Aktualizováno

Slovenské prezidentské volby: Termín, průzkumy, druhé kolo

• Termín voleb na Slovensku 2024
• Kandidáti na prezidenta Slovenska 2024
• Volební průzkumy 2024
• Volební témata 2024
• Volební systém prezidentských voleb
• Jak volit z Česka?
• Volební účast na Slovensku
• Volební mapa 2. kola voleb 2024
• Výsledky voleb
• Slovenští prezidenti (od rozdělení federace)

Termín voleb: Kdy budou prezidentské volby na Slovensku

Termín slovenských prezidentských voleb 2024 vyhlásil na začátku ledna předseda Národní rady Peter Pellegrini, který v 2. kole voleb také zvítězil nad Ivanem Korčokem a stal se novým prezidentem Slovenska. Volby se konaly:

Pokud není nový prezident Slovenska zvolen v prvním kole, uskutečňuje se o dva týdny později druhé kolo voleb. Termín druhého kola připadl na sobotu 6. dubna 2024. Od roku 1999, kdy se na Slovensku koná přímá volba prezidenta, muselo o vítězi vždy rozhodovat druhé kolo.

Volby na Slovensku sledujeme ONLINE >>>

Kandidáti na prezidenta: Kdo chce být nový prezident Slovenska

Prezidentských voleb na Slovensku se mohou zúčastnit:

• kandidáti s podporou nejméně 15 poslanců Národní rady,
• kandidáti s podporou alespoň 15 tisíc slovenských občanů s právem volit.

Návrhy na kandidáty bylo možné odevzdat do 30. ledna 2024 předsedovi Národní rady, který měl povinnost do 14 dnů od doručení návrhu nechat přezkoumat, zda návrh splňuje zákonné podmínky. Kandidovat na prezidenta může každý občan Slovenska, který je v den volby starší 40 let a má v zemi trvalý pobyt.

Slovenskou ekonomiku trápí nejdražší dluhy v eurozóně i útěk vysokoškoláků do Česka

Zahraniční

Kdo se volby prezidenta zúčastnil v roce 2024? Kteří dva kandidáti postoupili do druhého kola a kdo kandidoval na prezidenta v prvním kole?

Kandidáti na prezidenta, kteří postoupili do 2. kola:

Ivan Korčok

• Politik a diplomat
• Datum narození: 4. dubna 1964
• Nominace: Podpora občanů
• Výsledek v druhém kole: 46,87 %

Ivan Korčok nedokázal navázat na své vítězství v prvním kole a v rozhodujícím duelu prohrál s Peterem Pellegrinim. Bývalý ministr zahraničních věcí ve vládě Igora Matoviče a poté Eduarda Hegera. Do obou vlád byl nominovaný stranou Svoboda a Solidarita (SaS) jako nestraník. Dříve Korčok působil jako slovenský velvyslanec v Německu a USA.

Kandidaturu na prezidenta oznámil loni v srpnu. V listopadu ohlásil, že nasbíral potřebný počet podpisů od slovenských občanů. Podporu Korčokovi vyjádřila kromě SaS i hlavní opoziční strana Progresivní Slovensko (PS) vedená Michalem Šimečkou.

Ivan Korčok: Profil a názory kandidáta >>>

Peter Pellegrini

• Předseda Národní rady
• Datum narození: 6. října 1975
• Nominace: Podpora poslanců
• Výsledek v druhém kole: 53,13 %

Ve volbách 2024 zvítězil prezidentský kandidát Peter Pellegrini se ziskem 53,13 procent. Předseda Národní rady oznámil kandidaturu na prezidenta 19.ledna. „Když mluvím o politické připravenosti prezidenta, mám za sebou dlouholeté zkušenosti z ústavních funkcí v tomto státě,“ řekl Pellegrini rodné Banské Bystrici. Pellegrini je předsedou strany Hlas (Hlas-SD). Přímo ho podpořil slovenský premiér Robert Fico i předseda ANO Andrej Babiš.

Stranu Hlas založil poté, co opustil Směr-SD Roberta Fica. Proti Ficovi Pellegrini opakovaně vystupoval, nicméně po posledních volbách obě strany utvořily koalici spolu se Slovenskou národní stranou (SNS). V minulosti byl Pellegrini také premiérem (2018–2020) či ministrem pro investice a informatizaci (2016–2018).

