních podvodů s velkou rezervou, což oslabovalo naši pozici v různých vyjednáváních.

Navíc jsem přesvědčen, že politiky bychom měli hodnotit podle přísnějších morálních a etických kritérií, obzvláště v těch nejvyšších patrech by měli jít příkladem. Jmenoval bych ho jedině, pokud by získal podporu 101 poslanců a neexistovala by jiná alternativa.

Danuše Nerudová

Žijeme v právním státě, kde je třeba ctít presumpci neviny. Moc bych si ale přála žít zase v zemi, kde by trestní stíhání politika bylo důvodem, proč politik odchází z politiky až do případného očištění svého jména osvobozujícím rozsudkem soudu.

Pavel Fischer

Ano. Platí presumpce neviny. Na druhé straně by pro politika, který chce být premiérem, mělo platit i opačné pravidlo. Tedy že bude mít dost rozumu a ustoupí do doby, než před soudem očistí své jméno. Tak se rozvíjí politická kultura. Proto bych jen velmi nerad jmenoval trestně stíhaného člověka premiérem.

Marek Hilšer

Pokud voliči zvolí ve volbách subjekt, který vede trestně stíhaná osoba, je to velmi delikátní situace. Je to zničující pro politickou kulturu a stav právního státu. Už jen fakt, že problém v této rovině vůbec diskutujeme, je znepokojivý. Usiloval bych všemi prostředky v rámci Ústavy o to, aby k takové situaci nedošlo a člověk důvodně podezřelý z trestného činu nestanul v čele státu.

Josef Středula

Pevně věřím, že v budoucnu se už nedožijeme situace, kdy bude na stole jmenování trestně stíhaného premiéra.

Tomáš Zima

Na trestně stíhanou osobu v demokratickém státě je třeba pohlížet jako na nevinného člověka, dokud není pravomocně odsouzen. Jistě bych vedl jednání s představiteli stran a hnutí, aby takováto situace nenastala.

Jaroslav Bašta

Tato otázka je cítit silnou personifikací, a to mě mrzí. Ale když se ptáte… uznávám a ctím presumpci neviny.

Karel Diviš

Nejmenoval.

Zpět na začátek stránky

15. Jmenoval/a byste šéfa BIS Michala Koudelku generálem?

Petr Pavel

Ano, zaslouží si to za výsledky své dobře odvedené práce.

Danuše Nerudová

Ano. Navíc bych osobně ráda ocenila práci celé BIS a navštívila jejich sídlo, kde bych poděkovala za jejich dlouholetou velmi kvalitní práci. Za absolutně nejlepší poděkování považuji to, že budu brát zprávy BIS vážně a postupovat vždy tak, abych chránila naši bezpečnost, svobodu a demokracii. 

Pavel Fischer

Ano.

Marek Hilšer

Jmenování generálů probíhá na základě návrhu vlády, a pokud bych byl prezidentem, návrhům vlády bych vyhověl, samozřejmě pokud by jmenování nebylo v rozporu se zákonem. 

Ředitele BIS Michala Koudelku bych do hodnosti generála jmenoval. Jeho výkon ve službě České republice, jeho loajalita vůči státu a hodnotám, na kterých stojí, jakož i odborná erudice a pracovní výsledky jsou prokazatelné. Z mého pohledu neexistuje žádný důvod, proč by pan Koudelka neměl být povýšen.

Josef Středula

Před rozhodnutím je třeba znát konkrétní podrobnosti, a teprve na základě nich postupovat.

Tomáš Zima

Ano.

Jaroslav Bašta

Pan Koudelka v čele BIS zařazuje lidi, strany a různé skupiny obyvatel dle divných kritérií mezi nedemokratické v naší demokratické společnosti jen proto, že vyjadřují jiné názory než názory vládnoucích elit. Nevím tedy, proč bych ho měl jmenovat do generálské hodnosti.

Karel Diviš

Zatím nejsem prezident a nemám přístup ke všem informacím tajných služeb. Proto bych o tomto nerad nyní rozhodoval tzv. „od stolu“ a bez hlubší znalosti věci.