Peter Pellegrini: Profil a názory kandidáta >>>

Další kandidáti na prezidenta Slovenska 2024:

Na třetím místě s počtem 11,7 procent hlasů se umístil kontroverzní kandidát Štefan Harabin, bývalý ministr spravedlnosti z Ficovy první vlády a později předseda Nejvyššího soudu Slovenské republiky. Euroskeptik a otevřený podporovatel ruské invaze na Ukrajinu kandidoval v prezidentských volbách již v roce 2019, kdy s více než 14 % taktéž obsadil třetí místo.

Za Harabinem se s počtem 2,9 procent hlasů umístil šéf maďarské Aliance Krisztián Forró, který v kampani upozorňoval na témata spojená s maďarskou menšinou žijící na Slovensku. Forró zvítězil v okresech Komárno a Dunajská Streda na jihozápadě Slovenska.

Až na pátém místě skončil bývalý slovenský premiér Igor Matovič se ziskem 2,1 procenta hlasů. Hnutí Slovensko, kterým je Matovič předsedou, vzniklo přejmenováním z OĽaNO (OBYČAJNÍ ĽUDIA a nezávislé osobnosti), ke kterému došlo nedlouho po parlamentních volbách na podzim 2023, kdy koalice tří stran OĽaNO, KÚ a Za ľudí získala 8,89 procent. Hnutí Slovensko má dnes ve slovenském parlamentu 13 poslanců.

Matovič ohlásil svůj vstup do voleb v roce 2024 doslova na poslední chvíli. OD začátku prohlašoval, že ve svůj úspěch prý nevěří. „Nemusíte se bát, že před sebou vidíte prezidenta,“ uvedl Matovič na svolané tiskové konferenci. Během prezidentské volby chce klást nepříjemné otázky a „krýt záda demokratickému kandidátovi“, který se dostane do druhého kola.

Aktualizováno

Kandidáti na slovenského prezidenta: Favorité a outsideři prezidentské volby 2024

Volby

V prvním kole kandidoval také politik a diplomat Ján Kubiš. Kubiš je bývalým ministrem zahraničních věcí, působil ve vládě Roberta Fica mezi lety 2006–2009. Zastával i pozici velvyslance Slovenska při OSN či generálního tajemníka Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE).

Další kandidát a historik Patrik Dubovský se živí jako pracovník Ústavu paměti národa. Kandidaturu oznámil během posledního možného dne. Potřebné podpisy mu dodali poslanci Matovičova hnutí Slovensko, podpořili ho rovněž zástupci strany Za lidi a Křesťanské unie. 

Mezi další kandidáty se řadí i Marián Kotleba. Je označován za extremistu a do povědomí se zapsal svými pozitivními názory na osobnost Jozefa Tisa. Dlouhodobě se negativně vyjadřuje vůči Romům, Slovenskému národnímu povstání, NATO, EU a OSN. Patří mezi politické osobnosti, které v minulosti popíraly holokaust. 

Posl Milan Náhlik. Bývalý policista v roce 2020 kandidoval do parlamentu za stranu HLAS LIDU. Do voleb jde s mottem: „Váš hlas bude u mě v pevných rukou, které budou chránit všechno, na čem vám záleží.

Kandidovat měl také Andrej Danko, předseda koaliční SNS. K Pellegrinimu je Danko naopak velmi kritický. Útoky ze strany Danka přešly i do osobní roviny. Lídr SNS Pellegriniho vyzval, aby přiznal svoji sexuální orientaci. Pellegrini o svém milostném životě mlčí a jeho orientace se stala předmětem spekulací. Andrej Danko z prezidentské volby nakonec odstoupil a podpořil Štefana Harabina.

Pellegrini si musí jít pro Harabinovy hlasy. Slovensko zřejmě čeká těsný duel

Názory a analýzy

Již podruhé kandidoval předseda strany Slovenské Hnutí Obrody Róbert Švec, který rovněž požaduje odchod z NATO. Jeho strana považuje vedoucího představitele fašistického Slovenského štátu Jozefa Tisa za „nejlepšího a nejvýznamnějšího prezidenta v historii Slováků.“ Sám Švec proslul výrokem o „optimalizaci obyvatelstva,“ především skrze kontrolu médií. Jeho kandidatura byla dočasně zrušena, nakonec se do hry vrátil, ovšem po poslední televizní debatě kandidát odstoupil ve prospěch Štefana Harabina.   