Zpět na začátek stránky

16. Je třeba v Ústavě ČR rozšířit a zpřesnit pravomoci prezidenta?

Petr Pavel

Ani ústava není vytesaná do kamene a pokud po odpovědné odborné a společenské diskusi dojdeme k závěru, že je třeba pravomoci prezidenta v některých oblastech zpřesnit, aby nebyly zneužívány, tak bych byl pro.

Danuše Nerudová

Ne, domnívám se, že prezident nepotřebuje další pravomoci svěřené ústavou. Stačí, když bude svůj úřad vykonávat aktivně. Nebude zavřený za zdmi Hradu jako ve slonovinové věži, ale bude aktivně přispívat k lepšímu životu deseti a půl milionu lidí v této zemi. Naopak u jmenování guvernéra ČNB by mi dávalo smysl, aby bylo jmenování potvrzeno kontrasignací.

Pavel Fischer

Ne. Ale je třeba vyhodnotit, jak funguje přímá volba a zda odpovídají dosavadní pravidla naší desetileté zkušenosti. To je role pro ústavodárce – pro sněmovnu a Senát.

Marek Hilšer

Nikoli. Je třeba ctít a dodržovat ústavu. Pravomoci prezidenta odpovídají parlamentnímu režimu. Proto jsem proti jejich rozšiřování. Důležitější než zpřesňování litery ústavy je respektování jejího ducha. K tomu jsem připraven.

Josef Středula

Stávající pravomoci jsou dostačující, respektuji Ústavu České republiky a nevidím důvod, proč by se v tomto ohledu měla měnit.

Tomáš Zima

Není.

Jaroslav Bašta

Ano. Bylo dobré přímo voleného prezidenta posílit širšími pravomocemi vzhledem k tomu, že je volen přímo občany a má přímo, demokraticky hájit jejich zájmy.  

A mě napadá právě na základě posledních zkušenosti z jednání sněmovny např. zvýšit kvorum, které je nutné na přehlasování veta prezidenta. Mělo by se jednat o 121 hlasů – tedy ústavní většinu.

Karel Diviš

Ne, ústava jako základní zákon státu nemá určovat drobnosti a jednotlivosti, proto by měla být měněna jen minimálně. Od toho tu jsou další legislativní předpisy. Jako prezident bych se především podle ústavy choval a nesnažil se ji jakkoliv ohýbat.

Zpět na začátek stránky

17. Podle jakých kritérií byste uděloval milosti? Zvážil byste plošnou amnestii?

Petr Pavel

Milosti bych uděloval pouze v individuálních případech, například z humanitárních důvodů či kdyby došlo k justičnímu omylu. Rozhodně to ale nevidím jako nástroj, který staví prezidenta nad soudy. V plošné amnestii smysl nevidím.

Danuše Nerudová

Milost, případně abolici, vnímám jako pojistku proti systémovému selhání nebo jako zmírnění postihu ve zcela výjimečných případech těžko předvídatelných zákonem. Vždy bych milost řádně odůvodnila a představila veřejnosti a nikdy bych ji nezneužila pro své známé. To je facka spravedlnosti a všem slušným lidem. Plošnou amnestii bych nevyhlásila. Nevidím pro ni žádný důvod.

Pavel Fischer

Každá milost vyžaduje od hlavy státu exkluzivní pozornost, jinak milost nelze odpovědně udělit. A u plošné amnestie nic neplánuji, to by nebylo odpovědné. Vyžadovalo by to těsnou koordinaci s vládou a projednat vše s ministrem spravedlnosti a s vládou, což udělám až po zvolení.

Marek Hilšer

Nejsem příznivcem amnestií a nevidím k amnestii aktuálně žádný důvod. Plošnou amnestii bych tedy neudělil.

V této souvislosti bych rád zmínil garanci beztrestnosti formou abolice, kterou udělil prezident s kontrasignací premiéra dobrovolníkům, kteří se rozhodli přihlásit ke službě v ukrajinské armádě po ruské agresi. To bylo správné rozhodnutí.

Milosti jsou institutem trestního práva, o kterém samostatně rozhoduje prezident republiky. Ministerstvo spravedlnosti žádosti o milosti postupuje hlavě státu při splnění podmínek, že žadatel trpí závažnou chorobou nebo nevyléčitelnou chorobou bezprostředně ohrožující život. Tento způsob udělování milostí považuji za správný. Kromě zdravotních důvodů považuji za relevantní také důvody humanitární.

Josef Středula 

Milost je výjimečný nástroj, který je zároveň pojistkou. Klíčové pro její udělení by měly být humanitární důvody, například pokud je někdo v situaci, že už dlouho žít nebude. V takovém případě může být lépe, pokud by mohl dožít mezi blízkými, a ne ve vězeňském zařízení. V každém případě by při udělení milosti měla být velmi těsná spolupráce s ministrem spravedlnosti a premiérem. Pro vyhlášení plošné amnestie v současné době nevidím důvod.

Tomáš Zima

Milost je zcela výjimečná pravomoc prezidenta. Rozhodující kritéria jsou zdravotní, sociální či čistě lidská. O plošné amnestii neuvažuji.

Jaroslav Bašta

Bohužel vím, co je být ve vězení. Ale o plošné amnestii bych ani neuvažoval. Na druhou stranu se domnívám, že je namístě po důsledném zvážení všech okolností – například u nemocných, starých lidí, u neúmyslných trestných činů apod. milost udělit. Apeloval bych ale nejvíc na změnu trestního řádu anebo na větší využívání alternativních trestů například za neúmyslné trestné činy, činy z nedbalosti atd. Mám za to, že chybující člověk, ač soudně trestaný, nemusí jen tak sedět v cele a stát o něj komplexně za peníze daňových poplatníků pečuje…ať pracuje!

Karel Diviš

Jen naprosto ve výjimečných individuálních případech. Plošné amnestie neplánuji.

Zpět na začátek stránky

18. Jmenoval byste za všech okolností kandidáty na ministry navržené premiérem?

Petr Pavel 

Za vládu i jednotlivé ministry odpovídá premiér, je to jeho kompetence a prezident by to měl respektovat. To ale neznamená, že bych jmenoval každého bez výhrad. Pokud bych s návrhy nesouhlasil, intenzivně bych o kandidátech s designovaným premiérem jednal, dělal bych to ale za zavřenými dveřmi. Kádrování ministrů před televizními kamerami, jako to předvedl Miloš Zeman, považuji za nedůstojné.

Danuše Nerudová

Dodržovala bych ústavu. Prezident není ten, kdo sestavuje vládu. Za vládu odpovídá předseda vlády. Na druhou stranu vždy bych ve své funkci hájila právní stát, naše demokratické zřízení a prozápadní směřování. Z tohoto důvodu bych zvažovala žádost u někoho, kdo by svými činy šel proti těmto hodnotám.

Pavel Fischer

Každého kandidáta bych osobně rád poznal, tak velí slušnost. Předpokládám, že by mi premiér nikoho, kdo by nesplňoval zákonné náležitosti, ani nenavrhl. Takže bych je jmenoval. 

Marek Hilšer

Rozumím ustanovení ústavy tak, že prezident má jmenovat ministry na návrh premiéra. Nějaké osobní výhrady nejsou na místě. Ohradil bych se ovšem proti podmínce „za všech okolností“, neboť některé krajní situace nelze předvídat. Pokud by osoba designovaná na funkci ve vládě byla například trestně stíhaná, měl by se prezident snažit takovou nominaci premiérovi či premiérce rozmluvit. Každá taková situace je prohřeškem proti dobrým mravům, škodí demokracii a snižuje důvěru občanů ve stát a systém spravedlnosti. 

Josef Středula

Ani prezident není automat na podpisy.

Tomáš Zima

Za všech okolností ne. Ale aktivní a rozumný prezident dokáže předcházet situacím, na které se ptáte. Věřím, že premiér a strany budou navrhovat kvalitní osobnosti, vždyť ministr přece má být vizitka dané politické strany a vlády. Tak předpokládám, že premiér přijde s takovými návrhy.