Podpisy 15 tisíc občanů se snažila zajistit zakladatelka Iniciativy za vymazané rodiče Beáta Janočková, ta však na konci ledna přiznala, že se jí signace sebrat nepodařilo. Kandidaturu zvažovala také Marta Čurajová. Ani ona však nakonec nenasbírala dostatek podpisů.

Volební průzkumy a preference kandidátů na prezidenta

Volební průzkumy dlouho favorizovaly Petera Pellegriniho. Březnové šetření agentury Ipsos předpovídalo současnému předsedovi Národní rady přes 37 % hlasů. Na druhém místě se měl s 36,6 % umístil hlavní kandidát opozice Ivan Korčok. První místo Korčokovi v prvním kole předpovídal průzkum agentury Median. Jeho přesvědčivé vítězství v prvním kole proto mnohé překvapilo. Před druhým kolem byly preference kandidátů velmi těsné.

Zatímco průzkum agentury Focus předpovídal těsné vítězství Petera Pellegriniho (50,8 %), agentura NMS pasovala do role favorita Ivana Korčoka (51,7 %). Jednalo se o značný posun. „Korčokovi se podařilo přesvědčit ty voliče, kteří se březnového prvního kola prezidentských voleb nezúčastnili,“ uvedl analytik NMS Mikuláš Hanes.

Volební preference ostatních kandidátů pro první kolo byly podle průzkumů nízké, což se potvrdily výsledky prvního kola. Podle agentury Ipsos po vedoucí dvojici následoval Štefan Harabin (11,3 %), Igor Matovič (4,3%), Krisztián Forró (2,8%) a Ján Kubiš (2,4 %). Také volební průzkumy ostatních průzkumy agentur potvrzovaly velký náskok Petera Pellegriniho a Ivana Korčoka. Vítěz druhého kola prezidentské volby se stane šestým prezidentem v historii samostatné Slovenské republiky

Volební témata na Slovensku

O jakých tématech se před slovenskými prezidentskými volbami 2024 bude nejčastěji hovořit v předvolebních rozhovorech a debatách?

• Demokracie na Slovensku: Téma, které se snaží nastolit zejména opozice. Slovensko totiž na rozdíl od České republiky nemá horní komoru parlamentu. Robert Fico drží se svými koaličními partnery většinu v Národní radě a šéfuje vládě. Po Pellegriniho zvolení by měl v Prezidentském paláci sice bývalého člena své strany, ale v důležitých věcech stále loajálního spojence. Ostatně předseda PS Michal Šimečka varoval, že v případě zvolení vládního kandidáta by se demokracie na Slovensku mohla dostat na šikmou plochu.
• Změny v trestním právu: Ficova vláda plánuje zrušit Úřad speciální prokuratury. Instituce dohlíží na vyšetřování nejzávažnějších kriminálních případů, mimo jiné i na korupční kauzy vlád vedených v minulosti Ficem. Součástí plánovaných změn v trestním právu je také snížení trestů za korupci. Odpůrci vlády za těmito kroky vidí snahy o zajištění beztrestnosti pro Ficovy spojence. V souvislosti s plánovanými změnami se ve slovenských městech konala řada demonstrací. Na tu dosud největší dorazilo 11. ledna v Bratislavě zhruba 20 tisíc lidí.
• Válka na Ukrajině: Ficova vláda kritizuje protiruské sankce a vojenskou podporu Ukrajiny. Slovensko nově poskytuje napadené zemi již jen prostředky nevojenského charakteru. Podle slovenského premiéra by se měla EU postupně snažit o standardizaci vztahů s Ruskem. Pellegrini jako člen koalice a kandidát podporovaný Ficem bude pravděpodobně vystupovat v souladu s tímto přístupem. Naopak ze strany Korčoka se dá očekávat prosazování větší podpory Ukrajiny.
• Ekonomická situace: Samozřejmě i Slovensko trápí vysoká inflace. Jedním z hlavních volebních témat proto bude řešení nepříznivé ekonomické situace. Kandidáti budou v předvolebním období probírat také deficit veřejných financí a zadlužení země. Vyšší příjmy státu má zajistit nedávno schválený konsolidační balíček.
• Prezidentka Zuzana Čaputová: Obvyklým tématem předvolebních debat je zhodnocení práce odcházející hlavy státu. Kandidáti popisují, v čem by postupovali jinak a v jakých oblastech by na práci předchůdce rádi navázali. V podobné politice jako Zuzana Čaputová by pravděpodobně pokračoval Korčok. Od ostatních kandidátů zazní spíše kritika. Nicméně hlavní favorit Pellegrini patří svým vystupováním k umírněným politikům.