Jaroslav Bašta

Nevím, co je to termín „za všech okolností“. Pokračoval bych v praxi seznámit se s každým kandidátem na ministra, promluvit si s ním, získat poznatky o jeho zkušenostech a vizích. Při pochybnostech bych jednal zásadně s premiérem, protože již tím, že jsem ho jmenoval, jsem projevil v jeho výběr značnou důvěru. Ale stát se může cokoli.

Karel Diviš 

Pokud bych se dozvěděl nějakou závažnou skutečnost, například že kandidát spáchal hospodářský delikt nebo jiný trestný čin, tak rozhodně ne.

Zpět na začátek stránky

19. Kdo bude váš kancléř, kdo tiskový mluvčí a jaké další klíčové členy týmu byste si s sebou vzal na Pražský hrad?

Petr Pavel

Tyto otázky zatím považuji za předčasné. Voliče ale mohu ujistit, že v případě úspěchu do těchto funkcí jmenuji slušné lidi s vysokým morálním i odborným kreditem. Vedoucí kanceláře i mluvčí budou důvěryhodní lidé, kteří nepřekračují své pravomoci a jednají v souladu s pravidly a působností své funkce.

Danuše Nerudová

Na Pražský hrad bych přivedla odborníky a lidi důvěryhodné nejen pro mě, ale i pro veřejnost. Profesionály s vysokým morálním kreditem, kteří by pracovali ve prospěch tohoto státu, nikoliv ve prospěch svůj. Za samozřejmost považuji bezúhonnost a v případě klíčových funkcí bezpečnostní prověrku. Veřejnosti konkrétní jména dopředu představím.

Pavel Fischer

Osoby s bezpečnostní prověrkou, bezúhonné a s odpovídající odbornou kvalifikací. Chystám se oslovit mj. někdejší kolegy z diplomacie. 

Marek Hilšer

Vedoucí kanceláře jmenuji v případě svého zvolení paní Gabrielu Svárovskou, která má dlouholeté pracovní zkušenosti ze státní státní správy, diplomacie a nevládního sektoru. V letech 1996–2002 působila v Kanceláři prezidenta Václava Havla.

Výběr zaměstnanců kanceláře je odpovědností kancléřky. V okruhu mých spolupracovníků je řada vynikajících kandidátů. Obecně jsem příznivcem otevřenosti a předpokládám tedy, že by pozice v KPR byly obsazeny ve výběrových řízeních. Tým poradců a zaměstnanců by měl být každopádně pestrý, složený z mužů a žen potřebných odborností. Klíčová je nejen odborná zdatnost, ale i morální kredit, důvěryhodnost. Neexistuje, že by někdo ze zaměstnanců neměl bezpečnostní prověrku. Konkrétní jména sdělím případně před druhým kolem volby. 

VIDEO: Rozhovor s Andrejem Babišem

Video placeholde
• E15

Josef Středula

O konkrétním složení týmu pro Pražský hrad ani kancléři nejsem ještě zcela rozhodnut. Chci se obklopit odborníky, kteří jsou ve svém oboru špičkou a s bezpečnostní prověrkou.

Tomáš Zima

Vždy jsem se ve své práci dokázal obklopit profesionály se vztahem k instituci, kterou jsem řídil. Na Pražském hradě by bylo stejné.

Jaroslav Bašta

Samozřejmě, že své kandidáty mám vybrané. S ohledem na přístup médií k prezidentské volbě je ale nechci vystavovat předem zbytečnému stresu, proto oznámím jejich jména až po postupu do druhého kola. Mohu vás ujistit, že jde o lidi vzdělané, jazykově vybavené, kteří jsou pracovití, věci rozumějí, mají pevný charakter a je na ně spolehnutí.

Karel Diviš

Své budoucí spolupracovníky pečlivě zvažuji. Vybírám z řady lidí, mimo jiné z těch, které jsem potkal během svých studií na Matfyzu, na FSV UK, při práci v České spořitelně a České televizi a při svém více než dvacetiletém podnikání v IT. Jména v hlavě mám, ale zatím je nebudu prozrazovat.

Zpět na začátek stránky

20. Role první dámy/muže není v Česku příliš definovaná. Jak by se dala pozice lépe využít?

Petr Pavel

Rozhodně aktivně. Manželka prezidenta může svůj neformální vliv a autoritu využívat, aby upozorňovala na důležitá společenská témata, kterým nevěnujeme dostatek pozornosti nebo jež lidé vnímají jako tabu. V Česku, kde například stále převládají velké nerovnosti v postavení žen a mužů, je důležité mít ve vyšších společenských a politických pozicích osobnosti, které budou tuto diskusi otevírat, a pozice první dámy takovou příležitost nabízí. 

Danuše Nerudová

Můj muž by chtěl případnou roli vykonávat aktivněji než současná první dáma. Rád by se věnoval charitě. Jako respektovaný a úspěšný advokát by se soustředil například na větší popularizaci činnosti právních poraden zdarma a možnosti právní pomoci.

Zároveň jako děti rodičů v důchodovém věku si uvědomujeme, jak složité to někteří senioři u nás v některých věcech mají. To je důvod, proč by se chtěl věnovat také kvalitě života seniorů.

Samozřejmě by se účastnil všech povinností souvisejících například se zahraničními cestami a oslavami státních svátků.

Pavel Fischer

První dáma má zvláštní úlohu. Může podporovat neziskové organizace, občanské iniciativy, vyzdvihovat zajímavé příklady, které mohou inspirovat ostatní. Mezi prvními dámami tuto roli mimořádně zastávala například paní Olga Havlová.

Marek Hilšer

Jsem příznivcem zcivilnění úřadu prezidenta. Nevidím důvod, aby se životní partner či partnerka hlavy státu vzdával/a na pět let zcela své profese, s jedinou výjimkou, a tou je podezření z možného střetu zájmů. 

Moje žena Monika je lékařkou záchranné služby, nepředpokládám tedy, že by taková situace mohla v jejím případě nastat. Pozice „první dámy“ by se tedy dala využít například k tomu, abychom se trochu posunuli ve svých představách o rolích mužů a žen ve společnosti. Předpokládám, že by má žena bez problémů plnila protokolární povinnosti, a přitom nadále zůstala v kontaktu se svou profesí. Myslím, že by v tomto směru mohla být inspirací.

Josef Středula

Moje manželka má s pomocí lidem pracovní zkušenosti, jejich využití při charitativní činnosti se přímo nabízí. Rád bych ji ale zapojil i do připravovaného projektu Regionálních prezidentských kanceláří, který má zlepšit přístup lidí v regionech k hlavě státu.

Tomáš Zima

Především není partnerka či partner hlavy státu přívěšek pro okrasu. Nemluvil bych tedy o nějakém využívání. Ale dva dokáží víc než jeden, takže je ideální, když se podporují a doplňují.

Neformální autorita i prezidentské partnerky či partnera umožňuje získat pozornost veřejnosti pro záměry či problémy, na které třeba není tak vidět, jako je problematika duševního zdraví dětí a prevence, dostupnost předškolní péče a výchovy a podpora rodin v péči o seniory v domácím prostředí. Záleží na každém páru, jak rozdělí rodinné a pracovní povinnosti.

Jaroslav Bašta

Role první dámy není vlastně v Česku vůbec definovaná a ani nevím, proč by měla. Ubezpečuji vás, že moje paní je vzdělanou, skromnou a pracovitou ženou, a že když bude potřeba, bude mne bez toho, aby se mi pletla do práce, kvalitně a důstojně reprezentovat. 

Karel Diviš

Přál bych si, aby první dáma byla více vidět, podobně jako je to ve světě dobrým zvykem. Měla by se věnovat charitativní a nadační pomoci, ale také konkrétním tématům, jako jsou nespravedlivé exekuce, násilí ve společnosti a osvětě dalších důležitých témat.

Zpět na začátek stránky