Volební systém: Jak se volí prezident na Slovensku

Volba prezidenta je na Slovensku od roku 1999 přímá. Prezidenta tedy volí občané v tajném hlasování. Vítězem voleb se stává kandidát, který obdrží nadpoloviční většinu platných hlasů. Pokud ji v prvním kole ani jeden z kandidátů nezíská, koná se do 14 dnů druhé kolo voleb. Do něj postupují dva nejúspěšnější kandidáti z prvního kola. Mandát prezidenta je pětiletý. V úřadu může hlava státu zůstat maximálně dvě po sobě jdoucí volební období.

Nebýt Čaputové, odešel bych ze země už dávno. Znechucení z Ficovy vlády je obrovské, říká slovenský podnikatel

Rozhovory

Volby z ČR: Jak volit prezidenta ze zahraničí

Volit prezidenta mohou všichni občané Slovenska, kteří nejpozději v den voleb dovrší 18 let věku. Pokud přemýšlíte, jak volit z České republiky, máte bohužel smůlu. Prezidentské volby na rozdíl od parlamentních volebneumožňují hlasování ze zahraničí. Volit je možné pouze ve volebních místnostech na území Slovenské republiky.

V nedávných parlamentních volbách přitom ze zahraničí hlasovalo více než 58 tisíc voličů. Ti se v březnu musí vydat na Slovensko, jinak se prezidentských voleb nezúčastní. Doplatit na to může především Korčok. Přes 72 % hlasů ze zahraničí získaly v posledních parlamentních volbách PS a SaS – strany, které Korčoka ve volbě podporují. Naopak strany současné koalice mezi Slováky volícími v zahraničí propadly.

Volební účast při volbě prezidenta

Volební účast v prvním kole se v roce 2024 vyšplhala na 51,9 procent, v druhém kole dokonce na 61,1 procent. Obyčejně však účast ve slovenských prezidentských volbách nebývá příliš vysoká. Kromě letošního roku v prvním kole překonala 50% hranici dosud jen v roce 1999. Historicky první přímé volby prezidenta na Slovensku se zúčastnilo rekordních 73,81 % voličů. O pět let později klesla volební účast na 47,94 % a od té doby se drží v podobných relacích. K posledním volbám prezidenta v roce 2019 přišlo v prvním kole 48,74 % voličů. Ve druhém kole byla volební účast nižší, zhruba 41,79 %. Pro srovnání – v posledních parlamentních volbách na Slovensku odvolilo 68,51 % voličů.

Volební mapa 2. kola prezidentské volby 2024

Peter Pellegrini dokázal porazit v druhém kole porazit Ivana Korčoka nakonec v drtivé většině volebních okresů na Slovensku. Ivan Korčok bodoval hlavně na západním Slovensku. Přes šedesát procent zísal v Bratislavně nebo přilehlém okresu Senec. Dařilo se mu i v Košicích, Dolném Kubínu, Popradu a Prešově. Jinak je zřejmá převaha Pellegriniho voličů. Zvítězil s převahou i v Komárnu a Dunajské Stredě, kde v prvním kole vyhrál Forró. V Banské Bystrici, odkud oba prezidentští kandidáti pocházejí, byl souboj velice vyrovnaný, i tam však zvítězil Pellegrini, když získal 50,58 procent hlasů.  

Výsledky voleb: Kdy bude znám nový prezident Slovenska?

Slovenské volby probíhají během jednoho dne. Volební místnosti jsou standardně otevřené od 7 do 22 hodin. Poté začíná sčítání hlasů. Kdy se voliči na Slovensku dozvídají výsledky voleb? Běžně bývají vyhlášené během následujícího dne. Případné druhé kolo je z pohledu sčítání snazší.

V roce 2019 byly volební výsledky k dispozici již po třech hodinách od konce voleb. Konečné výsledky prvního i druhého kola prezidentské volby v roce 2024 byly známy již po půlnoci.

Prezidenti Slovenska od roku 1993

Kteří prezidenti vládli samostatnému Slovensku od rozdělení federace?